bible
ra
🌐 Language
English
Español
Français
Deutsch
Português
Italiano
Nederlands
Русский
中文
日本語
한국어
العربية
Türkçe
Tiếng Việt
ไทย
Indonesia
All Languages
Home
/
Czech
/
Czech Bible (COL) Dr. Rudolf Col (1947)
/
Luke 5
Luke 5
Czech Bible (COL) Dr. Rudolf Col (1947)
← Chapter 4
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 6 →
1
Když se zástupové k němu tlačili, aby slyšeli slovo Boží, stál u Genesaretského jezera.
2
Tu uzřel u břehu dvě loďky. Rybáři z nich vystoupili a vypírali sítě.
3
I vstoupil na jednu loďku, která patřila Simonovi, a požádal ho, aby kousek odrazil od země. Pak se posadil a učil z loďky zástupy.
4
Když domluvil, řekl k Simonovi: „Zajeď na hlubinu a rozestřete sítě k lovu!“
5
Ale Šimon mu odvětil: „Mistře, celou noc jsme se namáhali, a nic jsme nechytili; ale na tvé slovo rozestřu síť.“
6
Když to učinili, zahrnuli veliké množství ryb. Síť se jim trhala.
7
I pokynuli svým druhům na jiné loďce, aby jim přišli pomoci. I přišli a naplnili obě loďky, takže se potápěly.
8
Když to uzřel Šimon Petr, padl před Ježíše k nohám a řekl: „Odejdi ode mne, Pane, neboť jsem člověk hříšný!“
9
Úžas totiž pojal jej i všechny jeho druhy nad lovem ryb, který učinili;
10
podobně i Jakuba a Jana, syny Zebedeovy, kteří byli společníky Šimonovými. I řekl Ježíš Šimonovi: „Neboj se, od nynějška budeš rybářem lidí!“
11
Když přirazili s loďkami k zemi, opustili všechno a šli za ním.
12
Když byl v jednom městě, byl tam muž plný malomocenství. Jakmile uzřel Ježíše, padl na tvář a prosil ho:,Pane, chceš-li, můžeš mě očistiti!“
13
I pozvedl ruku a dotkl se ho se slovy: „Chci, buď čist!“ A hned odešlo od něho malomocenství.
14
Přikázal mu však, aby nikomu (o tom) neříkal. Řekl:,Jdi, ukaž se knězi a obětuj za své očištění oběť, jak přikázal Mojžíš, na svědectví pro ně!“
15
Ale pověst o něm se rozšiřovala vždy dál a dále a mnozí zástupové se scházeli, aby ho slyšeli a byli uzdravováni ze svých nemocí.
16
On se však uchyloval na pusté místo k modlitbě.
17
Jednoho dne seděl a učil. Seděli (tam i) farizeové a zákoníci, kteří přišli ze všech osad galilejských i judských i z Jerusalema. Moc Páně ho vedla k tomu, aby uzdravoval.
18
A hle, muži nesli na loži ochrnulého člověka a snažili se ho vnésti dovnitř a položiti před něho,
19
ale pro zástup nenalezli, kudy by ho vnesli. Proto vystoupili na střechu a spustili ho s ložem mezi cihlami doprostřed před Ježíše.
20
Když viděl jejich víru, řekl: „Člověče, odpouštějí se ti tvé hříchy!“
21
I myslili si farizeové a zákoníci u sebe takto: „Kdo je to, že mluví rouhavě? Kdo může odpouštěti hříchy, ne-li sám Bůh?“
22
Ale Ježíš prohlédl jejich smýšlení a řekl jim: „Co to myslíte v svém srdci?
23
Co je snáze říci:,Odpouštějí se ti hříchy,' či říci:,Vstaň a choď '?
24
Abyste však věděli, že Syn člověka má na zemi moc odpouštěti hříchy“ – řekl ochrnulému: – „tobě pravím: Vstaň, vezmi své lože a jdi domů!“
25
A hned vstal před nimi, vzal lože, na kterém předtím ležel, a odešel domů, velebě Boha.
26
I pojal úžas všechny a velebili Boha. Plni bázně pravili: „Viděli jsme dnes věci neuvěřitelné.“
27
Potom vyšel a spatřil celníka jménem Levi seděti u celnice. I řekl mu: „Pojď za mnou!“
28
On vstal, opustil všechno a šel za ním.
29
I vystrojil mu Levi v svém domě velkou hostinu. Veliký byl zástup celníků i jiných, kteří byli s nimi u stolu.
30
I reptali farizeové a jejich zákonici a pravili k jeho učedníkům: „Proč s celníky a hříšníky jíte a pijete?“
31
Ježíš jim na to řekl: „Nepotřebují zdraví lékaře, nýbrž nemocní.
32
Nepřišel jsem volat k pokání spravedlivé, nýbrž hříšníky.“
33
Oni pak mu řekli: „Proč se učedníci Janovi postí často a konají modlitby, podobně i farizejští, tvoji však jedí a pijí?“
34
Ježíš jim řekl: „Můžete ukládati svatebním hostům půst, dokud je s nimi ženich?
35
Přijdou však dnové, kdy jim bude ženich vzat, pak se budou v těch dnech postit.“
36
Pravil pak jim i podobenství: „Nikdo nepřišívá záplatu z roucha nového k rouchu starému, neboť jinak roztrhne i nové roucho; a k starému se nehodí záplata z nového roucha.
37
A nikdo nevlévá mladé víno do starých měchů, neboť jinak mladé víno roztrhne měchy, vyteče a měchy zničí;
38
ale mladé víno se má vlévati do nových měchů [a obojí se zachová].
39
A nikdo, kdo pil staré, nechce hned mladé, neboť praví:,Staré je lepší.' “
← Chapter 4
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 6 →
All chapters:
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24