bible
ra
🌐 Language
English
Español
Français
Deutsch
Português
Italiano
Nederlands
Русский
中文
日本語
한국어
العربية
Türkçe
Tiếng Việt
ไทย
Indonesia
All Languages
Home
/
Czech
/
Czech Bible (PMPZ) 2014 (Český Studijní Překlad Miloše Pavlíka - Miloš Pavlík)
/
1 Samuel 26
1 Samuel 26
Czech Bible (PMPZ) 2014 (Český Studijní Překlad Miloše Pavlíka - Miloš Pavlík)
← Chapter 25
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 25
Chapter 26
Chapter 27
Chapter 28
Chapter 29
Chapter 30
Chapter 31
Chapter 27 →
1
A k Šáúlovi do Givey přišli Zifím s výrokem: Zda se Dávid neskrývá na pahrbku Chachíle na pokraji pouště?
2
Šáúl tedy vstal a sestoupil do pustiny Zífu, a s ním tři tisíce mužů, vybraných Isráélových, hledat Dávida v pustině Zífu.
3
I položil se Šáúl na pahrbku Chachíle, jenž je na pokraji pouště, při cestě, a Dávid zůstával v pustině a shledal, že Šáúl přišel do pustiny za ním.
4
Dávid tedy vyslal vyzvědače a dověděl se, že Šáúl najisto přišel;
5
i vstal Dávid a přišel na místo, kde se Šáúl položil, a uviděl Dávid místo, kde ulehl Šáúl a Avnér, syn Nérův, velitel jeho vojska, i ležel Šáúl uvnitř vozové hradby a lid, ti spočívali okolo něho.
6
A Dávid se ujal slova a pronesl k Achímelechovi, Chittímu, a k Avíšajovi, synu Cerújinu, bratru Jóávovu, výrok: Kdo se mnou chce sestoupit k Šáúlovi do tábora? A Avíšaj řekl: Já při tobě chci sestoupit.
7
Přišel tedy Dávid a Avíšaj v noc i k lidu, a hle, Šáúl spící ležel uvnitř vozové hradby a v zemi v jeho hlavách vtisknuto jeho kopí, a okolo něho leželi Avnér a lid.
8
A Avíšaj k Dávidovi řekl: Bůh dnes vydal tvého nepřítele v tvou ruku; nyní tedy, prosím, nechť ho smím jedním rázem pro bít kopím a ž v zem; to mu nebudu muset opakovat.
9
A Dávid k Avíšajovi řekl: Nebudeš ho hubit, neboť kdo vztáhne svou ruku na pomazaného Hospodinova a bude uznán za nevinného?
10
A Dávid řekl: Jako že je živ Hospodin - ledaže ho Hospodin bude chtít ranit, nebo může přijít jeho den, takže umře, nebo bude sestupovat v bitvu a bude smeten;
11
daleko mi, skrze Hospodina, od vztažení mé ruky na pomazaného Hospodinova! Nyní však, prosím, vezmi to kopí, jež je v jeho hlavách, a ten džbán vody, a my pojďme.
12
Dávid tedy vzal kopí a džbán vody od Šáúlových hlav a oni odešli, a nebylo vidoucího a nebylo zvěděvšího a nebylo procitšího, neboť oni všichni spali, neboť na ně padl tvrdý spánek od Hospodina.
13
A Dávid přešel na druhou stranu a stanul na temeni hory z daleka; prostor mezi nimi byl rozsáhlý.
14
A Dávid zavolal na lid a na Avnéra, syna Nérova, výrokem: Zda nebudeš odpovídat, Avnére? A Avnér odpověděl a řekl: Kdo jsi ty, že jsi zavolal na krále?
15
A Dávid k Avnérovi řekl: Zda ty ne jsi muž? A kdo je ti podoben v Isráéli? A proč jsi nedal pozor na svého pána, krále, když jeden z lidu přišel krále, tvého pána, zahubit?
16
Ne ní dobrá tato věc, již jsi učinil! Jako že je živ Hospodin, že jste synové smrti, vy, kteří jste nad svým pánem, nad pomazaným Hospodinovým, nebděli! Nyní tedy viz, kde je královo kopí i s džbánem vody, co bylo v jeho hlavách!
17
A Šáúl rozpoznal Dávidův hlas, i řekl: Zda je toto tvůj hlas, můj synu Dávide? A Dávid řekl: Můj hlas, můj pane, králi.
18
A řekl: Proč toto, že se můj pán honí za svým nevolníkem? Ano, co jsem učinil a co za zlo je v mé ruce?
19
Nyní tedy, prosím, nechť můj pán, král, slyší slova svého nevolníka: Podnítil-li tě proti mně Hospodin, nechť mu voní dar, jestliže však synové lidí, buďtež oni prokleti před tváří Hospodinovou, neboť mě dnes vyhnali ze začlenění v dědictví Hospodinovo, výrokem: Jdi, služ jiným bohům.
20
Nicméně však nechť má krev nepadá k zemi mimo tvář Hospodinovu; vždyť Isráélův král vytáhl hledat jednu blechu, jako by pronásledoval koroptev na horách!
21
A Šáúl řekl: Zhřešil jsem - vrať se, můj synu Dávide, neboť ti již nebudu ubližovat, za to, že se mé žití tohoto dne stalo drahým v tvých očích. Hle, provedl jsem pošetilost a pobloudil jsem velmi velice.
22
A Dávid odpověděl a řekl: Hle, královo kopí; může tedy přejít jeden ze sluhů a vzít je;
23
a Hospodin kéž každému navrací jeho spravedlnost a jeho věrnost, neboť tě Hospodin dnes vy dal v mou ruku, nezachtělo se mi však vztáhnout svou ruku na pomazaného Hospodinova.
24
Hle tedy: Jak tohoto dne bylo tvé žití závažné v mých očích, tak je závažné žití mé v očích Hospodinových; on mě vyprostí ze vší tísně.
25
A Šáúl k Dávidovi řekl: Ty budiž požehnán, můj synu Dávide; budeš i zdárně působit a jistě i pře máhat. I odešel Dávid svou cestou a Šáúl se vrátil k svému místu.
← Chapter 25
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 25
Chapter 26
Chapter 27
Chapter 28
Chapter 29
Chapter 30
Chapter 31
Chapter 27 →
All chapters:
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31