bible
ra
🌐 Language
English
Español
Français
Deutsch
Português
Italiano
Nederlands
Русский
中文
日本語
한국어
العربية
Türkçe
Tiếng Việt
ไทย
Indonesia
All Languages
Home
/
Czech
/
Czech Ekumenicky
/
Job 21
Job 21
Czech Ekumenicky
← Chapter 20
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 25
Chapter 26
Chapter 27
Chapter 28
Chapter 29
Chapter 30
Chapter 31
Chapter 32
Chapter 33
Chapter 34
Chapter 35
Chapter 36
Chapter 37
Chapter 38
Chapter 39
Chapter 40
Chapter 41
Chapter 42
Chapter 22 →
1
Jób na to odpověděl:
2
"Poslouchejte dobře mou řeč, potěšíte mě tím.
3
Strpte, abych též promluvil; až domluvím, posmíveje se.
4
Týká se mé lkání jen člověka? Což nemám důvod být netrpělivý?
5
Obraťte se ke mně, užasnete; dejte si na ústa ruku:
6
Když se rozpomínám, jsem naplněn hrůzou, mého těla se zmocňuje zděšení.
7
Proč naživu zůstávají svévolníci? Dožijí se vysokého věku, rozmohou se, kupí statky,
8
své potomstvo mají pevně kolem sebe, své potomky mají před očima,
9
v jejich domech je pokoj beze strachu, Boží hůl na ně nedopadá.
10
Jejich býk nebývá připouštěn nadarmo, jejich kráva se otelí a nezmetá.
11
Vypouštějí jako stádo své nezvedence a jejich děti skotačí.
12
Hulákají při bubínku a citaře a radují se za zvuku flétny.
13
Tráví své dny v pohodě a do podsvětí sestupují v mžiku.
14
Bohu říkají: »Jdi pryč od nás, nechcem o tvých cestách vědět.
15
Kdo je Všemocný, že mu máme sloužit, co nám prospěje obracet se na něj?«
16
Avšak svůj blahobyt nemají v svých rukou. Nechť jsou mi vzdáleny záměry svévolníků.
17
Jak náhle hasne kahan svévolníků a přicházejí na ně bědy! Bůh jim dá za úděl útrapy v svém hněvu,
18
jsou jak sláma ve větru a jako plevy uchvácené vichrem.
19
Bůh prý uchovává jejich ničemnosti jejich synům. Kéž splatí přímo jemu, aby to poznal!
20
Kéž na vlastní oči spatří svou bídu, vypije si kalich rozhořčení Všemocného.
21
Zajímá ho, co se stane s jeho domem po něm, když je počet jeho měsíců odměřen?
22
Bude někdo učit Boha vědomostem? On soudí přece i vysoko postavené.
23
Jeden zemře v plném květu, zcela bezstarostný, klidný,
24
jeho dížka je plná mléka a jeho kosti jsou prosáklé morkem.
25
Druhý zemře s hořkou duší, aniž okusil co dobrého.
26
Společně ulehnou do prachu a pokryjí je červi.
27
Hle, já vím, co zamýšlíte, vaším záměrem je způsobit mi příkoří.
28
Říkáte zajisté: »Kde je dům urozeného? Kde je stan, v němž přebývali svévolníci?«
29
Což jste se neptali mimojdoucích, neporozuměli jste jejich znamením?
30
V den běd bude zlý ušetřen, bude odnesen v den hrozné prchlivosti.
31
Kdo mu vytkne jeho cestu, kdo mu odplatí za to, co napáchal?
32
Až bude odnesen do hrobky, nad jeho rovem se bude bdít.
33
Hroudy v jámě budou mu lehké; potáhnou se za ním všichni lidé, bude jich před ním bezpočet.
34
Jak mě chcete těšit takovými přeludy? Vaše odpovědi - samá věrolomnost."
← Chapter 20
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 25
Chapter 26
Chapter 27
Chapter 28
Chapter 29
Chapter 30
Chapter 31
Chapter 32
Chapter 33
Chapter 34
Chapter 35
Chapter 36
Chapter 37
Chapter 38
Chapter 39
Chapter 40
Chapter 41
Chapter 42
Chapter 22 →
All chapters:
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42