bible
ra
🌐 Language
English
Español
Français
Deutsch
Português
Italiano
Nederlands
Русский
中文
日本語
한국어
العربية
Türkçe
Tiếng Việt
ไทย
Indonesia
All Languages
Home
/
Czech
/
Czech
/
Job 21
Job 21
Czech
← Chapter 20
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 25
Chapter 26
Chapter 27
Chapter 28
Chapter 29
Chapter 30
Chapter 31
Chapter 32
Chapter 33
Chapter 34
Chapter 35
Chapter 36
Chapter 37
Chapter 38
Chapter 39
Chapter 40
Chapter 41
Chapter 42
Chapter 22 →
1
Job na to řekl:
2
"Dobře poslouchejte, co tu vypovím - můžete mě utěšit právě tím.
3
Vydržte, když teď budu mluvit já, potom se zase smíte posmívat.
4
Copak si stěžuji na člověka? Ztrácím trpělivost jenom tak?
5
Pohleďte na mě a zděste se, ruku na ústa si položte!
6
Vždyť i já, když na to pomyslím, celý se třesu zděšením.
7
Jak to, že ničemové užívají života? Zatímco stárnou, jejich moc narůstá.
8
Jejich potomkům se daří kolem nich, své ratolesti mají na očích.
9
V jejich domech je pokoj bez obav, Boží hůl na ně nijak nepadá.
10
Jejich býk je plodný, nikdy neselže, jejich kráva rodí, o tele nepřijde.
11
Jejich mladí mají volnost jako beránci,jejich maličcí kolem skotačí.
12
Zpívají při hře tamburíny a citery, za zvuku píšťaly se veselí.
13
Ve štěstí tráví svoje dny, do hrobu odcházejí v pokoji.
14
Bohu však říkají: ‚Nech nás být! O tvých cestách nechceme vědět nic!
15
Kdo je to ten Všemohoucí? Proč bychom mu sloužili? K čemu by nám asi byly nějaké modlitby?'
16
(Oni však to své štěstí v moci nemají. Myšlenky ničemů mě míjejí!)
17
Jak často ale ‚svíce darebáků zhasíná'? Přichází na ně pohroma? Naděluje jim bolesti rozhněvaný Bůh?
18
Bývají jako sláma ve větru, jako plevy, jež vichr odnesl?
19
Řeknete: ‚Bůh jeho trest odkládá pro děti.' - Ať raději odplatí jemu, aby se poučil!
20
Ať vidí svou zkázu vlastníma očima, hněvání Všemohoucího ať vypije si sám!
21
Bude mu snad potom záležet na rodině, až jeho měsíce dojdou do konce?
22
Chce tu snad někdo Boha poučit? On přece soudí všechno na nebi!
23
Jeden umírá v plné síle, v klidu a zcela spokojen,
24
stehna obalená tukem a kosti morkem nasáklé.
25
Jiný zas umírá plný hořkosti, aniž kdy okusil, co je blahobyt.
26
Do prachu však ulehnou jeden jak druhý, oba dva stejně přikryjí červi.
27
Víte, já znám ty vaše myšlenky - hledáte způsoby, jak mi ublížit.
28
Říkáte: ‚Kam se poděly ty jejich paláce? Stanům darebáků kde konec je?'
29
- To jste se nikdy neptali pocestných? Nepřijímáte jejich svědectví?
30
Vždyť v čase neštěstí je zlosyn ušetřen, v den rozhněvání vyvázne.
31
Kdo mu jeho způsoby vytkne do očí? Za to, co prováděl, kdo mu odplatí?
32
Ještě mu pohřeb vystrojí, nad jeho hrobem budou bdít.
33
Lehká mu bude země pohřební, vždyť za ním kráčí celé procesí a předcházejí ho nesčetní.
34
Jak mě chcete těšit těmi nesmysly? Vaše odpovědi jsou samé lži!"
← Chapter 20
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 25
Chapter 26
Chapter 27
Chapter 28
Chapter 29
Chapter 30
Chapter 31
Chapter 32
Chapter 33
Chapter 34
Chapter 35
Chapter 36
Chapter 37
Chapter 38
Chapter 39
Chapter 40
Chapter 41
Chapter 42
Chapter 22 →
All chapters:
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42