bible
ra
🌐 Language
English
Español
Français
Deutsch
Português
Italiano
Nederlands
Русский
中文
日本語
한국어
العربية
Türkçe
Tiếng Việt
ไทย
Indonesia
All Languages
Home
/
Czech
/
Czech Ekumenicky
/
Job 34
Job 34
Czech Ekumenicky
← Chapter 33
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 25
Chapter 26
Chapter 27
Chapter 28
Chapter 29
Chapter 30
Chapter 31
Chapter 32
Chapter 33
Chapter 34
Chapter 35
Chapter 36
Chapter 37
Chapter 38
Chapter 39
Chapter 40
Chapter 41
Chapter 42
Chapter 35 →
1
Na to navázal Elíhú slovy:
2
"Vy moudří, slyšte mé řeči, vy vědoucí, naslouchejte mi.
3
Ucho přece přezkušuje řeči, patro vychutnává pokrm.
4
Volme si, co je právo, ať zvíme mezi sebou, co je dobré.
5
Jób řekl: »Jsem spravedlivý, a Bůh upírá mi právo.
6
Mám lhát? Proti svému právu mluvit? Zasáhl mě zkázonosný šíp, avšak ne pro přestoupení.«
7
Který muž je jako Jób? Prý pije výsměch jako vodu,
8
spolčuje se s pachateli ničemností, obcuje se svévolnými lidmi;
9
řekl: »Muži není k ničemu mít zalíbení v Bohu.«
10
Proto mě slyšte, rozumní mužové: Daleko je Bůh od svévole, Všemocný od bezpráví.
11
Podle toho, co člověk udělá, odplatí jemu, s každým nakládá podle jeho stezky.
12
Opravdu, Bůh nejedná svévolně, Všemocný právo nepokřiví.
13
Kdo mu dal pod dohled zemi a kdo před něho položil celý svět?
14
Kdyby měl na mysli jenom sebe a svého ducha i dech k sobě zpět stáhl,
15
tu by všechno tvorstvo rázem vyhynulo, člověk by se obrátil v prach.
16
Máš-li tedy rozum, poslyš toto, dopřej sluchu tomu, co říkám.
17
Což může panovat ten, kdo nenávidí právo? Nebo Úctyhodného, jenž je spravedlivý, prohlásíš za svévolníka?
18
Je snad možno říci králi: »Ty ničemo« nebo urozeným: »Svévolníku«?
19
Bůh nestraní velmožům, nedá přednost váženému před nuzákem, protože všichni jsou dílem jeho rukou.
20
Umírají v okamžení, třeba o půlnoci. Lid se zachvěje, když odcházejí; i vznešený je odvolán, aniž kdo hne rukou.
21
Na cesty každého jsou upřeny jeho oči, on každý krok vidí.
22
Není temnoty ani šera smrti, kde by se mohli skrýt pachatelé ničemností.
23
Na nikoho nevkládá nic navíc, že by se musel s Bohem soudit.
24
Ctihodné bije, nemusí nic vyšetřovat, jiné staví na ta místa;
25
je obeznámen s jejich dílem, podvrátí je za noc a jsou rozdrceni.
26
Potrestá je jako svévolníky, každý na to bude hledět,
27
za to, že se odchýlili pryč od něho a neměli uznání pro žádnou jeho cestu,
28
takže se až k němu donesl křik nuzných a slyšel křik utištěných.
29
Když zůstane klidný, kdo ho smí prohlásit za svévolníka? Když skrývá tvář, kdo ho může spatřit? A přece bdí nad pronárody i jednotlivci,
30
aby nekraloval člověk - rouhač a nestal se svůdcem lidu.
31
Sluší se doznat Bohu: »Snáším svůj trest, nebudu už pohoršlivě jednat.
32
Poučuj mě o tom, na co nestačí můj pohled. Spáchal-li jsem podlost, už tak neučiním.«
33
Má snad odplácet dle tvého, když ty jeho názor za nic nemáš? Ty bys to měl rozhodnout, ne já. Pověz, co víš!
34
Rozumní mužové mi přisvědčí a moudrý muž mi bude naslouchat:
35
»Jób nemluví uváženě, jeho slova nejsou prozíravá.
36
Je třeba jednou provždy Jóba přezkoušet, protože odpovídá jako mužové propadlí ničemnostem.
37
Vždyť ke svému hříchu přidává nevěrnost, mezi námi si výsměšně tleská a má mnoho řečí proti Bohu.«"
← Chapter 33
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 25
Chapter 26
Chapter 27
Chapter 28
Chapter 29
Chapter 30
Chapter 31
Chapter 32
Chapter 33
Chapter 34
Chapter 35
Chapter 36
Chapter 37
Chapter 38
Chapter 39
Chapter 40
Chapter 41
Chapter 42
Chapter 35 →
All chapters:
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42