Acts 15

Czech Bible (PMPZ) 2014 (Český Studijní Překlad Miloše Pavlíka - Miloš Pavlík)

← Chapter 14 Jump to: Chapter 16 →

1A někteří, dolů přišedší z Júdska, vyučovali bratry: Nebudete-li podle Mojžíšova obyčeje obřezáni, nemůžete být zachráněni.

2Když tedy nastal rozbroj a pro Pavla a Barnabu nemalý s nimi spor, ustanovili, že stran této sporné otázky mají Pavel a Barnabas a někteří další z nich vystoupit k apoštolům a starším do Jerúsaléma.

3Nuže tedy oni, byvše shromážděním vyprovozeni, procházeli Foinikií a Samarií, vypravujíce o obrácení lidí z národů, a působili všem bratrům velikou radost.

4A přibyvše do Jerúsaléma, byli uvítáni shromážděním a apoštoly i staršími, i zvěstovali vše, co s nimi Bůh vykonal.

5A někteří uvěřivší z těch ze strany farizeů zprostřed nich povstali a říkali, že je záhodno je obřezávat a nakazovat jim dodržování Mojžíšova zákona.

6I byli svoláni apoštolové a starší, by se na tuto věc podívali;

7a když nastal veliký spor, vstal Petr a řekl k nim: Bratři, vám je povědomo, že od dávných dní si Bůh mezi vámi vyvolil to, by mými ústy národy uslyšely slovo blahé zvěsti a uvěřily;

8a ten to srdcí znalý Bůh jim vydal svědectví - dalť [jim] Svatého Ducha stejně jako i nám

9a neučinil mezi námi i nimi žádného rozdílu, když jejich srdce věrou očistil.

10Nyní tedy: Co Boha pokoušíte, že byste na šíji učedníků uvalili jho, jež ani naši otcové ani my jsme nedokázali unést?

11Ale věříme, že budeme zachráněni milostí Pána Ježíše - podle téhož způsobu jako i oni.

12A všechen zástup zachoval mlčení, i naslouchali Barnabovi a Pavlovi, když rozprávěli o všech znameních a zázracích, jež Bůh skrze ně mezi národy vykonal.

13A poté, co oni umlkli, odpověděl Jakub a pravil: Bratři, poslechněte mě.

14Šimon vyrozprávěl, jak ponejprv Bůh obrátil zřetel k tomu, by si vzal z národů lid pro své jméno;

15a s tím souhlasí slova proroků, jak je psáno:

16Po těchto věcech se zase vrátím a zase zbuduji Davidův stan sesutý a zase zbuduji jeho trosky a zase jej vztyčím,

17aby potom pozůstalí z lidí vyhledávali PÁNA, i všechny národy, nad nimiž se děje dovolávání mého jména, praví PÁN, jenž koná tyto věci,

18od věčnosti známé.

19Já tudíž soudím: Nepřitěžovat těm z národů, kteří se obracejí k Bohu,

20ale poslat jim list, by se zdržovali od poskvrn model a smilstva a toho, co je zardoušeno, a krve.

21Mojžíš má přece od dávných pokolení v každém městě ty, kteří ho káží; čítáť se po všechny soboty v synagogách.

22Tu uznali apoštolové a starší s celým shromážděním za dobré poslat s Pavlem a Barnabou do Antiochie vyvolené muže ze svého středu: Júdu, jenž se nazýval Barsabbas, a Silu, vedoucí muže mezi bratry;

23i napsali svou rukou [toto]: Apoštolové a starší [a] bratři těm, kteří jsou v Antiochii a Syrii a Kilikii, bratrům, kteří jsou zprostřed národů, pozdrav.

24Jelikož jsme uslyšeli, že vás někteří vyšedší zprostřed nás znepokojili řečmi a podvracejí vaše duše [, říkajíce, že se musíte dávat obřezávat a dodržovat zákon], ač jsme jim nic neuložili,

25uznali jsme za dobré, dospěvše k společnému úsudku, vyslat k vám vyvolené muže s našimi milovanými Barnabou a Pavlem,

26lidmi, kteří nasadili svá žití pro jméno našeho Pána Ježíše Krista.

27Vyslali jsme tedy Júdu a Silu, kteří mají o těchže věcech i sami ústně podat zprávu.

28Svatý Duch totiž i my jsme uznali za dobré neuvalovat na vás žádné větší tíže než tyto nezbytné věci:

29zdržovat se od věcí modlám obětovaných a krve a zardoušeného a smilstva; budete-li se od těchto věcí bedlivě chránit, budete činit dobře. Buďte zdrávi.

30Nuže oni tedy, byvše propuštěni, přišli do Antiochie, a svolavše zástup, doručili ten list,

31a když jej přečetli, zaradovali se nad tím povzbuzením;

32a Júdas a Silas, kteří sami také byli proroci, povzbuzovali bratry mnoha slovy a posilovali je.

33A když tam strávili nějaký čas, byli od bratrů s pokojem propuštěni k těm, kteří je vyslali,

35Pavel pak a Barnabas nadále prodlévali v Antiochii, vyučujíce a v blahé zvěsti i s mnoha jinými hlásajíce slovo Páně.

36Po nějaké době však Pavel k Barnabovi řekl: Nu, navraťme se a navštivme ty bratry po všech městech, v nichž jsme zvěstovali slovo Páně, jak se mají.

37I navrhl Barnabas přibrat s sebou i Jana, jenž se nazýval Marek,

38Pavel však měl za správné toho, jenž od nich v Pamfylii odpadl a s nimi se do práce nevydal, tohoto s sebou nepřibírat.

39Došlo tedy k ostrému rozladění, takže se od sebe navzájem oddělili a že Barnabas s sebou vzal Marka a vyplul na Kypr,

40Pavel však si místo něho zvolil Silu a vydal se na cestu, byv od bratrů odevzdán Boží milosti;

41i procházel Syrií a Kilikií, upevňuje shromáždění.

← Chapter 14 Jump to: Chapter 16 →