bible
ra
🌐 Language
English
Español
Français
Deutsch
Português
Italiano
Nederlands
Русский
中文
日本語
한국어
العربية
Türkçe
Tiếng Việt
ไทย
Indonesia
All Languages
Home
/
Czech
/
Czech Bible (PMPZ) 2014 (Český Studijní Překlad Miloše Pavlíka - Miloš Pavlík)
/
Acts 8
Acts 8
Czech Bible (PMPZ) 2014 (Český Studijní Překlad Miloše Pavlíka - Miloš Pavlík)
← Chapter 7
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 25
Chapter 26
Chapter 27
Chapter 28
Chapter 9 →
1
a Saul jeho odpravení schvaloval. I dolehlo v onen den na shromáždění, jež bylo v Jerúsalémě, veliké pronásledování a všichni kromě apoštolů byli rozptýleni po krajích Júdska a Samarie.
2
A Štěpána nábožní muži pochovali a dali se nad ním do velikého bědování.
3
Saul však řádil proti shromáždění, vnikal do jednoho domu po druhém a muže i ženy odvlékal a odevzdával do vězení.
4
Nuže tedy ti, kteří byli rozptýleni, prošli krajinami a v blahé zvěsti hlásali slovo.
5
A Filip sešel do jednoho samařského města a kázal jim KRISTA;
6
a davy těm věcem, jež Filip říkal, jednomyslně věnovaly pozornost, když ho slyšeli a viděli znamení, jež konal.
7
Z mnohých totiž, kteří měli nečisté duchy, oni vycházeli, silným hlasem volajíce, a bylo uzdraveno mnoho ochrnutím postižených a chromých.
8
I nastala v onom městě veliká radost.
9
V tom městě však od dřívějška přebýval jakýsi muž jménem Šimon, jenž provozoval kouzla a všechen národ Samarie uváděl v úžas, říkaje sám o sobě, že je kýmsi velikým.
10
Tomu všichni, od malého po velikého, věnovali pozornost a říkali: Toto je ta Boží moc, jež se nazývá veliká;
11
a pozornost mu věnovali proto, že je za značně dlouhý čas byl uvedl v úžas svými kouzly.
12
Když však uvěřili Filipovi, jak hlásal blahou zvěst o Božím království a jménu Ježíše Krista, byli křtěni, muži i ženy;
13
i uvěřil i sám Šimon, a byv pokřtěn, setrvával při Filipovi a žasl, pozoruje znamení i veliké mocné činy, jež se děly.
14
A když apoštolové, kteří byli v Jerúsalémě, uslyšeli, že Samarie přijala Boží slovo, vyslali k nim Petra a Jana,
15
a ti sestoupili a za ně se modlili tak, aby dostali Svatého Ducha,
16
neboť na nikoho z nich ještě nebyl padl, nýbrž zůstávali jen jako pokřtění ve jméno Pána Ježíše.
17
Tu na ně pokládali ruce, i dostávali Svatého Ducha.
18
Když však Šimon uviděl, že se [Svatý] Duch dává pokládáním rukou apoštolů, nabídl jim peníze,
19
říkaje: Dejte i mně tuto pravomoc, aby Svatého Ducha dostával, na kohokoli bych položil ruce.
20
Petr však k němu řekl: Tvé stříbro nechť s tebou jde do záhuby, protože jsi pojal domněnku, že Boží dar možno získat za peníze.
21
V této věci nemáš účasti ani podílu, neboť tvé srdce není před Bohem upřímné;
22
dej se tedy z této své špatnosti na pokání a pros Pána, bude-li ti vůbec ten nápad tvého srdce odpuštěn,
23
neboť vidím, že jsi v žluči hořkosti a svazku nespravedlivosti.
24
A Šimon v odpověď řekl: Proste vy u Pána za mne tak, aby na mne nepřišlo nic z těch věcí, jež jste řekli.
25
Nuže oni se tedy, dosvědčivše a promluvivše slovo *Páně, vraceli zpět do Jerúsaléma, hlásajíce blahou zvěst mnoha vsím Samařanů.
26
K Filipovi však promluvil anděl PÁNĚ, pravě: Vstaň a ubírej se k jihu na tu cestu, jež od Jerúsaléma sestupuje ke Gaze; ta je pustá.
27
I vstal a odebral se, a hle, jeden Éthiop, komorník mající moc u kandaky, královny Éthiopů, jenž byl nade vším jejím korunním pokladem, jenž se byl přišel do Jerúsaléma klanět,
28
se vracel zpět a seděl na svém voze a četl proroka Isaiáše.
29
A Duch Filipovi řekl: Přistup a připoj se k tomuto vozu.
30
A Filip přiběhl a zaslechl ho, jak čte proroka Isaiáše; i řekl: Zdalipak aspoň víš, co čteš?
31
A on řekl: Jakpak bych mohl, leč by mě do toho někdo uvedl? A pobídl Filipa, by vystoupil a usedl s ním.
32
A ten oddíl Písma, jejž četl, byl tento: Byl odveden na zabití jako ovce; a tak neotvírá svá ústa, jako beránek je bezhlasý v přítomnosti toho, kdo ho stříhá.
33
V jeho ponížení bylo jeho právo odstraněno, i kdo vylíčí jeho pokolení? Vždyť se jeho život odstraňuje ze země.
34
A ten komorník Filipovi v odpověď řekl: Prosím tě, o kom prorok toto říká? Sám o sobě či o někom jiném?
35
A Filip mu, otevřev svá ústa a počav od tohoto Písma, oznámil blahou zvěst o Ježíšovi.
36
A jak se cestou ubírali, přišli k jakési vodě, a komorník děl: Hle, voda; co mi brání, bych byl pokřtěn?
37
---
38
I poručil, by se vůz zastavil, a oba do té vody sestoupili, i Filip i komorník, a pokřtil ho.
39
A když z té vody vystoupili, uchvátil Filipa Duch *Páně a komorník ho již neuviděl, neboť se radostně ubíral svou cestou.
40
A Filip se našel v Azótu, a procházeje hlásal všem městům blahou zvěst, až přišel do Césareje.
← Chapter 7
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 25
Chapter 26
Chapter 27
Chapter 28
Chapter 9 →
All chapters:
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28