bible
ra
🌐 Language
English
Español
Français
Deutsch
Português
Italiano
Nederlands
Русский
中文
日本語
한국어
العربية
Türkçe
Tiếng Việt
ไทย
Indonesia
All Languages
Home
/
Czech
/
Czech
/
Job 6
Job 6
Czech
← Chapter 5
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 25
Chapter 26
Chapter 27
Chapter 28
Chapter 29
Chapter 30
Chapter 31
Chapter 32
Chapter 33
Chapter 34
Chapter 35
Chapter 36
Chapter 37
Chapter 38
Chapter 39
Chapter 40
Chapter 41
Chapter 42
Chapter 7 →
1
Job na to řekl:
2
"Kéž by se má muka dala zvážit, na váhy kéž by se vešla bída má!
3
Byla by těžší, než je písek v moři - to proto slovy se téměř zalykám.
4
Šípy Všemohoucího se do mě zabodly, jejich jed se mi vpíjí do ducha, Boží hrůzy mě obkličují ze všech stran.
5
Hýká snad osel, když má dost trávy? Bučí snad vůl, když má krmení?
6
Copak se jí mdlé jídlo bez soli? Copak má nějakou chuť sliz?
7
Tyto věci se mi z duše protiví, z takového jídla je mi k zvracení!
8
Kéž by se mé přání konečně splnilo, kéž by Bůh naplnil mou naději -
9
že by mě Bůh ráčil rozmáčknout, mávnutím ruky mě zahubit.
10
Pak by mi mohlo sloužit k útěše, i když se svíjím v krutých bolestech, že slovům Svatého jsem se nevzepřel.
11
Copak mám sílu, abych to vydržel? Copak mě ještě něco čeká v životě?
12
Copak je má síla z kamene? Copak je mé tělo bronzové?
13
Copak si mohu nějak pomoci? Teď, když mě úspěch opustil?
14
Kdo není oddaný svému příteli, úctu k Všemohoucímu opouští.
15
Mí bratři jsou však zrádní jako bystřiny, jak řečiště, jež brzy vymizí.
16
Když taje led a sníh, kalným proudem se rozvodní,
17
v době sucha se však vytratí, v horku se vypaří a jsou pryč.
18
Jejich cesty se klikatí, míří do pustin, kde zmírají.
19
Karavany z Temy je hledají, výpravy ze Sáby v ně doufají,
20
jejich důvěra je ale zamrzí - když k nim dorazí, čeká je zklamání.
21
Právě tak k ničemu jste teď vy: Vidíte hrůzu a jste zděšeni.
22
Řekl jsem snad: ‚Dejte mi něco,' nebo: ‚Vyplaťte mě ze svého'?
23
‚Vysvoboďte mě od nepřítele,' nebo: ‚Od tyranů mě zachraňte'?
24
Poučte mě, a zmlknu hned, v čem jsem pochybil, mi ukažte.
25
Jak mohou zraňovat slova upřímná! Co vaše důkazy mohou dokázat?
26
To, co jsem řekl, mi chcete vytýkat? Copak jen do větru mluví ubožák?
27
Vy byste ale i o sirotka losovali, vlastního přítele byste prodali!
28
Pohleďte na mě, prosím vás - copak bych vám do očí lhal?
29
Přestaňte! Nepáchejte křivdu! Přestaňte! Jsem přece v právu!
30
Copak jsem řekl něco špatného? Copak nepoznám, co by mě zničilo?
← Chapter 5
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 25
Chapter 26
Chapter 27
Chapter 28
Chapter 29
Chapter 30
Chapter 31
Chapter 32
Chapter 33
Chapter 34
Chapter 35
Chapter 36
Chapter 37
Chapter 38
Chapter 39
Chapter 40
Chapter 41
Chapter 42
Chapter 7 →
All chapters:
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42