bible
ra
🌐 Language
English
Español
Français
Deutsch
Português
Italiano
Nederlands
Русский
中文
日本語
한국어
العربية
Türkçe
Tiếng Việt
ไทย
Indonesia
All Languages
Home
/
Czech
/
Czech Bible (PMPZ) 2014 (Český Studijní Překlad Miloše Pavlíka - Miloš Pavlík)
/
1 Samuel 25
1 Samuel 25
Czech Bible (PMPZ) 2014 (Český Studijní Překlad Miloše Pavlíka - Miloš Pavlík)
← Chapter 24
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 25
Chapter 26
Chapter 27
Chapter 28
Chapter 29
Chapter 30
Chapter 31
Chapter 26 →
1
A Samúél umřel, i shromáždili se, všechen Isráél, a jali se pro něho naříkat, a pohřbili ho v jeho domě v Rámě. A Dávid povstal a sestoupil do pustiny Páránu.
2
A v Máónu byl muž, jehož hospodářství bylo na Karmeli, a ten muž byl velmi bohat, neboť měl tři tisíce ovcí a tisíc koz; a byl na Karmeli při stříhání svých ovcí.
3
A jméno toho muže bylo Návál a jméno jeho ženy Avígajil, a ta žena byla velmi rozumná a krásná zjevem a ten muž byl tvrdý a zlý v skutcích; a on byl Káliví.
4
I uslyšel Dávid v pustině, že Návál stříhá své ovce;
5
vyslal tedy Dávid deset mladíků a těm mladíkům Dávid řekl: Vystupte na Karmel a vejděte k Náválovi, i otažte se v mém jménu, zda se má dobře,
6
a řekněte takto: K životu! I ty se měj dobře, i tvůj dům nechť se má dobře, i vše, co ti patří, nechť se má dobře!
7
I uslyšel jsem nyní, že jsou u tebe střihači; nuže, pastýři, jež máš, bývali s námi, neuškodili jsme jim a po všechny dni jejich pobytu na Karmeli jim nic nechybělo;
8
otaž se svých sluhů, oni ti povědí. Kéž tedy ti to mladíci nacházejí v tvých očích přízeň, vždyť jsme přišli k dobrému dni; dej, prosím, co tvá ruka bude moci najít, svým nevolníkům a svému synu, Dávidovi.
9
I přišli Dávidovi mladíci a promluvili k Náválovi podle všech těchto slov, a ztichli.
10
A Návál Dávidovým služebníkům odpověděl a řekl: Kdo je Dávid a kdo syn Jíšajův? Dnes se rozmnožili nevolníci, již se odtrhují každý od svého pána!
11
Mám tedy vzít svůj chléb a svou vodu a svou zabíjačku, co jsem nazabíjel svým střihačům, a dát lidem, o nichž nevím, odkud oni jsou?
12
I obrátili se Dávidovi mladíci svou cestou a vrátili se a přišli a podali mu zprávu podle všech těchto slov;
13
a Dávid řekl svým mužům: Připásejte si každý svůj meč! Připásali si tedy každý svůj meč, i Dávid si svůj meč připásal, a vystoupili za Dávidem, asi čtyři sta mužů, a dvě stě, ti zůstali u zavazadel.
14
A Avígajil, ženě Náválově, podal jeden mladík ze sluhů zprávu výrokem: Hle, Dávid poslal z pustiny posly pozdravit našeho pána, a le obořil se na ně;
15
a ti muži byli vůči nám velmi dobří a neuškodili nám a po všechny dni, co jsme se při našem pobytu v poli s nimi stýkali, jsme nic nepostrádali,
16
i nocí i dnem byli zdí okolo nás, po všechny dni našeho pobytu s nimi, když jsme pásli drobný dobytek.
17
Nyní tedy věz a uvaž, co máš činit, neboť na našeho pána a proti všemu jeho domu je s konečnou platností zosnováno neštěstí, on však je ničema, nelze na něho promluvit.
18
A Avígajil spěšně vzala dvě stě chlebů a dva měchy vína a pět připravených kusů drobného dobytka a pět seí praženého zrní a sto hrud rozinek a dvě stě hrud sušených fíků; to nakladla na osly
19
a svým sluhům řekla: Postupujte přede mnou; hle, já přicházím za vámi. A le svému muži Náválovi nepověděla.
20
A když ona jela na oslu a sestupovala po odlehlé straně hory, stalo se, že hle, Dávid a jeho muži sestupovali jí vstříc, takže je potkala.
21
A Dávid řekl: Jen k oklamání jsem hlídal vše, co tomuto člověku v pustině patří, takže ze všeho, co mu patří, nic nechybělo; a no, odplatil mi zlem místo dobrem.
22
Takto nechť Bůh činí nepřátelům Dávidovým a takto nechť přidává, budu-li ponechávat do světla jitra ze všeho, co mu patří, močícího na stěnu!
23
A Avígajil Dávida uviděla a spěšně sestoupila z osla a padla před obličejem Dávidovým na svou tvář a sklonila se na zem,
24
a no, padla k jeho nohám a řekla: Na mně - já, můj pane, - budiž ta nepravost; a nechť, prosím, smí tvá služebnice promluvit v tvé uši, a poslyš slova své služebnice.
25
Kéž, prosím, můj pán neupíná své srdce k tomuto ničemnému člověku, na Návála, neboť jak é je jeho jméno, tak ový je on: Jeho jméno je Návál a bezbožnost je při něm, a já, tvá služebnice, jsem neviděla mladíky mého pána, jež jsi vyslal;
26
nyní tedy, můj pane, jako že je živ Hospodin a živa je tvá duše, Hospodin, jenž tě zarazil před přijitím v krvi a pomožením sobě svou rukou, nechť jsou jako Návál tvoji nepřátelé, usilující o zlo proti mému pánu!
27
A nyní toto požehnání, jež tvá služka přinesla mému pánu, to nechť se dá mladíkům, již chodí v průvodu mého pána.
28
Odpusť, prosím, přestoupení své služebnice, neboť Hospodin jistotně mému pánu chce zřídit trvalý dům, neboť můj pán bojuje boje Hospodinovy a za všechny tvé dni se při tobě nenašlo zlo.
29
Povstal sice člověk k pronásledování tebe a k usilování o tvé žití, duše mého pána však zůstane zavázána v svazku života u Hospodina, tvého Boha, duši tvých nepřátel však bude vystřelovat zprostřed pouzdra praku.
30
A až Hospodin mému pánu bude činit podle všeho, co promluvil dobrého o tobě, a přikáže tě za panovníka nad Isráélem, stane se,
31
že ti nebude ke klopýtnutí a ni k urážce srdce mého pána toto: An i prolití krve bez příčiny an i pomožení mého pána samému sobě. A až Hospodin mému pánu učiní dobře, kéž si připomeneš svou služebnici.
32
A Dávid Avígajil řekl: Budiž veleben Hospodin, Bůh Isráélův, jenž tě tohoto dne poslal mně vstříc,
33
a budiž požehnáno tvé pochopení a budiž požehnána ty, jež jsi mne tohoto dne zadržela od přijití v krvi a pomožení sobě svou rukou.
34
Nicméně však, jako že je živ Hospodin, Bůh Isráélův, jenž mě zarazil před ublížením tobě, kdybys mi nebyla spěšně přišla vstříc, ano, byl-li by býval Náválovi do světla jitra pozůstaven močící na stěnu!
35
A Dávid vzal z její ruky, co mu přinesla, a jí řekl: Vystup v pokoji k svému domu; viz, uposlechl jsem na tvůj hlas a přijal jsem tvou tvář.
36
A Avígajil přišla k Náválovi, a hle, on měl ve svém domě hostinu jako hostinu krále a srdce Náválovo při ní bylo potěšeno a on byl nadmíru opilý, i neoznámila mu až do světla jitra nic malého an i velikého;
37
a za jitra, když víno z Návála vyšlo, se stalo, že mu jeho žena tyto věci oznámila, a jeho srdce v jeho nitru zmrtvělo a on se stal jako by kamenem.
38
A asi za deset dní se stalo, že Hospodin Návála ranil, takže umřel.
39
A když Dávid uslyšel, že Návál umřel, řekl: Budiž veleben Hospodin, jenž rozhodl při mé potupy ze strany Náválovy a svého nevolníka zastavil před zlem a zlo Návála vrátil Hospodin na jeho hlavu. A Dávid poslal a vyslovil se o Avígajil stran vzetí si ji za ženu;
40
i přišli služebníci Dávidovi k Avígajil na Karmel a promluvili k ní výrokem: Poslal nás k tobě Dávid stran vzetí si tě za ženu.
41
I vstala a poklonila se, obličej k zemi, a řekla: Hle, tvá služebnice bude nevolnicí k mytí nohou služebníků mého pána.
42
A Avígajil spěšně vstala a na oslu odjela s pěti svými dívkami, jež chodily v jejím průvodu, a odebrala se za Dávidovými posly a stala se mu ženou.
43
A Dávid pojal i Achínóam, z Jizreéle, takže se mu obě dvě staly ženami;
44
a Šáúl byl dal Míchal, svou dceru, ženu Dávidovu, Paltímu, synu Laíšovu z Gallím.
← Chapter 24
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 25
Chapter 26
Chapter 27
Chapter 28
Chapter 29
Chapter 30
Chapter 31
Chapter 26 →
All chapters:
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31