Acts 1

Czech Bible (SYK) 1922 Dr. Jan Ladislav Sýkora

Jump to: Chapter 2 →

1První knihu složil jsem, Theofile, o všech věcech, které Ježíš činil a učil od počátku

2až do dne, ve kterém byl vzat do nebe, dav příkaz skrze Ducha svatého apoštolům, jež vyvolil,

3a jimž se také živým ukázal po svém utrpení mnoha důkazy, zjevuje se jim po čtyřicet dní a mluvě o království Božím.

4A když s nimi jedl, poručil jim, aby neodcházeli z Jerusalema, nýbrž aby očekávali zaslíbení Otcovo, které (pravil) „slyšeli jste z úst mých;

5neboť Jan křtil vodou, vy však budete pokřtění Duchem svatým po dnech nemnohých“.

6I tázali se ho ti, kteří se shromáždili: „Pane, v tomto-li čase obnovíš království pro Israelity?“

7Ale on řekl jim: „Nepřísluší vám znáti časy neb chvíle, které Otec ustanovil mocí sobě vlastní,

8avšak obdržíte sílu, když na vás sestoupí Duch svatý, a budete mi svědky v Jerusalemě a po všem Judsku i Samařsku a až do končin země.“

9A to pověděv, byl vyzdvižen před jejich zraky, a oblak vzal jej s očí jejich.

10A jak hleděli upřeně do nebe, když se tam ubíral, hle, dva muži stáli u nich v rouše bílém

11a řekli: „Muži galilejští, proč stojíte hledíce do nebe? Ten ježíš, který vzat jest od vás do nebe, přijde tak, jak jste ho viděli do nebe jíti.“

12Tu navrátili se do Jerusalema s hory, zvané „Olivetská“, která jest blízko Jerusalema vzdáli cestu sobotní.

13A když (tam) vešli, vystoupili do síně hořejší kde se zdržovali: Petr a Jan, Jakub a Ondřej, Filip a Tomáš, Bartoloměj a Matouš, Jakub (syn) Alfeův a Šimon Horlivec a Juda (bratr) Jakubův.

14Ti všichni trvali jednomyslně na modlitbě se ženami a s Marií, matkou Ježíšovou, i s bratry jeho.

15A v těch dnech Petr povstav mezi bratry řekl (bylo pak pohromadě počtem as sto dvacet osob):

16„Muži bratří, musilo se naplniti Písmo, které Duch svatý předpověděl ústy Davidovými o Jidášovi, jenž se stal vůdcem těch, kteří jali Ježíše,

17neboť byl přičten k nám a obdržel účast v této službě (naší).

18On vyzískal pole ze mzdy nepravosti a spadnuv střemhlav rozpukl se v půli a vykydly se všecky vnitřnosti jeho.

19A vešlo to ve známost všem obyvatelům jerusalemským (takže pole ono bylo nazváno v řeči jejich Hakeldama, to jest pole krve).

20Jest totiž psáno v knize žalmů:,Ať zpustne příbytek jeho a nebudiž nikoho, jenž by obýval v něm,‘ a:,úřad jeho ať dostane jiný.‘

21Musí tedy z těch mužů, kteří byli s námi po všechen čas, ve kterém Pán Ježíš obcoval mezi námi,

22počav od křtu Janova až do dne, ve kterém byl vzat od nás, - z těch jeden (musí) býti s námi svědkem vzkříšení jeho.“

23I představili dva, Josefa, zvaného „Barsabáš“, jenž měl příjmí justus, a Matěje,

24a modlíce se pravili: „Ty, Pane, jenž znáš srdce všech, ukaž, kterého z těchto dvou jsi vyvolil,

25aby dostal místo v této službě, totiž v úřadě apoštolském, z něhož Jidáš vystoupil, aby odešel na místo svoje.“

26I odevzdali pro ně losy, a los padl na Matěje, a byl přičten k jedenácti apoštolům.

Jump to: Chapter 2 →