bible
ra
🌐 Language
English
Español
Français
Deutsch
Português
Italiano
Nederlands
Русский
中文
日本語
한국어
العربية
Türkçe
Tiếng Việt
ไทย
Indonesia
All Languages
Home
/
Czech
/
Czech Ekumenicky
/
Job 32
Job 32
Czech Ekumenicky
← Chapter 31
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 25
Chapter 26
Chapter 27
Chapter 28
Chapter 29
Chapter 30
Chapter 31
Chapter 32
Chapter 33
Chapter 34
Chapter 35
Chapter 36
Chapter 37
Chapter 38
Chapter 39
Chapter 40
Chapter 41
Chapter 42
Chapter 33 →
1
Tu přestali oni tři muži Jóbovi odpovídat, protože byl ve vlastních očích spravedlivý.
2
Zato vzplanul hněvem Elíhú, syn Berakeela Búzského z čeledi Rámovy; jeho hněv vzplanul proti Jóbovi, protože se pokládal za spravedlivějšího než Bůh.
3
Jeho hněv vzplanul i proti jeho třem nepřátelům, protože nenašli správnou odpověď a Jóba prohlašovali za svévolníka.
4
Elíhú se slovy k Jóbovi vyčkával, protože ostatní byli věkem starší než on.
5
Elíhú však viděl, že v ústech oněch tří mužů není vhodná odpověď, proto vzplanul hněvem.
6
Na to tedy navázal Elíhů, syn Berakeela Búzského, slovy: "Co se týče let, jsem mladší, kdežto vy jste kmeti, proto jsem se ostýchal a obával vám sdělit, co vím.
7
Řekl jsem si: Ať promluví léta, ti, kteří mají let mnoho, ať s moudrostí seznamují.
8
Avšak je to duch člověku daný, dech Všemocného, jenž lidi činí rozumnými.
9
Nejsou vždycky moudří ti, kdo mají mnoho let, starci nemusejí vždy rozumět právu.
10
Proto říkám: Poslyšte mě. Rovněž já chci sdělit, co vím.
11
Hle, čekal jsem na vaše slova, naslouchal jsem vaší rozumnosti, až co svými slovy vystihnete.
12
Snažil jsem se vám porozumět, avšak Jóba nikdo neusvědčil, žádný z vás neodpověděl na jeho řeči.
13
Neříkejte: »My jsme našli moudrost; Bůh ho odvane jak plevu, a ne člověk.«
14
Jób svá slova nezaměřil proti mně, nebudu mu odpovídat vašimi řečmi. -
15
Jsou zděšeni, už neodpovídají, slova jim už došla.
16
Čekám, ale oni nepromluví, stojí tu a neodpovídají.
17
Přispěji tedy já svým dílem, rovněž já chci sdělit, co vím.
18
Jsem naplněn slovy, těsno je duchu v mém nitru.
19
Hle, mé nitro je jako víno, které nemá průduch, jako nové měchy, jež pukají.
20
Musím mluvit, aby se mi ulevilo; otevřu rty a odpovím.
21
Nebudu nikomu stranit, nechci nikomu lichotit;
22
nevím, co je lichocení, to by mě můj Učinitel brzy smetl.
← Chapter 31
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 25
Chapter 26
Chapter 27
Chapter 28
Chapter 29
Chapter 30
Chapter 31
Chapter 32
Chapter 33
Chapter 34
Chapter 35
Chapter 36
Chapter 37
Chapter 38
Chapter 39
Chapter 40
Chapter 41
Chapter 42
Chapter 33 →
All chapters:
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42