1 Corinthians 7

Czech Bible (PMPZ) 2014 (Český Studijní Překlad Miloše Pavlíka - Miloš Pavlík)

← Chapter 6 Jump to: Chapter 8 →

1Stran věcí pak, o nichž jste [mi] napsali: Je dobré člověku nesahat na ženu,

2vzhledem k smilstvu však nechť každý má ženu svou a každá nechť má svého vlastního muže,

3muž nechť ženě odvádí, co jí patří, a podobně i žena muži.

4Ženě pravomoc nad svým vlastním tělem nepřísluší, nýbrž muži, a podobně an i muži nepřísluší pravomoc nad svým vlastním tělem, nýbrž ženě -

5neukracujte se navzájem, leč snad na základě dohody na čas, abyste se mohli oddat modlitbě, a buďte zase spolu, aby vás pro vaši nezdrženlivost nepokoušel Satan.

6Toto však pravím jako svolení, ne jako nařízení,

7a chtěl bych, by všichni lidé byli jako i já sám, ale každý má svůj vlastní dar od Boha, ten tak a ten zase tak.

8Svobodným a vdovám pak pravím: Je jim dobré, zůstanou-li tak jako i já,

9nemohou-li se však ovládnout, nechť vstoupí v manželství, neboť je lépe v manželství vstoupit než hořet.

10Manželům pak velím ne já, nýbrž Pán: Žena nechť se od muže neodlučuje,

11(byť se však i odloučila, nechť zůstává nevdána anebo nechť se s mužem smíří,) a muž nechť ženu neopouští.

12Ostatním pak pravím já, ne Pán: Má-li některý bratr ženu nevěřící a ona je ochotna s ním bydlet, nechť ji neopouští;

13a žena, jež má muže nevěřícího, a on je ochoten s ní bydlet, nechť svého muže neopouští -

14jeť nevěřící muž v ženě posvěcen a nevěřící žena je posvěcena v bratru, jelikož jinak by přece vaše děti byly nečisté, nyní však jsou svaté.

15Jestliže se však nevěřící míní odloučit, nechť se odlučuje, bratr nebo sestra v takovýchto případech není v porobě, Bůh však nás povolal k pokoji.

16Copak víš, ženo, zda svého muže zachráníš? Anebo co víš, muži, zda zachráníš svou ženu?

17Jinak však, jak každému Pán přidělil, jak každého Bůh povolal, tak nechť chodí; a tak stanovím ve všech shromážděních.

18Byl někdo povolán jako obřezaný? Nezahlazuj si obřízku. Byl někdo povolán v neobřízce? Nedávej se obřezávat -

19obřízka není nic a neobřízka není nic, nýbrž dodržování Božích příkazů.

20V kterém povolání byl každý povolán, v tom nechť zůstává.

21Byl jsi povolán jako nevolník? Nechť ti na tom nezáleží; ale můžeš-li se i stát volným, raději toho užij.

22Vždyť nevolník, jenž byl v Pánu povolán, je propuštěncem Páně; podobně [i] volný, jenž byl povolán, je nevolníkem Kristovým.

23Byli jste koupeni za cenu, nestávejte se nevolníky lidí.

24V čem byl každý povolán, bratři, v tom nechť před Bohem zůstává.

25Stran paniců a panen pak nařízení Páně nemám, podávám však své mínění jako někdo, komu se od Pána dostalo smilování, by byl věren.

26Domnívám se tedy, že je dobré toto, vzhledem k nynější nutnosti: že je člověku dobré být tak, jak je.

27Jsi přivázán k ženě? Neusiluj o uvolnění. Jsi od ženy uvolněn? Neusiluj o ženu;

28vstoupíš-li však i v manželství, nezhřešil jsi, a vstoupí-li v manželství panic nebo panna, nezhřešili, takovíto však budou co do masa mít svízel a já vás chci šetřit.

29Dím pak toto, bratři: čas je omezený; dále, aby i ti, kdo ženy mají, byli jako nemající je,

30a kdo pláčí, jako neplačící, a kdo se radují, jako neradující se, a kdo kupují, jako nevlastnící,

31a kdo používají světa, jako ne zplna ho využívající, neboť ráz tohoto světa pomíjí

32a já bych chtěl, byste vy byli bez starostí. Svobodný se stará o věci Páně, jak se zalíbí Pánu,

33kdo však se oženil, stará se o věci světa, jak se zalíbí ženě.

34Je rozdíl mezi ženou a pannou: svobodná se stará o věci Páně, aby byla svatá i tělem i duchem, ta však, jež se vdala, se stará o věci světa, jak se zalíbí muži.

35Toto však pravím k vašemu vlastnímu prospěchu, ne abych vám nastavil smyčku, nýbrž k tomu, co je slušné, a abyste byli bez rozptylování Pánu k ruce.

36Domnívá-li se však někdo, že si vzhledem k svému panictví počíná neslušně, měl-li by květ života za sebou a musí -li se tak dít, nechť činí, co si přeje, nehřeší - nechť vstupují v manželství.

37Kdo však ve svém srdci pevně stojí, nemaje toho potřebu, a je pánem své vlastní vůle a ve svém srdci usoudil to, by své panictví uchovával, jedná dobře.

38I ten tedy, kdo se v manželství vydává, jedná dobře, a kdo se v manželství nedává, jedná lépe.

39Žena je vázána na čas života jejího muže, zesne-li však muž, je volná vdát se, za koho si přeje, toliko v Pánu;

40blaženější však je, zůstane-li tak - podle mínění mého, myslím však, že i já mám Božího Ducha.

← Chapter 6 Jump to: Chapter 8 →