bible
ra
🌐 Language
English
Español
Français
Deutsch
Português
Italiano
Nederlands
Русский
中文
日本語
한국어
العربية
Türkçe
Tiếng Việt
ไทย
Indonesia
All Languages
Home
/
Czech
/
Czech Bible (PMPZ) 2014 (Český Studijní Překlad Miloše Pavlíka - Miloš Pavlík)
/
Job 7
Job 7
Czech Bible (PMPZ) 2014 (Český Studijní Překlad Miloše Pavlíka - Miloš Pavlík)
← Chapter 6
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 25
Chapter 26
Chapter 27
Chapter 28
Chapter 29
Chapter 30
Chapter 31
Chapter 32
Chapter 33
Chapter 34
Chapter 35
Chapter 36
Chapter 37
Chapter 38
Chapter 39
Chapter 40
Chapter 41
Chapter 42
Chapter 8 →
1
Zda nemá smrtelník na zemi dřinu? A jeho dni jsou jako dni námezdníka.
2
Jako nevolník dychtí po stín u a jako námezdník očekává svůj plat,
3
tak jsem byl nadán vlastnictvím MĚSÍCŮ prázdnoty a byly mi přiděleny noci strasti.
4
Ulehnu-li, pak řeknu: Kdy budu moci vstát? A večer se protahuje a převalováními jsem nasycován až do úsvitu.
5
Mé maso se odělo červy a kůrou prachu, má kůže se svraštěla a zhnisala,
6
mé dni byly rychlejší než člunek a mizí za nedostatku naděje.
7
Vzpomeň, že můj život je vítr; mé oko se nebude vracet k vidění dobrého;
8
nebude mě pozorovat oko nyní mě vidoucího; tvé oči - na mne, a nebude mne.
9
Oblak mizí a odchází; tak sestupující do šeólu nebude moci vycházet,
10
nebude se již vracet do svého domu, aniž ho jeho místo ještě bude moci poznávat.
11
I já - nebudu zadržovat svá ústa; budu mluvit v tísni svého ducha, budu si stěžovat v hořkosti své duše.
12
Zda jsem já moře, jsem -li netvor, že jsi nade mnou ustanovil stráž?
13
Když si řeknu: Má postel mě bude potěšovat, má pohovka mou starost spolu ponese,
14
pak mě strašíváš sny a děsíváš mě vidinami,
15
takže má duše dává přednost zardoušení, smrti, před mými kostmi.
16
Jsem znechucen, nebudu navždy žít, nechej mě, vždyť mé dni jsou vánek.
17
Čím je člověk, že ho vyznamenáváš a že k němu upíráš svou pozornost
18
a každého jitra ho sleduješ, každého okamžiku ho podrobuješ zkoušce?
19
Proč ode mne neodvracíš zrak, nepouštíš mě aspoň do mého polknutí mé sliny?
20
Zhřešil jsem - co mám pro tebe učinit, Hlídači lidstva? Nač sis mě položil za předmět útoku, takže jsem se stal sám pro sebe břemenem?
21
A co neodpouštíš mé přestoupení, aniž přenášíš mou nepravost? Vždyť nyní budu muset ulehnout do prachu, i budeš mě hledat a nebude mne.
← Chapter 6
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 25
Chapter 26
Chapter 27
Chapter 28
Chapter 29
Chapter 30
Chapter 31
Chapter 32
Chapter 33
Chapter 34
Chapter 35
Chapter 36
Chapter 37
Chapter 38
Chapter 39
Chapter 40
Chapter 41
Chapter 42
Chapter 8 →
All chapters:
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42