bible
ra
🌐 Language
English
Español
Français
Deutsch
Português
Italiano
Nederlands
Русский
中文
日本語
한국어
العربية
Türkçe
Tiếng Việt
ไทย
Indonesia
All Languages
Home
/
Czech
/
Czech Bible (PMPZ) 2014 (Český Studijní Překlad Miloše Pavlíka - Miloš Pavlík)
/
Job 6
Job 6
Czech Bible (PMPZ) 2014 (Český Studijní Překlad Miloše Pavlíka - Miloš Pavlík)
← Chapter 5
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 25
Chapter 26
Chapter 27
Chapter 28
Chapter 29
Chapter 30
Chapter 31
Chapter 32
Chapter 33
Chapter 34
Chapter 35
Chapter 36
Chapter 37
Chapter 38
Chapter 39
Chapter 40
Chapter 41
Chapter 42
Chapter 7 →
1
A Jób odpověděl a řekl:
2
Kéž by byla důkladně zvažována má bolest a aby zároveň na váhy vyzdvihovali mou pohromu!
3
Neboť by nyní byla těžší než písek moří; proto byla má slova nerozvážná.
4
Vždyť jsou u mne šípy Všemocného, jejichž popuzení pije mého ducha, proti mně se seřazují +Boží hrůzy.
5
Zda divoký osel hýká nad mladým porostem? Řve-li hovězí dobytče nad svou pící?
6
Zda se jídá, co pro nedostatek soli je bez chuti? Je-li chuť ve vaječném bílku?
7
Má duše odmítá dotknout se - ty věci jsou jako hniloba mého pokrmu!
8
Kéž se naplňuje má žádost, a by +Bůh chtěl uskutečnit mou naději,
9
a by se +Bohu líbilo a chtěl mě rozdrtit, zasáhnout svou rukou a odpravit mě!
10
A ještě by bylo mou útěchou, - a poskočil bych v bolesti, jíž mě neušetřuje, - že jsem nepopřel výroků Svatého.
11
Co je mou silou, že bych měl doufat? A jaký bude můj konec, že bych měl prodlužovat své žití?
12
Je- li mou silou síla kamenů? Je- li mé maso mosaz?
13
Zdali! Není ve mně pomoci a rozumnost je ode mne zapuzena.
14
Nešťastnému laskavost od jeho přítele, jinak bude úctu k Všemocnému opouštět.
15
Moji bratři zklamali, podobni potoku, řečišti potoků, jež pomíjejí,
16
jež jsou zakaleny od ledu - sníh se na nich ztrácí;
17
časem se zužují - zaniknou, horkem zmizí ze svého místa.
18
Karavany se na své cestě obracejí, vystupují do pustoty a hynou;
19
karavany z Témy vyhlížejí, výpravy z Ševy v ně doufají;
20
jsou zmateni, neboť se spoléhalo, přišli až k nim a stydí se.
21
Ano, nyní jste se tím stali; vidíte hrůzu a bojíte se.
22
Zda je tomu tak, že jsem řekl: dejte mi? A neb: přineste pro mne dary ze svého jmění?
23
A neb: zachraňte mě z ruky protivníka? A neb: musíte mě vykoupit z ruky násilníků?
24
Poučte mě a já budu mlčet, a no, pomozte mi k porozumění, v čem jsem pobloudil.
25
Jak pronikavá jsou slova upřímného! A le co může kárat vaše kárání?
26
Zda zamýšlíte kárat slova? A le výroky zoufalého jsou do větru!
27
Ba i o sirotka byste vrhali a o svého přítele byste jednali.
28
Nyní tedy přivolte, ohlédněte se na mne, a no, lžu-li před vaší tváří.
29
Obraťte, prosím, nechť není křivdy, a no, obraťte ještě, v tom je má spravedlnost!
30
Zda je křivda v mém jazyku? Neumí-li mé patro rozeznávat neblahé věci?
← Chapter 5
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 25
Chapter 26
Chapter 27
Chapter 28
Chapter 29
Chapter 30
Chapter 31
Chapter 32
Chapter 33
Chapter 34
Chapter 35
Chapter 36
Chapter 37
Chapter 38
Chapter 39
Chapter 40
Chapter 41
Chapter 42
Chapter 7 →
All chapters:
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42