Acts 26

Czech Bible (PMPZ) 2014 (Český Studijní Překlad Miloše Pavlíka - Miloš Pavlík)

← Chapter 25 Jump to: Chapter 27 →

1I děl Agrippa k Pavlovi: Povoluje se ti mluvit sám za sebe. Tu se Pavel, vztáhnuv ruku, obhajoval:

2Považuji se za blaženého, králi Agrippo, že se stran všech těch věcí, pro něž jsem od Židů stíhán, mám dnes obhajovat před tebou,

3zejména proto, že ty se vyznáš ve všech obyčejích i sporných otázkách, jež jsou všude mezi Židy. Proto tě prosím, bys mě shovívavě vyslechl.

4Nuže tedy, jaký byl od mládí způsob mého života, jenž od počátku proběhl v mém národě v Jerúsalémě, vědí všichni Židé,

5kteří mě odjakživa znají z dřívějška, chce-li se jim svědčit: že jsem žil podle nejpřísnějšího směru našeho náboženství, jako farizej, -

6a nyní stojím, bych byl souzen pro naději v příslib daný od Boha našim otcům,

7k němuž dospět doufá našich dvanáct kmenů, usilovně konajících svatou službu nocí i dnem, - stran této naděje jsem, králi, od Židů stíhán!

8Proč se to u vás soudí za nevěrohodné, jestliže Bůh mrtvé křísí?

9Nu ovšem, já sám jsem pojal myšlenku, že vůči jménu Ježíše, Nazarea, mám způsobit mnoho protivenství;

10to jsem v Jerúsalémě také konal a mnohé ze svatých jsem dal pod zámek do vězení já, obdržev pravomoc od velekněží, a když měli být odpravováni, odevzdával jsem hlas

11a po všech synagogách jsem je často trestal a nutil rouhat se. A jsa proti nim převelmi rozběsněn, pronásledoval jsem je až i do měst venku:

12a když jsem se v těchto věcech ubíral s pravomocí a povolením velekněží do Damašku,

13uviděl jsem uprostřed dne po cestě, králi, světlo, převyšující skvělost slunce, jež se z nebe zaskvělo vůkol mne i těch, kteří se ubírali se mnou.

14A když jsme se všichni skáceli k zemi, uslyšel jsem hlas, jenž ke mně hebrejským nářečím pravil: Saúle, Saúle, co mě pronásleduješ? Krušno je ti vyhazovat proti bodcům.

15A já jsem řekl: Kdo jsi, Pane? A Pán řekl: Já jsem Ježíš, jehož ty pronásleduješ.

16Ale vstaň a postav se na své nohy, neboť jsem se ti ukázal k tomuto: bych si tě přihotovil za služebníka a svědka i těch věcí, jež jsi uviděl, i těch, v nichž se ti budu ukazovat,

17vytrhuje si tě zprostřed lidu i národů, k nimž tě já vysílám

18otvírat jejich oči, by se obraceli od tmy do světla a z pravomoci Satanovy k Bohu, by se jim dostalo odpuštění hříchů a dědictví mezi těmi, kdo jsou posvěceni skrze víru, víru ve mne.

19Nestal jsem se tudíž, králi Agrippo, toho nebeského vidění neposlušným,

20nýbrž jsem, nejprve i těm v Damašku i Jerúsalémě, a do veškerého kraje Júdska i národům ohlašoval, by se káli a obraceli k Bohu a konali pokání důstojné činy.

21Pro tyto věci mě Židé v CHRÁMĚ polapili a pokoušeli se utratit;

22až do tohoto dne tedy stojím, došed přispění, jež je od Boha, svědče malému i velikému, neříkaje nic mimo ty věci, o nichž promlouvali i proroci i Mojžíš, že se musí dít:

23Zda byl KRISTUS určen k utrpení, zda má jako první skrze opětovné vstání mrtvých zvěstovat i lidu i národům světlo.

24A když se těmito věcmi obhajoval, dí Festus silným hlasem: Šílíš, Pavle, mnoho učenosti tě převrací v šílenství.

25Pavel však dí: Nešílím, veleslovutný Feste, nýbrž se vyjadřuji slovy pravdy a střízlivosti;

26vždyť král je o těchto věcech zpraven a také k němu mluvím se vší otevřeností, neboť jsem přesvědčen, že mu z těchto věcí není nic tajno, toto se přece neudálo pokoutně.

27Věříš, králi Agrippo, prorokům? Vím, že věříš.

28A Agrippa k Pavlovi [děl]: Za málo mě chceš přesvědčit, bych se stal Kristovcem.

29A Pavel [řekl]: Rád bych si vyprosil modlitbou k Bohu, byste se, i za málo i za mnoho, stali, - nejen ty, nýbrž i všichni ti, kteří mi dnes naslouchají, - takovými, jakým jsem i já, kromě těchto pout.

30I vstal i král i vladař i Berniké a ti, kteří s nimi seděli,

31a odebravše se stranou, mluvili k sobě navzájem, říkajíce: Tento člověk není pachatelem ničeho hodného smrti nebo pout.

32A Agrippa k Festovi děl: Tento člověk mohl být propuštěn, kdyby se nebyl odvolal k císaři.

← Chapter 25 Jump to: Chapter 27 →