bible
ra
🌐 Language
English
Español
Français
Deutsch
Português
Italiano
Nederlands
Русский
中文
日本語
한국어
العربية
Türkçe
Tiếng Việt
ไทย
Indonesia
All Languages
Home
/
Czech
/
Czech Bible (PMPZ) 2014 (Český Studijní Překlad Miloše Pavlíka - Miloš Pavlík)
/
Acts 20
Acts 20
Czech Bible (PMPZ) 2014 (Český Studijní Překlad Miloše Pavlíka - Miloš Pavlík)
← Chapter 19
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 25
Chapter 26
Chapter 27
Chapter 28
Chapter 21 →
1
Poté však, co ten povyk ustal, si Pavel obeslal učedníky, poobjímal je a odešel, by se odebral do Makedonie;
2
a prošed oněmi končinami a mnoha slovy je povzbudiv, přišel do Řecka.
3
I strávil tam tři měsíce, a protože proti němu byl, když se chystal odplout do Syrie, od Židů zosnován úklad, bylo přijato rozhodnutí vracet se zpět přes Makedonii;
4
a až do Asie ho provázel Sópatros Pyrrhův, Beroijec, z Thessaloničanů pak Aristarchos a Secundus, a Gaius a Timotheos z Derby, a Asijci Tychikos a Trofimos.
5
Ti šli napřed a čekali na nás v Tróadě,
6
my pak jsme po dnech nekvašených chlebů vypluli od Filipp a v pěti dnech jsme přišli do Tróady k nim; tam jsme prodleli sedm dní.
7
A v první den týdne, když my jsme byli shromážděni k lámání chleba, k nim Pavel promlouval, neboť nazítří hodlal odcházet, a protáhl řeč až do půlnoci.
8
A na tom horním patře, kde jsme byli shromážděni, bylo značně mnoho pochodní.
9
A jakýsi mladý muž jménem Eutychos, jenž seděl na okně, jsa zmáhán hlubokým spánkem, zatímco Pavel ještě dále promlouval, spadl, byv zmožen od spánku, z třetího podlaží dolů a byl zvednut mrtev.
10
Pavel však sestoupiv padl na něho, a sevřev ho v objetí, řekl: Nevzrušujte se, vždyť jeho žití je v něm.
11
I vystoupil, rozlámal chléb a požil; a po značně dlouhý čas hovořiv, až do rozednění, tak odešel.
12
A toho hocha dovedli živého a byli tím bez míry potěšeni.
13
My však jsme šli napřed na loď a vyrazili do Assu, hodlajíce tam Pavla brát na palubu; tak si to totiž byl zařídil, neboť sám hodlal jít pěšky.
14
A jak se s námi v Assu sešel, vzali jsme ho na palubu a přibyli do Mitylény.
15
A odpluvše odtamtud, dospěli jsme den nato naproti Chiu, druhého pak dne jsme se přeplavili k Samu; a pobyvše v Trogylliu, přibyli jsme následujícího dne do Milétu,
16
neboť Pavel byl uznal za žádoucí obeplout Efes tak, aby se mu nestalo, že by v Asii promeškal čas, neboť spěchal, by se, bylo-li by mu možno, dostal na den Padesátky do Jerúsaléma.
17
Z Milétu však do Efesu poslal a odtamtud k sobě si přivolal starší shromáždění;
18
a jak se k němu dostavili, řekl jim: Vám je povědomo, jak jsem se od prvního dne, kdy jsem vkročil na půdu Asie, na všechen ten čas dostal mezi vás
19
a konal Pánu nevolnickou službu se vší pokorou a slzami i pokušeními, jež se mi přiházela skrze úklady Židů;
20
jak jsem z toho, co je prospěšné, nic nezamlčel, bych vám to neohlásil a vás ne vyučoval, na veřejnosti i po domech,
21
naléhavě svědče i Židům i Řekům o pokání vůči Bohu a víře vůči našemu Pánu Ježíši Kristu.
22
A nyní, hle, já se ubírám, jsa v duchu zavázán, do Jerúsaléma, nevěda, jaké věci mě v něm potkají,
23
ledaže mi Svatý Duch v každém městě naléhavě svědčí, pravě, že mě čekají pouta a strasti.
24
Ale svému žití nepřikládám žádný význam a není mně samému drahé, bych dokonal svůj běh a službu, již jsem přijal od Pána Ježíše: naléhavě dosvědčovat blahou zvěst o Boží milosti.
25
A nyní, hle, já vím, že nikdo z vás, mezi nimiž jsem procházel, káže [Boží] království, již neuvidí mou tvář;
26
proto vám v dnešní den svědčím, že jsem od krve všech čist,
27
neboť jsem neucouvl, bych vám neohlásil veškeré Boží rozhodnutí.
28
Dávejte tedy pozor sami na sebe i na všechno stádečko, v němž vás Svatý Duch postavil jako dohlížitele, byste byli pastýři Božího shromáždění, jehož si dobyl krví svého vlastního.
29
Já [totiž] vím [to], že po mém odchodu mezi vás vniknou krutí vlci, nešetřící stádečka;
30
a zprostřed vás samých povstanou muži mluvící zvrácené věci, by učedníky strhovali za sebou.
31
Proto bděte a pamatujte, že jsem tři léta nocí an i dnem nepřestal každého jednotlivce se slzami napomínat.
32
A nyní vás svěřuji Bohu a slovu jeho milosti, jež vás může vybudovat a [vám] dát dědictví mezi všemi posvěcenými.
33
Nezachtělo se mi ničího stříbra ani zlata ani ošacení;
34
víte sami, že mým potřebám i těm, kteří byli se mnou, sloužily tyto ruce -
35
ve všech věcech jsem vám ukázal, že se máme, takto se lopotíce, ujímat slabých a pamatovat na slova Pána Ježíše, že on řekl: Blaženější je dávat než přijímat.
36
A pověděv tyto věci, poklekl na svá kolena a s nimi všemi se pomodlil,
37
i nastal veliký pláč všech. A vrhše se na Pavlovu šíji, vroucně ho líbali,
38
majíce bolest zejména pro to slovo, jež byl řekl, že již nebudou spatřovat jeho tvář. I vyprovázeli ho k lodi.
← Chapter 19
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 25
Chapter 26
Chapter 27
Chapter 28
Chapter 21 →
All chapters:
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28