bible
ra
🌐 Language
English
Español
Français
Deutsch
Português
Italiano
Nederlands
Русский
中文
日本語
한국어
العربية
Türkçe
Tiếng Việt
ไทย
Indonesia
All Languages
Home
/
Czech
/
Czech Bible (PMPZ) 2014 (Český Studijní Překlad Miloše Pavlíka - Miloš Pavlík)
/
Luke 22
Luke 22
Czech Bible (PMPZ) 2014 (Český Studijní Překlad Miloše Pavlíka - Miloš Pavlík)
← Chapter 21
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 23 →
1
I blížil se svátek nekvašených chlebů, jemuž se říká Minutí
2
a velekněží a písmaři hledali způsob, jak by ho odpravili, neboť se báli lidu.
3
A do Júdy, jemuž bylo přezdíváno Iskarióta, jenž byl z počtu těch dvanácti, vstoupil Satan;
4
i odešel a promluvil s velekněžími a důstojníky stran toho, jak by jim ho vydal.
5
A oni se zaradovali a dohodli se dát mu peníze;
6
i přistoupil na ujednání a pásl po vhodné příležitosti, aby jim ho mohl vydat stranou od davu.
7
A nadešel den nekvašených chlebů, v němž se Minutí mělo zabíjet;
8
i vyslal Petra a Jana a řekl: Odeberte se a připravte nám Minutí, abychom mohli pojíst.
9
Oni mu však řekli: Kde si přeješ, bychom je připravili?
10
A on jim řekl: Hle, při vašem vstupu do města se s vámi setká jeden člověk, nesoucí hliněný džbán vody; dejte se za ním do toho domu, kam bude vcházet,
11
a domácímu hospodáři toho domu povíte: Učitel ti praví: Kde je ten hostinský pokoj, kde bych se svými učedníky mohl pojíst Minutí?
12
A onen vám ukáže velikou místnost na poschodí, vystlanou; tam připravte.
13
I odešli a shledali podle toho, jak jim pověděl, a připravili Minutí.
14
A když ta hodina nastala, usadil se a apoštolové s ním.
15
A řekl k nim: Tužbou jsem zatoužil s vámi toto Minutí pojíst dříve než budu trpět;
16
pravímť vám, že z něho již ani neokusím do té doby, než bude naplněno v Božím království.
17
A přijal kalich, poděkoval a řekl: Toto vezměte a rozdělte mezi sebe;
18
pravímť vám, že z plodu vinné révy ani neupiji do té doby, než přijde Boží království.
19
A vzal chléb, poděkoval a rozlámal a podal jim, pravě: Toto je mé tělo, jež se dává za vás; toto konejte k připomínání mne.
20
Taktéž i kalich po večeři, pravě: Tento kalich je nová úmluva v mé krvi, jež se vylévá za vás.
21
Mimoto je, hle, se mnou na stole ruka toho, jenž mě vydává;
22
i ubírá se sice Syn člověka podle toho, co je určeno, nicméně běda onomu člověku, skrze něhož k jeho vydání dochází.
23
A oni se spolu mezi sebou počali dohadovat, kdo z nich tedy asi je ten, jenž toto hodlá páchat;
24
a nastala mezi nimi i váda o to, kdo z nich má být považován za nej většího.
25
A on jim řekl: Králové národů nad nimi panují, a ti, kdo nad nimi vykonávají pravomoc, se nazývají dobrodinci;
26
vy však ne takto, nýbrž nej větší mezi vámi nechť je jako nej mladší, a vůdce jako ten, jenž obsluhuje.
27
Kdopak je větší: ten, jenž leží u stolu, či ten, jenž obsluhuje? Ne ten, jenž leží u stolu? Já však jsem uprostřed vás jako ten, jenž obsluhuje,
28
vy pak jste ti, kteří jste se mnou vytrvali v mých pokušeních,
29
a já vám uděluji, jako mi udělil můj Otec, království,
30
abyste v tom mém království jedli a pili u mého stolu a seděli na trůnech a soudili dvanáct kmenů Israélových.
31
A Pán řekl: Šimone, Šimone, hle, vyžádal si vás Satan, by vás prosel jako pšenici,
32
já jsem však za tebe prosil, aby tvá víra neselhala; a ty, až se jednou obrátíš, upevňuj své bratry.
33
A on mu řekl: Pane, jsem připraven s tebou se ubírat i do vězení i na smrt.
34
A on řekl: Pravím ti, Petře: dnes kohout ani nehlesne, než třikrát popřeš, že mě znáš.
35
A řekl jim: Když jsem vás vysílal bez peněženky a vaku a opánků, nastal vám snad nedostatek něčeho? A oni řekli: Ničeho.
36
Řekl jim tedy: Ale nyní, kdo má peněženku, chop se jí, podobně i vak, a kdo nemá, prodej svůj šat a kup meč;
37
pravímť vám, že se na mně ještě musí splnit toto, to, co je napsáno: A byl započten mezi bezzákonné. Vždyť věci mne se týkající také mají konec.
38
A oni řekli: Pane, hle, zde jsou dva meče. A on jim řekl: Je dosti.
39
I vyšel a podle svého obyčeje se odebral na horu Oliv, a dali se za ním i učedníci.
40
A když se octl na místě, řekl jim: Modlete se, ať se nedostanete do pokušení.
41
A sám se od nich vzdálil asi na dohození kamenem, i poklekl a modlil se,
42
pravě: Otče, chceš-li tento kalich přenést mimo mne …; nicméně nechť se má vůle nestane, nýbrž vůle tvá.
43
A z nebe se mu ukázal anděl, posilující ho;
44
a octnuv se v zápase, modlil se usilovněji a jeho pot se stal jakoby velikými krůpějemi krve, jež stékaly na zem.
45
A vstav od své modlitby, přišel k [svým] učedníkům a shledal, že zármutkem usínají;
46
i řekl jim: Co spíte? Vstaňte a modlete se, abyste se nedostali do pokušení.
47
Zatímco ještě mluvil, hle, dav, a před nimi přicházel ten, jemuž se říkalo Júdas, jeden z těch dvanácti, a přiblížil se k Ježíšovi, by ho políbil.
48
A Ježíš mu řekl: Júdo, vydáváš Syna člověka polibkem?
49
A když ti okolo něho uviděli, k čemu se schyluje, řekli [mu]: Pane, máme udeřit mečem?
50
A jeden, kterýsi z nich, udeřil nevolníka veleknězova a usekl jeho pravé ucho.
51
A Ježíš v odpověď řekl: Až potud nechejte tak; a sáhnuv na to jeho ucho, zhojil ho.
52
A Ježíš řekl k velekněžím a důstojníkům CHRÁMU a starším, kteří na něho přišli: Jako na lupiče jste vyšli s meči a obušky?
53
Když jsem s vámi denně býval v CHRÁMĚ, nevztáhli jste na mne ruce; ale toto je ta vaše hodina a pravomoc tmy.
54
I zatkli ho a od vedli a uvedli [ho] do domu veleknězova, a Petr šel z dálky za ním.
55
A když oni v středu nádvoří zanítili oheň a spolu zasedli, seděl Petr uprostřed nich;
56
a uviděla ho jakási děvečka, jak sedí v záři ohně, i upřela k němu zrak a řekla: A tento byl s ním.
57
On [ho] však zapřel, pravě: Ženo, neznám ho.
58
A zanedlouho ho uviděl jiný a děl: A ty jsi z nich. Petr však řekl: Člověče, nejsem.
59
A když uplynula asi jedna hodina, tvrdil neústupně kdosi další, pravě: Vskutku při něm byl i tento, vždyť je také Galilejec.
60
A Petr řekl: Člověče, nevím, co pravíš. A okamžitě, zatímco ještě mluvil, zakokrhal kohout,
61
a Pán, obrátiv se, se zahleděl na Petra, i upamatoval se Petr na slovo Páně, jak mu řekl: Dříve než dnes kohout zakokrhá, třikrát se mne zřekneš.
62
A Petr, vyšed ven, se hořce rozplakal.
63
A ti muži, kteří ho měli mezi sebou, se mu, bijíce ho, posmívali,
64
i obestřeli ho a dotazovali se, říkajíce: Prorokuj, kdo je to, jenž tě uhodil?
65
A pronášeli k němu mnoho jiných urážlivých věcí.
66
A jak nastal den, sešlo se staršovstvo lidu, i velekněží i písmaři, a vyvedli ho do jejich rady, i pravili: Jsi-li ty KRISTUS, řekni nám.
67
I řekl jim: Řeknu-li vám, nikterak neuvěříte,
68
a otáži-li se, nikterak mi neodpovíte, aniž mě propustíte;
69
od nynějška však bude Syn člověka sedět po pravici Boží moci.
70
A všichni řekli: Ty tedy jsi Boží Syn? A on k nim děl: Vy pravíte, že já jsem.
71
A oni řekli: Co ještě máme zapotřebí svědectví? Vždyť jsme to sami uslyšeli od jeho úst.
← Chapter 21
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 23 →
All chapters:
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24