bible
ra
🌐 Language
English
Español
Français
Deutsch
Português
Italiano
Nederlands
Русский
中文
日本語
한국어
العربية
Türkçe
Tiếng Việt
ไทย
Indonesia
All Languages
Home
/
Czech
/
Czech
/
Job 32
Job 32
Czech
← Chapter 31
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 25
Chapter 26
Chapter 27
Chapter 28
Chapter 29
Chapter 30
Chapter 31
Chapter 32
Chapter 33
Chapter 34
Chapter 35
Chapter 36
Chapter 37
Chapter 38
Chapter 39
Chapter 40
Chapter 41
Chapter 42
Chapter 33 →
1
Ti tři muži už přestali Jobovi odpovídat, protože se stále považoval za spravedlivého.
2
Avšak Elihu, syn Barachela Buzského z rodu Ramova, vzplanul proti Jobovi hněvem. Hrozně se rozhněval, že se Job považuje za spravedlivějšího než Bůh.
3
Rozhněval se i na jeho tři přátele, že mu neuměli odpovědět tak, aby Joba usvědčili.
4
Dokud mluvili s Jobem, Elihu čekal, protože byli starší než on.
5
Když ale viděl, že ti tři muži už nemají co odpovědět, vzplanul hněvem.
6
Elihu, syn Barachela Buzského tehdy řekl: "Já jsem jen mladík a vy jste kmeti, proto jsem byl dosud nesmělý, bál jsem se říci vám své mínění.
7
Říkal jsem si: ‚Ať mluví starší, dříve narození ať učí moudrosti.'
8
Vše ale na duchu v člověku záleží, dech Všemohoucího dává chápání.
9
Dříve narození nejsou vždy moudřejší, starší nemusejí mít nejlepší úsudky.
10
A proto říkám: Naslouchejte mi, teď zas já vyslovím své mínění.
11
Dokud jste mluvili, já jsem čekal, pečlivě jsem naslouchal vašim úvahám. Dokud jste hledali správná slova,
12
pozorně jsem vás sledoval. Joba však nikdo z vás usvědčit neuměl, nikdo jste pro něj nenašli odpověď.
13
Jen neříkejte: ‚Našli jsme moudré řešení, Bůh, a ne člověk ať ho usvědčí!'
14
Jobovy řeči mi nebyly určeny, já bych však neodpovídal jako vy.
15
Zaraženi jsou, bez odpovědi, nemají, co by k tomu dodali!
16
To mám čekat dál, když už nic neříkají, když stojí na místě, odpověď nemají?
17
Je tedy řada na mně, já teď promluvím, teď zas já vyslovím své mínění.
18
Jsem totiž přímo přeplněný slovy, duch mi roztahuje všechny vnitřnosti.
19
Jak víno bez průduchu jsou mé útroby, jak nové měchy plné k prasknutí.
20
Musím promluvit, abych si ulevil, otevřu ústa a odpovím!
21
Nikomu jistě nebudu stranit, nikomu nechci lichotit.
22
Lichotit totiž ani neumím - to by mě můj Stvořitel rychle odstranil!
← Chapter 31
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 25
Chapter 26
Chapter 27
Chapter 28
Chapter 29
Chapter 30
Chapter 31
Chapter 32
Chapter 33
Chapter 34
Chapter 35
Chapter 36
Chapter 37
Chapter 38
Chapter 39
Chapter 40
Chapter 41
Chapter 42
Chapter 33 →
All chapters:
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42