bible
ra
🌐 Language
English
Español
Français
Deutsch
Português
Italiano
Nederlands
Русский
中文
日本語
한국어
العربية
Türkçe
Tiếng Việt
ไทย
Indonesia
All Languages
Home
/
Czech
/
Czech Ekumenicky
/
Job 14
Job 14
Czech Ekumenicky
← Chapter 13
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 25
Chapter 26
Chapter 27
Chapter 28
Chapter 29
Chapter 30
Chapter 31
Chapter 32
Chapter 33
Chapter 34
Chapter 35
Chapter 36
Chapter 37
Chapter 38
Chapter 39
Chapter 40
Chapter 41
Chapter 42
Chapter 15 →
1
Člověk narozený z ženy má krátký věk, avšak nepokoje do sytosti.
2
Jako květ vzejde a zvadne, prchá jako stín a neobstojí.
3
Přesto na něj upíráš svůj zrak a přivádíš mě na soud s tebou.
4
Kdo dokáže, aby čisté vzešlo z nečistého? Vůbec nikdo.
5
Jestliže jsou stanoveny jeho dny, počet jeho měsíců je ve tvé moci, nepřekročí cíl, jejž jsi mu vytkl.
6
Odvrať od něho své oči, ať si pooddechne jako nádeník, který je rád, že má den za sebou.
7
Stromu zbývá aspoň naděje, že i když podťat, začne rašit znovu a že jeho výhonky růst nepřestanou,
8
byť odumřel jeho kořen v zemi a na prach ztrouchnivěl jeho pařez.
9
Jak ucítí vodu, pučí znovu, rozvětví se jako mladý stromek.
10
Zemře-li muž, rozpadne se. Zhyne-li člověk, kam se poděl?
11
Z moře se vytratí vody, řeka opadne a vyschne;
12
člověk ulehne a nepovstane a dokud nebesa budou, neprocitne, ze spánku se neprobudí.
13
Kéž bys mě skryl v podsvětí a schoval mě, než pomine tvůj hněv, stanovil mi lhůtu a pamatoval na mě.
14
Kdyby mohl ožít muž, jenž zemřel, čekal bych po všechny dny své služby, až budu vystřídán.
15
Zavolal bys a já bych se ozval, až se ti zasteskne po díle tvých rukou.
16
A kdybys pak počítal mé kroky, nedbal bys už mého hříchu,
17
zapečetěna by byla do uzlíku má nevěrnost, moji nepravost bys zastřel.
18
Také hora se rozpadne a zřítí, i skála se pohne z místa;
19
voda kameny omílá, svým proudem odplaví prach země; tak ničíš naději člověka.
20
Dotíráš na něho vytrvale, dokud neodejde, měníš jeho tvář a vyhostíš ho.
21
Neví, jsou-li jeho synové ve cti, není mu známo, jsou-li v nevážnosti.
22
Tělo bolestmi ho souží, sám nad sebou truchlí."
← Chapter 13
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 25
Chapter 26
Chapter 27
Chapter 28
Chapter 29
Chapter 30
Chapter 31
Chapter 32
Chapter 33
Chapter 34
Chapter 35
Chapter 36
Chapter 37
Chapter 38
Chapter 39
Chapter 40
Chapter 41
Chapter 42
Chapter 15 →
All chapters:
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42