bible
ra
🌐 Language
English
Español
Français
Deutsch
Português
Italiano
Nederlands
Русский
中文
日本語
한국어
العربية
Türkçe
Tiếng Việt
ไทย
Indonesia
All Languages
Home
/
Czech
/
Czech Bible (PMPZ) 2014 (Český Studijní Překlad Miloše Pavlíka - Miloš Pavlík)
/
1 Samuel 20
1 Samuel 20
Czech Bible (PMPZ) 2014 (Český Studijní Překlad Miloše Pavlíka - Miloš Pavlík)
← Chapter 19
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 25
Chapter 26
Chapter 27
Chapter 28
Chapter 29
Chapter 30
Chapter 31
Chapter 21 →
1
A Dávid z Nájóth v Rámě utekl a přišel a před tváří Jehónáthánovou řekl: Co jsem učinil, co je mou nepravostí a co je mým hříchem před tváří tvého otce, že usiluje o mé žití?
2
I řekl mu: Daleko od toho, nesmíš umřít; hle, můj otec nečiní věc velikou ani věc malou, aniž mě upozorňuje; proč by tedy můj otec přede mnou skrýval tuto věc? Toho není.
3
A Dávid ještě přisáhl a řekl: Tvůj otec jistě ví, že jsem našel v tvých očích přízeň, i řekl si: Jehónáthán nechť toto neví, aby se nermoutil, neboť věru, jako že je živ Hospodin a že je živa tvá duše, že je jen krok mezi mnou a mezi smrtí.
4
A Jehónáthán k Dávidovi řekl: Co tvá duše praví, to pro tebe chci učinit.
5
A Dávid řekl k Jehónáthánovi: Hle, zítra je nov měsíce a já mám ovšem s králem sednout k jídlu, a le snad mě budeš moci propustit, a by ch se v poli skrýval až do třetího večera.
6
Bude-li mě tvůj otec vůbec postrádat, pak můžeš říci: Dávid se ode mne naléhavě dovolil zaběhnout v Béth-lechem, své město, neboť tam má celá jeho čeleď výroční oběť.
7
Bude-li mluvit takto: Dobře, pak má tvůj nevolník pokoj, jestliže se však naopak bude hněvat, věz, že je z jeho strany s konečnou platností rozhodnuto o zlu.
8
Snad pak uskutečníš smilování nad svým nevolníkem, neboť jsi svého nevolníka uvedl v smlouvu Hospodinovu se sebou; je-li však při mně nepravost, usmrť mě ty, vždyť až k svému otci - nač toto, že bys mě uváděl?
9
A Jehónáthán řekl: Daleko ti od toho; ano, budu-li jistě vědět, že je ze strany mého otce s konečnou platností rozhodnuto o zlu, aby přišlo na tebe, aniž ti to budu oznamovat!
10
A Dávid řekl k Jehónáthánovi: Kdo mi bude podávat zprávu, bude-li ti snad tvůj otec odpovídat ně čím tvrdým?
11
A Jehónáthán řekl k Dávidovi: Pojď, a ť můžeme vyjít na pole. Vyšli tedy oni oba na pole.
12
A Jehónáthán k Dávidovi řekl: Hospodine, Bože Isráélův, budu-li okolo tohoto času zítra neb pozítří mít jistotu stran svého otce, že hle, je dobře pro Dávida, aniž pak k tobě budu posílat, a by ch tě upozornil,
13
nechť Hospodin takto činí Jehónáthánovi a takto nechť přidává; bude-li můj otec mít zlo za dobré proti tobě, pak tě upozorním a propustím tě, a ť můžeš v pokoji odejít, a Hospodin bude s tebou, jako byl s mým otcem.
14
A ne jen budu -li já ještě živ, a ne jen při mně nechť uskutečňuješ laskavost Hospodinovu, takže nebudu muset mřít,
15
nýbrž nechť svou laskavost nikdy neodtínáš od mého domu, ani při Hospodinově vytínání Dávidových nepřátel, každého, z povrchu tváře půdy.
16
I smluvil se Jehónáthán s domem Dávidovým: To kéž Hospodin vyhledá z ruky nepřátel Dávidových.
17
A Jehónáthán Dávida ve své lásce k němu dále zapřísahal, neboť ho miloval, jako miloval svou duši.
18
A Jehónáthán mu řekl: Zítra je nov měsíce a budeš postrádán, neboť tvé sedadlo bude prázdné;
19
musíš tedy počkat tři dni, sestoupit hluboko a přijít k místu, kde ses skryl v den činu, a zůstat vedle kamene Ezel.
20
A já k jeho straně budu vystřelovat tři šípy, jako vypouštěním si do terče,
21
a hle, budu posílat sluhu: Jdi, najdi šípy; budu-li sluhovi říkat zřetelně: Hle, šípy jsou od tebe na této straně, vezmi je, pak přijď, neboť máš pokoj a není nic, jako že Hospodin je živ.
22
Budu-li však mládenci říkat takto: Hle, šípy máš od sebe a ž dále, odejdi, neboť tě Hospodin propustil.
23
A ta věc, o níž jsme promluvili, já a ty, hle, Hospodin je navždy mezi mnou a mezi tebou.
24
Dávid se tedy v poli skryl; a nastal nov měsíce a král zasedl k hodu, k jídlu,
25
i usedl král na své sedadlo jako jindy, na sedadlo u stěny, a Jehónáthán povstal a po boku Šáúlově usedl Avnér a místo Dávidovo zůstalo prázdné.
26
A Šáúl v onen den nepromluvil nic, neboť si řekl: To bude nějaká příhoda, takže on není čist; jistě ne ní čist.
27
Když se však nazítří po novu měsíce, druhého dne, stalo, že místo Dávidovo zůstalo prázdné, řekl král k Jehónáthánovi, svému synu: Proč syn Jíšajův ani včera ani dnes nepřišel k hodu?
28
A Jehónáthán Šáúlovi odpověděl: Dávid se ode mne naléhavě dovolil do Béth-lechema
29
a řekl: Propusť mě, prosím, neboť máme ve městě rodinnou oběť a sám můj bratr mě obeslal, takže tedy, našel-li jsem v tvých očích přízeň, nechť se, prosím, smím vzdálit a uvidět své bratry. Proto ke stolu královu nepřišel.
30
I vzplál proti Jehónáthánovi Šáúlův hněv, i řekl mu: Synu zvrhlice a buřičky, zda nevím, že ty k své hanbě a k hanbě nahoty své matky tíhneš k synu Jíšajovu?
31
Proto nikdy, co syn Jíšajův je živ na zemi, nebudeš moci obstát ty an i tvé kralování; nyní tedy pošli a přiveď ho ke mně, neboť on je synem smrti.
32
A Jehónáthán Šáúlovi, svému otci, odpověděl a řekl k němu: Proč má být usmrcen? Co učinil?
33
A Šáúl po něm hodil kopím k jeho skolení, takže Jehónáthán poznal, že je to ze strany jeho otce s konečnou platností rozhodnuto - usmrtit Dávida.
34
I povstal Jehónáthán od stolu ve vzplanutí hněvu a v druhý den novu měsíce nepojedl chleba, neboť byl pro Dávida zarmoucen, že ho jeho otec zhanobil.
35
A za jitra se stalo, že Jehónáthán podle dohody s Dávidem vyšel do pole a s ním mladý sluha;
36
a tomu sluhovi řekl: Nuže, běž, nacházej šípy, jež já budu vystřelovat. Sluha se rozběhl a on vystřelil šíp tak, aby ho přeletěl;
37
a když sluha přišel až po místo šípu, jejž Jehónáthán vystřelil, zavolal Jehónáthán za sluhou a řekl: Zda ne ní šíp od tebe a ž dále?
38
A Jehónáthán za sluhou zavolal: Pospěš, chvátej, nesmíš se zastavovat. A Jehónáthánův sluha šípy sesbíral a přišel k svému pánu;
39
ten sluha však nic nevěděl, jen Jehónáthán a Dávid věděli o té věci.
40
Jehónáthán tedy dal své zbraně sluhovi, jenž mu patřil, a řekl mu: Jdi, zanes v město.
41
Sluha šel a Dávid povstal ze strany jihu a padl na svůj obličej k zemi a třikrát se poklonil, i políbili jeden druhého a zaplakali jeden s druhým, Dávid až nadmíru.
42
A Jehónáthán Dávidovi řekl: Jdi v pokoji; jak jsme si my přisáhli, my oba ve jménu Hospodinově výrokem: Hospodin nechť je navždy mezi mnou a mezi tebou, mezi semenem mým a mezi semenem tvým. I vstal a odešel, a Jehónáthán vstoupil v město.
← Chapter 19
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 25
Chapter 26
Chapter 27
Chapter 28
Chapter 29
Chapter 30
Chapter 31
Chapter 21 →
All chapters:
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31