1 Corinthians 4

Czech Bible (PMPZ) 2014 (Český Studijní Překlad Miloše Pavlíka - Miloš Pavlík)

← Chapter 3 Jump to: Chapter 5 →

1Nechť nás člověk takto považuje za Kristovy služebníky a správce Božích tajemství.

2Na správcích se zde dále žádá, aby byl každý shledán věrným -

3nuže, já to mám za nejmenší věc, abych byl vyšetřován od vás nebo od lidského dne. Ba ani sám sebe nevyšetřuji;

4nejsem si ovšem sám o sobě ničeho vědom, ale tím nejsem ospravedlněn, ten přece, jenž mě vyšetřuje je Pán.

5Nesuďte tudíž nic předčasně, než Pán přijde; on i skryté věci tmy osvětlí i záměry srdcí vyjeví a tehdy každému připadne pochvala od Boha.

6Nuže, tyto věci jsem, bratři, v jejich použití přenesl sám na sebe a na Apollóa vzhledem k vám, abyste se na nás naučili tomu, co znamená ne[smýšlet] nad to, co je psáno, abyste se pro kohosi jeden proti druhému nenadouvali.

7Kdopak tě činí něčím zvláštním? A co máš, co jsi nedostal? A jestliže jsi i dostal, co se chlubíš, jako bys nebyl dostal?

8Již jste syti, již jste zbohatli, bez nás jste se ujali kralování - a kéž byste se jen byli kralování ujali, abychom se s vámi ujali kralování i my!

9Myslím totiž, že nás, apoštoly, Bůh co poslední vystavil jako určené k smrti, protože jsme se stali divadlem světu, i andělům i lidem.

10My pošetilci pro Krista, vy však prozíraví v Kristu, my slabí, vy však silní, vy slavní, my však bezectní -

11až po nynější hodinu i hladovíme i žízníme i nahotu trpíme i pěstmi se do nás buší, i těkáme bez domova

12a lopotíme se, pracujíce svýma vlastníma rukama; jsouce tupeni, žehnáme, jsouce pronásledováni, snášíme to,

13když se nám spílá, snažně prosíme; stali jsme se jakoby pomyjemi světa, smetím všech, až do nynějška.

14Tyto věci nepíši, bych vás hanobil, nýbrž vás napomínám jako své milované děti -

15ano, byť jste měli deset tisíc vychovatelů v Kristu, přece ne mnoho otců, vždyť jsem vás v Kristu Ježíši skrze blahou zvěst zplodil já,

16snažně vás tedy prosím, stávejte se mými napodobiteli.

17Pro tuto příčinu jsem vám poslal Timothea, jenž je mé milované a věrné dítě v Pánu; ten vám připomene mé cesty, jaké jsou v Kristu, podle toho, jak všude, v každém shromáždění, vyučuji.

18Někteří se však naduli, jako bych k vám nemínil přijít,

19přijdu k vám však rychle, bude-li Pán chtít, a poznám ne řeč, nýbrž moc těch nadutců;

20Boží království přece ne spočívá v řeči, nýbrž v moci.

21Co chcete? Mám k vám přijít s prutem či s láskou a duchem tichosti?

← Chapter 3 Jump to: Chapter 5 →