bible
ra
🌐 Language
English
Español
Français
Deutsch
Português
Italiano
Nederlands
Русский
中文
日本語
한국어
العربية
Türkçe
Tiếng Việt
ไทย
Indonesia
All Languages
Home
/
Czech
/
Czech
/
Job 37
Job 37
Czech
← Chapter 36
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 25
Chapter 26
Chapter 27
Chapter 28
Chapter 29
Chapter 30
Chapter 31
Chapter 32
Chapter 33
Chapter 34
Chapter 35
Chapter 36
Chapter 37
Chapter 38
Chapter 39
Chapter 40
Chapter 41
Chapter 42
Chapter 38 →
1
Při tom pomyšlení se mé srdce děsí, jako by mi chtělo z hrudi vyskočit.
2
Jen si poslechněte jeho hlas hromový, dunění, jež z úst mu vychází!
3
Pod celým nebem je nechá znít, i kraje světa svým bleskem ozáří.
4
Vzápětí burácení zní, hřímá svým hlasem vznešeným; když zazní jeho hlas, nic ho nezdrží.
5
Podivuhodně Bůh svým hlasem hřmí, působí divy nad naše chápání.
6
Sněhu poroučí: ‚Padej k zemi,' lijáku velí: ‚Buď průtrží!'
7
Všem lidem tehdy ruku zadrží, aby každý smrtelník znal jeho jednání.
8
I zvěř tehdy zalézá do skrýší a zůstává ležet v peleších.
9
Jen vichřice vychází ze své komnaty a severák s sebou zimu přináší.
10
Bůh tvoří led svým dechnutím, na širých vodách mrznou hladiny.
11
Oblaka vláhou obtíží, mračna rozhání bleskem svým.
12
Ta krouží sem a tam pod jeho vedením, aby plnila jeho příkazy kdekoli na zemi.
13
Ať už jeho zemi nesou trest či slitování, on dá, aby nalezla svůj cíl.
14
Naslouchej tomu, Jobe, zastav se, o Božích divech přemýšlej.
15
Rozumíš, jak Bůh oblaka vede, jak na nich rozsvěcuje blesk?
16
Rozumíš rovnováze mračen, všem divům Toho, jenž zná vše?
17
Ty, který ve svých šatech pečeš se, když pod jižním vánkem ztichne zem,
18
můžeš s ním roztáhnout mraky po obloze pevné jak zrcadlo z bronzu ulité?
19
Pouč nás tedy, co mu máme říct - pro tmu si neumíme ani řeč připravit!
20
Má se mu oznámit, že chci promluvit? Chce si někdo říkat o vlastní zničení?
21
Do slunce přece také nikdo nehledí, když jasně září na nebi, poté co vítr mraky rozptýlil.
22
Od severu vychází zlatý třpyt, ohromnou slávou Bůh se obklopil!
23
Všemohoucí je nám nedosažitelný; v moci a soudu je veliký, bohatý ve spravedlnosti, nečiní příkoří.
24
Toto je důvod, proč jej lidé ctí, i když ho ani mudrcové nevidí."
← Chapter 36
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 25
Chapter 26
Chapter 27
Chapter 28
Chapter 29
Chapter 30
Chapter 31
Chapter 32
Chapter 33
Chapter 34
Chapter 35
Chapter 36
Chapter 37
Chapter 38
Chapter 39
Chapter 40
Chapter 41
Chapter 42
Chapter 38 →
All chapters:
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42