bible
ra
🌐 Language
English
Español
Français
Deutsch
Português
Italiano
Nederlands
Русский
中文
日本語
한국어
العربية
Türkçe
Tiếng Việt
ไทย
Indonesia
All Languages
Home
/
Czech
/
Czech Bible (PMPZ) 2014 (Český Studijní Překlad Miloše Pavlíka - Miloš Pavlík)
/
Job 30
Job 30
Czech Bible (PMPZ) 2014 (Český Studijní Překlad Miloše Pavlíka - Miloš Pavlík)
← Chapter 29
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 25
Chapter 26
Chapter 27
Chapter 28
Chapter 29
Chapter 30
Chapter 31
Chapter 32
Chapter 33
Chapter 34
Chapter 35
Chapter 36
Chapter 37
Chapter 38
Chapter 39
Chapter 40
Chapter 41
Chapter 42
Chapter 31 →
1
A nyní se nade mnou smějí mladší věkem než já, jejichž otce bych odmítl postavit s psy od svého drobného dobytka!
2
I síla jejich rukou - nač mi je? Zralost při nich zhynula!
3
Vysušeni nedostatkem a hladomorem, oni, ohlodávající vyprahlou zem, zdávna pustotu a zpustošenost,
4
oni, trhající při křoví slané býlí, a jejich pokrmem je kořen kručinek,
5
jsou vyháněni ze středu lidí (křičí o nich jako o zloděj i),
6
aby se zdržovali v hrůze rozsedlin, v děrách země a prohlubních,
7
řičí mezi křovinami, scházejí se pod trním,
8
synové bezbožných, ano, synové bez jména, byli vymrskáni ze země.
9
A nyní jsem se stal jejich popěvkem, a no, do stal jsem se jim do řeči;
10
zošklivili si mě, vzdálili se ode mne a před mou tváří nezadržují slinu,
11
neboť rozvázal můj provaz a ponižuje mě, i odhodili před mou tváří uzdu.
12
Napravo dorost - povstávají, odstrčili mé nohy a vybudovali proti mně své zhoubné silnice;
13
mou pěšinu zničili, k mé pohromě přispívají; pomáhajícího nikdo nemá.
14
Vpadají jako široká průtrž, s pustošením se valí.
15
Proti mně se obrátily postrachy, mou důstojnost jako by vichr pronásledoval, a mé štěstí minulo jako mrak,
16
a nyní se má duše za mne vylévá; zachvátily mě dni bídy.
17
Noc ode mne odrývá mé kosti a moji hlodači neuléhají.
18
Velikostí moci se přetváří mé oblečení; obepíná mě jako krční lem mé tuniky,
19
vrhl mě do bláta, takže se stávám čímsi jako prach a popel,
20
volám k tobě o pomoc, a le neodpovídáš mi, postavím-li se, upíráš na mne svůj zrak,
21
měníš se v krutého vůči mně, potírá mě síla tvé ruky -
22
zvedáš mě do vichru, necháváš mě ulétat a vystavuješ mě zkáze v hřmění;
23
vždyť vím: vracíš mě v smrt a v dům setkání všech živých.
24
Ale nevztahuje někdo na zřícenině ruku? Nebo při zániku někoho - není proto volání o pomoc?
25
Neplakával-li jsem pro něčí těžký čas? Má duše se rmoutívala pro nemajetného,
26
avšak když jsem očekával dobro, přicházelo zlo, a když jsem doufal ve světlo, přicházela tma.
27
Mé útroby vřou a neutichají; potkaly mě dni bídy,
28
chodím zachmuřen bez světla slunce, v sejití povstávám a volám o pomoc,
29
bratrem jsem se stal šakalům a společníkem dcerám pštrosa,
30
má kůže ze mne zčernala a mé kosti jsou rozpáleny horečkou
31
a má lyra je pro smutek a má flétna k hlasu plačících.
← Chapter 29
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 25
Chapter 26
Chapter 27
Chapter 28
Chapter 29
Chapter 30
Chapter 31
Chapter 32
Chapter 33
Chapter 34
Chapter 35
Chapter 36
Chapter 37
Chapter 38
Chapter 39
Chapter 40
Chapter 41
Chapter 42
Chapter 31 →
All chapters:
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42