bible
ra
🌐 Language
English
Español
Français
Deutsch
Português
Italiano
Nederlands
Русский
中文
日本語
한국어
العربية
Türkçe
Tiếng Việt
ไทย
Indonesia
All Languages
Home
/
Czech
/
Czech Bible (PMPZ) 2014 (Český Studijní Překlad Miloše Pavlíka - Miloš Pavlík)
/
Luke 18
Luke 18
Czech Bible (PMPZ) 2014 (Český Studijní Překlad Miloše Pavlíka - Miloš Pavlík)
← Chapter 17
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 19 →
1
A pronášel k nim i přirovnání stran toho, že se mají vždy modlit a neochabovat;
2
i pravil: V kterémsi městě byl jakýsi soudce, Boha se nebojící a na člověka se neohlížející;
3
a v onom městě byla jedna vdova, i přicházela k němu a říkala: Zjednej mi právo před mým protivníkem.
4
A na čas se mu nechtělo, později však sám v sobě řekl: Třebaže se Boha nebojím a na člověka neohlížím,
5
přece však, protože mě tato vdova nenechává na pokoji, jí právo zjednám, aby pořád nepřicházela a netýrala mě.
6
A Pán řekl: Poslyšte, co praví ten nespravedlivý soudce!
7
A Bůh by vskutku nepomstil své vyvolené, kteří k němu volají dnem i nocí, a má s nimi trpělivost?
8
Pravím vám, že je pomstí rychle. Až však Syn člověka přijde, zdalipak na zemi najde víru?
9
A k některým také, kteří sami v sebe důvěřovali, že jsou spravedliví, a ostatní nepovažovali za nic, řekl toto přirovnání:
10
Do CHRÁMU vystoupili dva muži, by se pomodlili, jeden farizej a druhý dávkový výběrčí.
11
Ten farizej se postavil a modlil se sám vzhledem k sobě takto: Bože, děkuji ti, že nejsem právě tak ový jako ostatní z lidí, loupeživí, nespravedliví, cizoložníci, nebo i jako tento dávkový výběrčí;
12
dvakrát za týden se postím; ze všeho, čehokoli nabývám, odvádím desátky.
13
A ten dávkový výběrčí stál z daleka a k nebi nechtěl ani pozvednout oči, nýbrž se tloukl v hruď, pravě: Bože, slituj se nade mnou, hříšníkem!
14
Pravím vám: Do svého domu sestoupil ospravedlněn tento, spíše než onen, protože každý, kdo sám sebe povyšuje, bude ponížen, kdo však sám sebe ponižuje, bude povýšen.
15
I přinášeli mu i nemluvňata, aby se jich dotýkal, učedníci však, vidouce to, je okřikovali.
16
Ježíš si je však přivolal a řekl: Nechejte děťátka ke mně přicházet a nebraňte jim, neboť takovýchto je Boží království.
17
Věru, pravím vám: Kdokoli nepřijme Boží království tak, jako děťátko, nikterak do něho nevstoupí.
18
A kterýsi hodnostář se ho otázal, pravě: Dobrý učiteli, co musím vykonat, abych zdědil věčný život?
19
Ježíš mu však řekl: Co mi říkáš dobrý? Nikdo není dobrý, leč jeden, Bůh.
20
Příkazy znáš: necizolož, nevraždi, nekraď, nesvědč křivě, cti svého otce a svou matku.
21
A on řekl: Tyto všechny věci jsem zachoval od svého mládí.
22
A Ježíš mu, uslyšev toto, řekl: Schází ti ještě jedno: Prodej vše, cokoli máš, a rozdej chudým, a budeš mít poklad v nebesích, a pojď, ber se za mnou.
23
On však, uslyšev toto, převelmi zesmutněl, neboť byl nesmírně bohatý.
24
Ježíš však, vida, že on převelmi zesmutněl, řekl: Jak ztěžka vniknou ti, kdo mají statky, do Božího království!
25
Ano, snadnější je velbloudu vniknout otvorem jehly než boháči vniknout do Božího království.
26
A ti, kteří to uslyšeli, řekli: A kdo může být zachráněn?
27
On však řekl: Věci lidem nemožné jsou možné Bohu.
28
A Petr řekl: Hle, my jsme zanechali všechny věci a vydali jsme se za tebou.
29
A on jim řekl: Věru, pravím vám: Není nikoho, kdo zanechal dům nebo rodiče nebo bratry nebo ženu nebo děti pro Boží království,
30
jenž by vskutku nedostal zpět v této době mnohonásobek a v nastávajícím věku věčný život.
31
A vzal k sobě těch dvanáct a řekl k nim: Hle, vystupujeme do Jerúsaléma a všechny věci, napsané skrze proroky o Synu člověka, budou dokonány,
32
neboť bude vydán národům a učiněn předmětem posměchu a ztýrán a popliván,
33
i zbičují a zabijí ho a třetího dne opět vstane.
34
A oni z těch věcí nepochopili nic; a toto slovo bylo před nimi skryto a tomu, co se říkalo, nerozuměli.
35
A v době jeho přiblížení k Jerichu se stalo, že u cesty seděl jakýsi slepec a žebral.
36
A když uslyšel dav tudy procházející, vyptával se, co toto asi je,
37
a podali mu zprávu, že mimo jde Ježíš, ten Nazarej.
38
I zvolal, pravě: Ježíši, Synu Davidův, smiluj se nade mnou!
39
A ti, kteří šli vpředu, ho okřikovali, aby umlkl, on však křičel mnohem více: Synu Davidův, smiluj se nade mnou!
40
A Ježíš, zastaviv se, poručil, by byl k němu přiveden, a při jeho přiblížení se ho otázal [, pravě]:
41
Co si přeješ, bych ti učinil? A on řekl: Pane, abych prohlédl.
42
A Ježíš mu řekl: Prohlédni, vyhojila tě tvá víra.
43
I prohlédl okamžitě a šel za ním, oslavuje Boha; i všechen lid, vida to, vzdal Bohu chválu.
← Chapter 17
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 19 →
All chapters:
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24