bible
ra
🌐 Language
English
Español
Français
Deutsch
Português
Italiano
Nederlands
Русский
中文
日本語
한국어
العربية
Türkçe
Tiếng Việt
ไทย
Indonesia
All Languages
Home
/
Czech
/
Czech Bible (SKRABAL) 1951 - Dr Pavel Škrabal
/
Luke 18
Luke 18
Czech Bible (SKRABAL) 1951 - Dr Pavel Škrabal
← Chapter 17
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 19 →
1
Pověděl jim také podobenství o tom, že se musejí stále modlit a neustávat:
2
„V jednom městě byl jeden soudce, který se Boha nebál a na lidi nedal.
3
V tom městě žila také jedna vdova. Ta k němu přicházela a říkala: ´Ujmi se mého práva proti mému odpůrci!“
4
A dlouhou dobu nechtěl. Potom si však řekl: ´I když se Boha nebojím a na lidi nedám,
5
přece obhájím tuto vdovu, protože mě obtěžuje, aby nakonec nepřišla a nenabila mi'.“
6
A řekl Pán: „Slyšte, co praví nespravedlivý soudce!
7
A Bůh se neujme práva svých vyvolených, kteří k němu volají ve dne v noci, a nechá je čekat?
8
Pravím vám, že jim brzy zjedná spravedlnost. Ale najde Syn člověka skutečně víru na zemi, až přijde?“
9
Některým lidem, kteří si na sobě zakládali, že jsou spravedliví, a ostatními pohrdali, taky řekl toto podobenství:
10
„Dva lidé vystoupili do chrámu, aby se modlili; ten jeden (byl) farizeus a ten druhý celník.
11
Farizeus stál a takto se u sebe modlil: ´Bože, děkuji ti, že nejsem jako ostatní lidé, lupiči, nespravedliví, cizoložníci, nebo jak i tenhle celník.
12
Postím se dvakrát za týden, desátky dávám ze všeho, co vyzískám!´
13
Celník však stál zpovzdáli a nechtěl ani pozvednout oči k nebi, ale bil se v prsa a říkal:
14
´Bože, buď milostiv mně hříšníkovi!´ Pravím vám: Tento sestoupil domů ospravedlněn, onen nikoli. Neboť každý, kdo se povyšuje, bude ponížen, a kdo se ponižuje, bude povýšen.“
15
Přinášeli mu i děti, aby se jich dotýkal. Když to viděli apoštolově, plísnili je.
16
Ale Ježíš je přivolal a řekl: „Jen nechte, ať jdou děti ke mně, a nebraňte jim, neboť takovým patří Boží království.
17
Vpravdě vám pravím: Kdo nepřijme Boží království jako dítě, vůbec do něho nevejde.“
18
A tázal se ho jeden předák: „Dobrý mistře, co mám dělat, abych dostal údělem věčný život?“
19
Ježíš mu řekl: „Proč mě nazýváš dobrým? Nikdo (není) dobrý, leč jediný Bůh.
20
Přikázání znáš: Nebudeš cizoložit, nezabiješ, nebudeš krást, nebudeš křivě svědčit, cti svého otce i matku“.
21
A on řekl: „Toto všechno jsem zachovával od svého mládí“.
22
Když (to) Ježíš uslyšel, řekl mu: „Ještě jedno ti schází: prodej všechno, co máš, rozdej chudým, a budeš mít poklad v nebi; pak přijď a následuj mě!“
23
Když to on uslyšel, zesmutněl, protože byl velmi bohatý.
24
Když ho Ježíš viděl, řekl: „Jak nesnadno vcházejí do Božího království bohatí!
25
Snadnější je totiž pro velblouda, aby prošel uchem jehly, než aby boháč vešel do Božího království.“
26
Avšak posluchači řekli: „A kdo může být spasen?“
27
I řekl: „(Co je) nemožné u lidí, je možné u Boha.“
28
A Petr řekl: „Hle, my jsme opustili, co jsme měli, a šli jsme za tebou.“
29
A on jim řekl: „Vpravdě vám pravím: Není nikoho, kdo opustí dům nebo manželku nebo bratry nebo rodiče nebo děti kvůli Božímu království,
30
aby nedostal mnohem více v tomto čase a v budoucím věku věčný život.“
31
Vzal pak k sobě dvanáct a řekl jim: „Hle, jdeme vzhůru do Jerusalema a naplní se všecko, co proroci napsali o Synu člověka.
32
Bude totiž vydán pohanům, budou se mu posmívat, tupit ho a na něj plivat,
33
a až ho zbičují, zabijí ho, ale třetí den vstane“.
34
Oni však ničemu z toho neporozuměli a to slovo bylo před nimi skryto a nechápali, co bylo řečeno.
35
Když se blížil k Jerichu, seděl u cesty jeden slepec a žebral.
36
Když slyšel, že jde kolem zástup, ptal se, co to znamená.
37
Řekli mu, že tudy jde Ježíš Nazaretský.
38
I zvolal: „Ježíši, Davidův synu, smiluj se nade mnou!“
39
A ti, co šli první, okřikovali ho, aby mlčel. On však ještě více křičel: „Davidův synu, smiluj se nade mnou!“
40
Tu se Ježíš zastavil a nařídil, aby ho k němu přivedli. Když se přiblížil, zeptal se ho:
41
„Co chceš, abych ti učinil? „A on řekl: „Pane, ať zase vidím!“
42
A Ježíš mu řekl: „Prohlédni! Tvá víra tě uzdravila.“
43
A najednou prohlédl a šel za ním a velebil Boha. A všechen lid, když to uviděl, vzdal Bohu chválu.
← Chapter 17
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 19 →
All chapters:
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24