1 Corinthians 2

Czech Bible (PMPZ) 2014 (Český Studijní Překlad Miloše Pavlíka - Miloš Pavlík)

← Chapter 1 Jump to: Chapter 3 →

1A když jsem k vám, bratři, přišel já, nepřišel jsem vám Boží svědectví zvěstovat se znamenitostí řeči nebo moudrosti,

2neboť jsem se rozhodl nic mezi vámi nevědět, leč Ježíše Krista, a toho jako ukřižovaného.

3I octl jsem se já u vás v slabosti a v bázni a ve velikém chvění -

4a mé slovo a mé poselství? Ne v přesvědčivých slovech moudrosti, nýbrž v důkazu Ducha a moci,

5aby vaše víra nebyla založena v moudrosti lidí, nýbrž v moci Boží.

6Mezi dokonalými však moudrost pronášíme, ne však moudrost tohoto věku ani vládců tohoto věku, kteří zanikají,

7nýbrž pronášíme moudrost Boží v tajemství, tu ukrytou moudrost, již Bůh před věky předurčil k naší slávě,

8již nikdo z vládců tohoto věku nepoznal, (kdyby byli poznali, nebyli by přece Pána slávy ukřižovali,)

9nýbrž - podle toho, jak je psáno: Věci, jež oko neuvidělo a ucho neuslyšelo a jež na srdce člověka nevystoupily, jež Bůh připravil těm, kdo ho milují.

10Nám je však Bůh odhalil skrze [svého] Ducha, neboť Duch zkoumá všechny věci, i Boží hlubiny.

11Kdopak z lidí zná věci člověka, leč duch člověka, jenž je v něm? Tak an i Božích věcí nepoznal nikdo, leč Boží Duch.

12My však jsme dostali ne ducha světa, nýbrž Ducha, jenž je z Boha, abychom znali ty věci, jež nám od Boha byly uštědřeny,

13o nichž i mluvíme ne slovy naučenými lidskou moudrostí, nýbrž slovy naučenými Duchem, duchovní věci sdělujíce duchovními prostředky.

14Přirozený člověk však věcí Božího Ducha nepřijímá, neboť jsou mu pošetilostí, a nemůže jich poznat, protože se musejí chápat duchovně,

15duchovní však chápe všechny věci, sám pak není chápán od nikoho,

16vždyť: Kdo poznal mysl PÁNĚ a bude ho poučovat? Mysl Kristovu však máme my.

← Chapter 1 Jump to: Chapter 3 →