bible
ra
🌐 Language
English
Español
Français
Deutsch
Português
Italiano
Nederlands
Русский
中文
日本語
한국어
العربية
Türkçe
Tiếng Việt
ไทย
Indonesia
All Languages
Home
/
Czech
/
Czech Bible (COL) Dr. Rudolf Col (1947)
/
Luke 9
Luke 9
Czech Bible (COL) Dr. Rudolf Col (1947)
← Chapter 8
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 10 →
1
Povolal k sobě dvanáct [apoštolů] a dal jim moc a sílu nade všemi zlými duchy i uzdravovati nemoci.
2
A poslal je hlásat království Boží a uzdravovat nemocné.
3
I řekl jim: „Nic neberte na cestu, ani hůl, ani mošnu, ani chléb, ani peníze, ani po dvou sukních nemějte!
4
A do kterého domu vejdete, tam zůstávejte a odtamtud vycházejte!
5
A kde vás nepřijmou, setřeste [i] prach se svých nohou, až budete z toho města vycházeti, na svědectví proti nim!“
6
I vydali se na cestu a chodili od vesnice k vesnici a hlásali evangelium a všude uzdravovali.
7
Kníže Herodes uslyšel o všem, co činil (Ježíš). Byl na rozpacích,
8
neboť někteří říkali: „Jan vstal z mrtvých,“ jiní: „Eliáš se zjevil,“ a jiní: „Jeden z dávných proroků vstal z mrtvých.“
9
Ale Herodes řekl: „Jana jsem sťal. Kdo však je tento, o němž slyším takové věci?“ A toužil ho spatřiti.
10
Když se apoštolé vrátili, vypravovali mu všechno, co činili. I vzal je s sebou a odebral se v ústraní na osamělé místo u Bethsaidy.
11
Když to zástupové poznali, šli za ním. I přijal je a mluvil jim o království Božím a uzdravoval ty, kteří potřebovali uzdravení.
12
Ale den se počal nachylovati. I přistoupilo k němu dvanáct a řekli mu: „Rozpusť zástupy, ať odejdou do okolních vesnic a dvorců přenocovat a opatřit si pokrmy! Neboť zde jsme v pusté krajině.“
13
Ale On jim řekl: „Dejte vy jim jísti!“ Oni řekli: „Nemáme více než pět chlebů a dvě ryby; museli bychom jíti nakoupit pokrmů pro celý tento zástup.“
14
Bylo tam asi pět tisíc mužů. - I řekl svým učedníkům: „Rozsaďte je ve skupinách po padesáti!“
15
Učinili tak a rozsadili všechny.
16
Pak vzal pět chlebů a dvě ryby, pohlédl vzhůru k nebi, požehnal je a rozlámal a dával učedníkům, aby je předložili zástupům.
17
I jedli všichni a nasytili se. A z toho, co jim zbylo, bylo sebráno dvanáct košů kousků.
18
Když se modlil o samotě, byli s ním jeho učedníci. I otázal se jich: „Za koho mě pokládají zástupové?“
19
Oni odpověděli: „Za Jana Křtitele, jiní za Eliáše, jiní zase, že jeden z dávných proroků vstal z mrtvých.“
20
Řekl jim: „Vy pak za koho mě pokládáte?“ [Šimon] Petr odpověděl: „Za Mesiáše, (Syna) Božího.“
21
I přikázal jim přísně, aby to neříkali nikomu.
22
Řekl: „Syn člověka musí mnoho trpěti a býti zavržen staršími a velekněžími a zákoníky a zabit a třetího dne vstáti z mrtvých.“
23
Ke všem pak pravil: „Chce-li kdo za mnou přijíti, zapři sebe sám, vezmi denně svůj kříž a následuj mne!
24
Neboť kdo by chtěl svůj život zachrániti, ztratí jej; kdo by však svůj život pro mne ztratil, zachrání jej.
25
Neboť co prospěje člověku, i kdyby celý svět získal, ale sebe sám zahubil a na sobě utrpěl škodu?
26
Neboť kdo se bude styděti za mne a za má slova, za toho se bude styděti Syn člověka, až přijde v slávě své i Otcově a svatých andělů.
27
Vpravdě pravím vám: Jsou tu někteří mezi přítomnými, kteří neokusí smrti, dokud neuzří království Boží.“
28
Asi za osm dní po těch slovech vzal Petra a Jakuba a Jana s sebou a vyšel na horu se pomodlit.
29
Když se modlil, proměnil se vzhled jeho obličeje a jeho oděv zbělel a zaskvěl se.
30
A hle, dva muži s ním rozmlouvali; byli to Mojžíš a Eliáš.
31
Ti se zjevili v slávě a mluvili o jeho smrti, kterou měl podstoupiti v Jerusalemě.
32
Petr a ti, kteří Byli s ním, byli obtíženi spánkem. Když se však probudili, spatřili jeho slávu i ty dva muže, kteří stáli s ním.
33
Když chtěli od něho odejíti, řekl Petr Ježíšovi: „Mistře, dobře je nám zde! Udělejme tři stánky: jeden tobě, jeden Mojžíšovi a jeden Eliášovi!“-Ale nevěděl co praví.
34
Když to mluvil, udělal se oblak a zastínil je. I báli se, když oni vešli do oblaku.
35
I zazněl z oblaku hlas: „Tento je můj milý Syn, toho poslouchejte!“
36
A jakmile ten hlas dozněl, shledali, že Ježíš je samoten. A mlčeli a nepověděli v těch dnech nikomu nic o tom, co viděli.
37
Když následujícího dne sestoupili s hory, setkal se s ním veliký zástup.
38
A hle, jeden muž ze zástupu zvolal: „Mistře, prosím tě, podívej se na mého syna, neboť mám jediného!
39
Hle, zlý duch ho uchvacuje, i vykřikuje znenadání, poráží ho a lomcuje jím, takže sliní. Ztěžka od něho odchází a vysiluje ho.
40
Poprosil jsem tvé učedníky, aby ho vymítli, ale nemohli.“
41
Odpověděl Ježíš: „O pokolení nevěřící a zvrhlé, jak dlouho mám býti u vás a vás trpěti? Přiveď sem svého syna!“
42
Ještě na cestě porazil ho zlý duch a lomcoval jím.
43
I pohrozil Ježíš nečistému duchu, uzdravil a chlapce a odevzdal ho jeho otci.
44
Všichni žasli nad velikostí Boží. Zatím co se všichni divili všem věcem, které činil, řekl svým učedníkům: „Vy si zachovejte v svém srdci tato slova: Syn člověka bude vydán v ruce lidí.“
45
Ale oni tomu slovu nerozuměli, a zůstalo jim temné, takže je nepochopili. A báli se ho otázat na smysl toho slova.
46
Napadla jim myšlenka, kdo z nich je větší.
47
Ježíš, znaje smýšlení jejich srdce, vzal dítě, postavil je vedle sebe
48
a řekl jim: „Kdo přijme toto dítě ve jménu mém, mne přijímá; a kdo mne přijímá, přijímá Toho, který mě poslal. Neboť kdo je nejmenší mezi vámi všemi, ten je největší.“
49
I řekl na to Jan: „Mistře, viděli jsme, jak kdosi ve jménu tvém vymítá zlé duchy. I bránili jsme mu, poněvadž nechodí s námi.“
50
Ale Ježíš mu řekl: „Nebraňte! Neboť kdo není proti vám, je pro vás.“
51
Doba jeho nanebevstoupení se přibližovala. Tu se rozhodl pevně, že půjde do Jerusalema.
52
I poslal posly před sebou. Ti se vydali na restu a přišli do jedné samařské vesnice, aby mu vše připravili.
53
Ale nepřijali ho, poněvadž se ubíral do Jerusalema.
54
Když (to) jeho učedníci Jakub a Jan uzřeli, pravili: „Pane, chceš, abychom řekli, ať oheň sestoupí s nebe a je zahubí?“
55
Ale On se obrátil a pokáral je [slovy: „Nevíte, čího ducha jste.
56
Syn člověka nepřišel duše zahubit, nýbrž spasit.“] I odešli do jiné vesnice.
57
Když se brali cestou, kdosi mu řekl: „Budu tě následovati, kamkoli půjdeš.“
58
Ježíš mu řekl: „Lišky mají doupata a ptáci nebeští hnízda, ale Syn člověka nemá, kde by hlavu položil.“
59
Jinému pravil: „Pojď za mnou!“ On řekl: „Pane, dovol mi napřed odejít a pochovat mého otce!“
60
A řekl mu Ježíš: „Nech, ať mrtví pochovávají své mrtvé; ty však jdi a hlásej království Boží!“
61
I řekl jiný: „Budu tě následovati, Pane, ale napřed mi dovol, abych se rozloučil se svými domácími!“
62
Ježíš mu řekl: „Nikdo, kdo položil svou ruku na pluh a ohlíží se nazpět, není způsobilý pro království Boží.“
← Chapter 8
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 10 →
All chapters:
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24