1 Corinthians 11

Czech Bible (PMPZ) 2014 (Český Studijní Překlad Miloše Pavlíka - Miloš Pavlík)

← Chapter 10 Jump to: Chapter 12 →

1Stávejte se mými napodobiteli podle toho, jako i já Kristovým.

2Nuže, chválím vás, že jste mne ve všech věcech pamětlivi a zachováváte vydané pokyny podle toho, jak jsem vám je vydal.

3Chtěl bych však, byste věděli, že každého muže hlavou je KRISTUS, hlavou ženy však muž a hlavou KRISTOVOU Bůh.

4Každý muž, jenž se modlí nebo prorokuje, maje na hlavě, zostuzuje svou hlavu,

5a každá žena, jež se modlí nebo prorokuje s hlavou nezahalenou, zostuzuje hlavu svou, neboť je to jedno a totéž, jako by byla oholená -

6ano, nezahaluje-li se žena, nechť se dává i stříhat, je -li však ženě hanba dávat se stříhat nebo holit, nechť se zahaluje.

7Muž si totiž ovšem hlavu zahalovat nemá, jsa Božím obrazem a slávou, žena však je slávou muže;

8neníť muž z ženy, nýbrž žena z muže,

9vždyť an i stvořen nebyl muž pro ženu, nýbrž žena pro muže -

10pro tu příčinu má žena mít na hlavě pravomoc, vzhledem k andělům.

11V Pánu nicméně není ani žena bez muže ani muž bez ženy;

12jako je totiž žena z muže, právě tak je i muž skrze ženu, všechny věci však z Boha.

13Posuďte sami v sobě: Je slušné, by se žena k Bohu modlila nezahalena?

14A neučí vás i sama přirozenost, že muž sice, nosí-li dlouhé vlasy - jemu je to zneuctěním,

15žena však, nosí-li dlouhé vlasy - jí je to slávou, protože jsou [jí] dlouhé vlasy dány místo závoje?

16Míní-li si však kdo libovat v hádkách, my takovéhoto zvyku nemáme, ani Boží shromáždění.

17Když vám však předpisuji toto, nechválím, že se scházíte ne k lepšímu, nýbrž k horšímu.

18Nuže tedy nejprve: Když se scházíte jako shromáždění, slyším, že mezi vámi jsou rozkoly, a zčásti tomu věřím;

19ano, i strany musejí mezi vámi být, aby osvědčení mezi vámi vyšli najevo.

20Když se tedy scházíte na jedno místo, není to jíst Pánovu večeři;

21vždyť si při tom pojedení každý svou vlastní večeři bere napřed, a jeden hladoví a jeden se zase opíjí.

22Cožpak k jídlu a pití nemáte domy? Anebo Božím shromážděním pohrdáte a ty, kteří nemají, zostuzujete? Co vám mám říci? Mám vás chválit? V tom nechválím!

23Já jsem přece od Pána převzal, co jsem vám i odevzdal, že Pán Ježíš v tu noc, v níž byl vydáván, vzal chléb

24a poděkovav rozlámal jej a řekl: Toto je mé tělo, jež je za vás; toto konejte k připomínání mne.

25Taktéž i kalich po večeři, pravě: Tento kalich je nová úmluva v krvi mé; toto konejte, kdykoli budete pít, k připomínání mne.

26Kdykoli totiž jíte tento chléb a pijete kalich, prohlašujete smrt Páně až dotud, než přijde;

27kdokoli tedy bude ten chléb jíst anebo kalich Páně pít nehodně, bude vinen stran těla a krve Páně.

28Nechť však člověk sám sebe zkoumá a tak nechť jí z toho chleba a pije z toho kalichu;

29jedlík a piják totiž sám sobě jí a pije soud, neboť nerozlišuje tělo.

30Pro tuto příčinu je mezi vámi mnoho slabých a neduživých a dost mnozí usínají;

31kdybychom však rozebírali sami sebe, nebyli bychom souzeni,

32jsme-li však souzeni, jsme od Pána podrobováni kázni, abychom nebyli odsouzeni se světem.

33Tudíž, moji bratři: když se scházíte k pojedení, vyčkávejte se navzájem;

34hladoví-li kdo, nechť jí doma, abyste se nescházeli k soudu. Ostatní věci pak zařídím, jakmile přijdu.

← Chapter 10 Jump to: Chapter 12 →