bible
ra
🌐 Language
English
Español
Français
Deutsch
Português
Italiano
Nederlands
Русский
中文
日本語
한국어
العربية
Türkçe
Tiếng Việt
ไทย
Indonesia
All Languages
Home
/
Czech
/
Czech Bible (COL) Dr. Rudolf Col (1947)
/
Luke 20
Luke 20
Czech Bible (COL) Dr. Rudolf Col (1947)
← Chapter 19
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 21 →
1
Když jednoho dne učil lid v chrámě a kázal evangelium, přistoupili k němu velekněží a zákoníci a starší
2
a pravili mu: „Pověz nám, jakou pravomocí ty věci činíš? Nebo kdo ti dal tuto pravomoc?“
3
Odpověděl jim Ježíš: „I já se vás otáži na jednu věc. Povězte mi:
4
Byl křest Janův s nebe nebo od lidí?“
5
Ale oni uvažovali sami u sebe takto: „Řekneme-li:,S nebe,' řekne nám:,Proč jste mu tedy neuvěřili?'
6
Řekneme-li však:,Od lidí,' bude nás veškerý lid kamenovatí, neboť žije v přesvědčení, že Jan je prorok.“
7
I odpověděli mu, že nevědí, odkud byl.
8
Ježíš jim řekl: „Ani já vám nepovím, jakou pravomocí ty věci činím.“
9
Potom počal mluviti k lidu toto podobenství: „Jeden člověk založil vinici, pronajal ji vinařům a odcestoval na dlouhou dobu.“
10
„Když přišel čas, poslal k vinařům služebníka, aby mu dali z užitku vinice. Ale vinaři ho zmrskali a propustili s prázdnou.
11
I poslal druhého služebníka. Také toho však zmrskali, potupili a propustili s prázdnou.
12
I poslal ještě třetího. Ale i toho zranili a vyhodili.
13
Tu řekl pán vinice:,Co mám dělat? Pošlu svého milého syna, snad se zastydí, až ho uvidí.'
14
Když ho oni uzřeli, myslili sami u sebe takto:,To je dědic! Zabijme ho, aby jeho dědictví bylo naše!'
15
A vyhodili ho z vinice a zabili ho. Co jim tedy učiní pán vinice?
16
Přijde a zahubí ty vinaře a dá vinici jiným.“
17
Když to uslyšeli, řekli mu: „Chraň Bůh!“ Ale On na ně pohlédl a řekl: „Jaký smysl tedy mají tato slova Písma:,Kámen, který zavrhli stavitelé, stal se kamenem úhelným'?
18
Kdo padne na ten kámen, rozrazí se; na koho však on sám padne, toho rozdrtí.“
19
I snažili se ho velekněží a zákoníci v onu hodinu zajmouti, ale báli se lidu; poznali totiž, že to podobenství vztahoval na ně.
20
I slídili po něm. Poslali k němu špehy, kteří předstírali o sobě, že jsou spravedliví, aby ho polapili v řeči a tak aby ho mohli vydati vrchnosti a moci vladařově.
21
I otázali se ho: „Mistře, víme, že správně mluvíš a učíš, že nehledíš na osobu, nýbrž podle pravdy učíš cestě Boží.
22
Sluší se pro nás platiti císaři daň či ne?“ Ale
23
Ježíš prohlédl jejich lest a řekl jim: „[Proč mě pokoušíte?]
24
Ukažte mi denár! Čí má obraz i nápis?“ Oni mu odpověděli: „Císařův.“
25
I řekl jim: „Dávejte tedy co je císařovo, císaři, a co je Božího, Bohu!“
26
A nemohli ho před lidem polapiti za jeho slovo. Podivili se však jeho odpovědi a umlkli.
27
I přistoupili k němu někteří saduceové, kteří popírají zmrtvýchvstání, a otázali se ho:
28
„Mistře, Mojžíš nám napsal:,Zemře-li něčí bratr, jenž má manželku, a je bez dítek, ať si jeho bratr vezme (jeho) manželku a zplodí svému bratru potomstvo!'
29
Bylo pak sedm bratrů. První pojal manželku a zemřel bezdětný;
30
i vzal si ji druhý za manželku, [a zemřel i on bezdětný].
31
Také třetí [si ji vzal] a tak všech sedm. Zemřeli však bez potomstva.
32
Naposledy zemřela i žena.
33
Čí z nich tedy bude manželkou při vzkříšení? Neboť všech sedm ji mělo za manželku.“
34
I řekl jim Ježíš; „Děti tohoto světa se žení a vdávají.
35
Kdož však budou uznáni za hodny onoho věku a vzkříšení z mrtvých, ti se nebudou ani ženit ani vdávat.
36
Vždyť ani zemříti nebudou moci, poněvadž budou rovni andělům a budou syny Božími, neboť budou účastni vzkříšení.
37
Že však mrtví vstanou, naznačuje i Mojžíš,při keři', když nazývá Hospodina Bohem Abrahamovým, Bohem Izákovým a Bohem Jakubovým.
38
Není přece Bohem mrtvých, nýbrž živých, neboť všichni žijí jemu.“
39
Tu promluvili někteří zákoníci a pravili: „Mistře, správně jsi pověděl.“
40
A již se ho neosmělili na něco tázat.
41
Řekl pak jim: „Jak mohou říkati, že Mesiáš je syn Davidův?
42
Vždyť David sám praví v knize žalmů:,Řekl Hospodin mému Pánu: Seď po mé pravici,
43
dokud nedám tvé nepřátele za podnož tvým nohám!'
44
David tedy nazývá ho Pánem; i jak může býti jeho synem?“
45
A když všechen lid poslouchal, řekl svým učedníkům:
46
„Varujte se zákoníků, kteří se zálibou chodí v dlouhých řízách a libují si, když je na náměstí pozdravují, a rádi sedí v prvních stolicích v synagogách a na čestných místech při hostinách.
47
Na mizinu přivádějí domy vdov pod záminkou dlouhého modlení. Ty stihne přísnější soud!“
← Chapter 19
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 21 →
All chapters:
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24