Luke 2

Czech Bible (PMPZ) 2014 (Český Studijní Překlad Miloše Pavlíka - Miloš Pavlík)

← Chapter 1 Jump to: Chapter 3 →

1V oněch dnech se však stalo, že od císaře Augusta vyšlo usnesení, by se konal soupis všeho obydleného světa;

2k soupisu samému došlo teprve, když vladařem Sýrie byl Quirinius.

3I ubírali se všichni, by se dávali zapisovat, každý do svého města;

4a vystoupil i Josef od Galileje, z města Nazaretu, do Júdska, do města Davidova, jež se nazývá Béthlém, - protože byl z domu a rodiny Davidovy, -

5by byl zapsán, s Marií, jež mu byla zasnoubená jako jeho žena a byla v jiném stavu.

6A když tam byli, stalo se, že se dovršily dni, by ona porodila,

7i porodila svého prvorozeného syna a zavinula ho do plenek a uložila ho v jeslích, protože v noclehárně pro ně nebylo místa.

8A v témže kraji byli pastýři, zdržující se venku a v noci konající hlídky nad svým stádem;

9a hle, stanul při nich anděl PÁNĚ a sláva PÁNĚ se zaskvěla vůkol nich, i ulekli se velikým leknutím.

10A ten anděl jim řekl: Nelekejte se, neboť hle, přináším vám blahou zvěst o veliké radosti, jež bude pro všechen lid,

11protože se vám dnes ve městě Davidově narodil Zachránce, jenž je Kristus, Pán.

12A znamením vám bude toto: najdete novorozeně zavinuté do plenek a ležící v jeslích.

13A znenadání se s tím andělem objevil zástup nebeského vojska, chválícího Boha a říkajícího:

14V nejvyšších místech sláva Bohu a na zemi pokoj, v lidech blahá libost.

15A jak ti andělé od nich odešli do nebe, stalo se, že ti pastýři k sobě navzájem řekli: Zajděme tedy až do Béthléma a podívejme se na tu věc, jež se stala, již nám PÁN uvedl ve známost.

16I pospíšili a přišli a dopátrali se i Marie i Josefa a toho novorozeněte, ležícího v těch jeslích.

17A když je uviděli, rozšířili všude známost stran té věci, o níž k nim bylo promluveno stran tohoto děťátka,

18a všichni, kteří to uslyšeli, byli stran toho, co k nim od těch pastýřů bylo promluveno, jati údivem.

19Marie však všechny tyto věci spolu uchovávala v mysli, hloubajíc o nich ve svém srdci.

20A ti pastýři se vrátili zpět, oslavujíce a chválíce Boha za vše, co uslyšeli a uviděli podle toho, jak k nim bylo promluveno.

21A když se dovršilo osm dní, by on byl obřezán, bylo jeho jméno nazváno Ježíš; to mu bylo dáno od toho anděla před jeho početím v útrobách.

22A když se dovršily dni jejich očišťování podle zákona Mojžíšova, vynesli ho do Jerúsaléma představit PÁNU

23(podle toho, jak je v zákoně PÁNĚ psáno: Vše mužského pohlaví, rozvírající dělohu, bude nazváno svatým PÁNU)

24a dát oběť podle toho, co je řečeno v zákoně PÁNĚ, párek hrdliček nebo dvě mláďata holubů.

25A hle, byl v Jerúsalémě člověk, jehož jméno bylo Simeón, a tento člověk byl spravedlivý a nábožný, očekávající útěchu Israélovu, a byl na něm Svatý Duch;

26a od Svatého Ducha mu bylo vnuknutím sděleno, že dříve neuvidí smrti, než uvidí KRISTA PÁNĚ.

27I přišel v Duchu do CHRÁMU a vtom, když rodiče vnesli děťátko Ježíše, by s ním naložili podle zvyklosti zákona,

28je vzal on na své lokty a jal se velebit Boha a řekl:

29Nyní propouštíš svého nevolníka, Hospodáři, podle svého slova, v pokoji,

30protože mé oči uviděly tvůj nástroj vysvobození,

31jejž jsi připravil před tváří všech lidí,

32světlo k odhalení národů a slávu tvého lidu, Israéle.

33A jeho otec a matka byli udiveni nad těmi věcmi, jež se o něm mluvily;

34a Simeón jim požehnal a řekl k Marii, jeho matce: Hle, tento je ustanoven k pádu a opětovnému vstání mnohých v Israélovi a za znamení, jemuž se odporuje,

35(a pronikne i meč tvou vlastní duší,) aby tak byly odhaleny myšlenky z mnoha srdcí.

36A byla Anna, prorokyně, dcera Fanúélova, z kmene Asérova, jež byla velmi pokročilá v letech, proživší sedm let s mužem od svého panenství;

37a ona sama byla již čtyřiaosmdesát let vdovou, i nevzdalovala se od CHRÁMU a konala svatou službu posty a modlitbami nocí i dnem.

38A ta, přistoupivši téže hodiny, vzdávala PÁNU chválu a mluvila o něm ke všem, kteří v Jerúsalémě očekávali vykoupení.

39A když dokončili všechny věci podle zákona PÁNĚ, vrátili se zpět do Galileje, do svého města Nazaretu.

40A to děťátko rostlo a sílilo [ v duchu], jsouc naplňováno moudrostí, a Boží milost byla na něm.

41I ubírávali se jeho rodiče ročně o svátku Minutí do Jerúsaléma.

42A když dosáhl dvanácti let a oni podle obyčeje toho svátku [do Jerúsaléma] vystoupili

43a svůj pobyt tam po ty dni dokončili, zdržel se Ježíš, ten hoch, když se vraceli zpět, v Jerúsalémě, a jeho rodiče si toho nepovšimli;

44pomyslivše si však, že je mezi spolucestující společností, ušli den cesty a pátrali po něm mezi příbuznými a známými.

45A když [ho] nenašli, vrátili se zpět do Jerúsaléma, aby po něm pátrali.

46A po třech dnech se stalo, že ho našli v CHRÁMĚ, jak sedí uprostřed učitelů a naslouchá jim a dotazuje se jich;

47a všichni, kteří mu naslouchali, žasli nad jeho chápavostí a odpověďmi.

48A uzřevše ho, byli tím ohromeni a jeho matka k němu řekla: Dítě, proč ses k nám takto zachoval? Hle, tvůj otec a já jsme tě hledali, majíce bolest.

49I řekl k nim: Proč to, že jste mě hledali? Nevěděli jste, že já musím být v záležitostech mého Otce?

50A oni nepochopili tu věc, o níž k nim promluvil.

51I sestoupil s nimi a přišel do Nazaretu a byl jim podřízen; a jeho matka všechny ty věci bedlivě uchovávala ve svém srdci.

52A Ježíš činil pokroky v moudrosti a vzrůstu a přízni u Boha i lidí.

← Chapter 1 Jump to: Chapter 3 →