bible
ra
🌐 Language
English
Español
Français
Deutsch
Português
Italiano
Nederlands
Русский
中文
日本語
한국어
العربية
Türkçe
Tiếng Việt
ไทย
Indonesia
All Languages
Home
/
Czech
/
Czech Bible (PMPZ) 2014 (Český Studijní Překlad Miloše Pavlíka - Miloš Pavlík)
/
Job 32
Job 32
Czech Bible (PMPZ) 2014 (Český Studijní Překlad Miloše Pavlíka - Miloš Pavlík)
← Chapter 31
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 25
Chapter 26
Chapter 27
Chapter 28
Chapter 29
Chapter 30
Chapter 31
Chapter 32
Chapter 33
Chapter 34
Chapter 35
Chapter 36
Chapter 37
Chapter 38
Chapter 39
Chapter 40
Chapter 41
Chapter 42
Chapter 33 →
1
A tito tři muži ustali od odpovídání Jóbovi, neboť on byl v svých očích spravedliv.
2
I vzplál hněv Elíhúa, syna Bara-cheéla, Búzího, z čeledi Rámovy; proti Jóbovi vzplál jeho hněv pro jeho ospravedlňování své osoby nad Boha,
3
a proti jeho třem přátelům vzplál jeho hněv, protože nenašli odpověď, a le Jóba odsoudili;
4
Elíhú však stran řečí byl vyčkal Jóba, neboť oni byli věkem starší než on.
5
A když Elíhú shledal, že v ústech těch tří mužů není odpovědi, vzplál jeho hněv.
6
Odpověděl tedy Elíhú, syn Bara-cheéla, Búzího, a řekl: Já jsem věkem mlád a vy jste kmetové; proto jsem se utáhl, neboť jsem z uctivého ostychu upouštěl od vyjevení své vědomosti vám.
7
Byl jsem si řekl: Nechť mluví věk a nechť množství let vyučuje moudrosti;
8
věru však je to duch, on v lidech, totiž závan od Všemocného, jenž jim dává porozumění.
9
Nemusejí mnoholetí být moudří a ni starci mít porozumění pro právo;
10
proto jsem se rozhodl říci: Naslouchej mně, budu vyjevovat svou vědomost - ano, já.
11
Hle, počkal jsem na vaše slova, nastavoval jsem sluch až do vašich úvah, než jste uměli vymyslet slova,
12
a upíral jsem na vás pozornost, a hle, nebylo z vás nikoho schopného Jóbovi co dokázat, vyvrátit jeho výroky;
13
ne abyste říkali: Našli jsme moudrost - přemoci ho musí BŮH, ne člověk!
14
On nesestavoval řeči proti mně, nebudu mu tedy vašimi výroky odpovídat.
15
Zhrozili se, již neodpověděli, slova se od nich zatoulala;
16
počkám tedy, když nemluví, nýbrž zmlkli, neodpovídají již?
17
Budu odpovídat - ano, já, - svým podílem, budu vyjevovat svou vědomost - ano, já!
18
Ano, jsem naplněn slovy, duch v mém nitru mě pudí -
19
hle, mé nitro, jako by víno, neotvírá se, chystá se prasknout jako nové měchy.
20
Musím promluvit, a ť se mi může ulevit, musím otevřít své rty a odpovídat;
21
nechť, prosím, ne přijímám ničí tvář, aniž se k člověku pochlebně chovám;
22
neboť nevím, jak bych pochleboval; můj Tvůrce by mě mohl zakrátko od nést.
← Chapter 31
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 25
Chapter 26
Chapter 27
Chapter 28
Chapter 29
Chapter 30
Chapter 31
Chapter 32
Chapter 33
Chapter 34
Chapter 35
Chapter 36
Chapter 37
Chapter 38
Chapter 39
Chapter 40
Chapter 41
Chapter 42
Chapter 33 →
All chapters:
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42