bible
ra
🌐 Language
English
Español
Français
Deutsch
Português
Italiano
Nederlands
Русский
中文
日本語
한국어
العربية
Türkçe
Tiếng Việt
ไทย
Indonesia
All Languages
Home
/
Czech
/
Czech Bible (SYK) 1922 Dr. Jan Ladislav Sýkora
/
Acts 23
Acts 23
Czech Bible (SYK) 1922 Dr. Jan Ladislav Sýkora
← Chapter 22
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 25
Chapter 26
Chapter 27
Chapter 28
Chapter 24 →
1
Tu Pavel upřev zrak na veleradu pravil: „Bratři, já jsem obcoval před Bohem se svědomím zcela dobrým až do dnešního dne.“
2
Ale velekněz Ananiáš poručil těm, kteří stáli u něho, aby ho bili v ústa.
3
Tehdy Pavel řekl k němu: „Bíti bude tebe Bůh, stěno obílená; také ty zde sedíš, abys mě soudil podle zákona, a proti zákonu velíš mě bíti?“
4
I řekli mu přístojící: „Božímu veleknězi zlořečíš?“
5
A Pavel řekl: „Nevěděl jsem, bratři, že to jest velekněz. Vždyť jest psáno:,Knížeti lidu svého nebudeš zlořečiti.‘“
6
Věda pak, že jedna část jest ze saduceů a druhá z fariseů, zvolal ve veleradě: „Bratři, já jsem farisejem a synem fariseův; pro naději a (to pro naději ve) vzkříšení z mrtvých jsem souzen.“
7
A když to pověděl, rozbroj povstal mezi fariseji a saduceji a shromáždění se rozštěpilo.
8
Neboť saduceové praví, že není vzkříšení ani anděla ani ducha, fariseové však vyznávají obé.
9
I stal se křik veliký, a někteří zákoníci strany farisejské povstavše přeli se řkouce: „Nic zlého neshledáváme na člověku tomto; což jestli duch mluvil k němu nebo anděl?“
10
A když rozbroj se rozmohl, tisícník boje se, aby Pavla nerozsápali, vydal rozkaz, aby vojsko sejdouc dolů vytrhlo jej z prostředu jejich a vedlo do (vojenského) ležení.
11
V následující noci Pán přistoupiv k němu řekl: „Buď dobré mysli, neboť jako jsi svědčil o mně v Jerusalemě, tak musíš svědčiti i v Římě.“
12
Když však se rozednilo, někteří židé se srotili a zapřisáhli se, že nebudou jísti ani píti, dokavad Pavla nezabijí.
13
Bylo pak více než čtyřicet těch (mužů), kteří se tak spikli.
14
Ti přišedše k velekněžím a starším řekli: „Slavnostně jsme se zapřisáhli, že ničeho neokusíme, dokavad nezabijeme Pavla.
15
Proto nyní ohlaste vy s veleradou tisícníkovi, aby ho k vám přivedl, jako byste chtěli důkladněji vyšetřiti jeho záležitost; my pak jsme hotovi jej usmrtiti, prve než se (k vám) přiblíží.“
16
Uslyšev však o těch úkladech syn Pavlovy sestry, přišed vstoupil do ležení a oznámil to Pavlovi.
17
Pavel pak zavolav k sobě jednoho setníka pravil: „Doveď tohoto mládence k tisícníkovi, neboť má mu něco oznámiti.“
18
A on pojav jej, dovedl ho k tisícníkovi a řekl: „Vězeň Pavel (povolal mě k sobě a) prosil mě, abych tohoto mládence dovedl k tobě, poněvadž ti má něco pověděti.“
19
Tu tisícník vzal ho za ruku a odstoupiv s ním v soukromí otázal se ho: „Co jest to, co mi máš oznámiti?“
20
A on řekl: „Židé se umluvili, že tě požádají, abys zítra uvedl Pavla do velerady, jakoby chtěli o něm něco důkladněji zvěděti.
21
Ale ty jim nevěř, neboť z nich činí mu úklady více než čtyřicet mužů, kteří se zapřisáhli, že nebudou jísti ani píti, dokavad ho neusmrtí; a nyní jsou připraveni, čekajíce na tvou přípověď.„
22
Tedy tisícník propustil mládence přikázav mu, aby nikomu neříkal, že mu to ohlásil.
23
A povolav k sobě dva setníky řekl jim: „Přihotovte dvě stě vojínů, aby šli do Cesaree, též sedmdesát jezdců a dvě stě kopiníků od třetí hodiny noční.
24
Ať připraví také zvířata jezdecká, aby posadíce na ně Pavla, dovedli ho zdráva k vladaři Felixovi.“
25
(Bál se totiž, aby ho snad židé neuchvátili a nezabili a on sám potom neutrpěl pomluvy, jakoby byl přijal peníze.) A napsal list znění tohoto:
26
„Klaudius Lysias (vzkazuje) velmožnému vladaři Felixovi pozdravení.
27
Tohoto muže židé jali a bylo již na tom, že bude od nich usmrcen; i zakročil jsem s vojskem a vytrhl jej, zvěděv, že jest Římanem.
28
A chtěje seznati, z čeho jej obviňovali, uvedl jsem ho do jejich velerady.
29
I shledal jsem, že na něj žalují ve věcech zákona jejich, že však nemá (na sobě) žádného zločinu hodného smrti neb vězení.
30
Poněvadž mi však bylo pověděno o úkladech, které muži tomu ustrojili, poslal jsem ho k tobě, přikázav i žalobníkům, aby svou při vedli před tebou. (Buď zdráv!)“
31
Vojínové tedy pojavše Pavla, jak jim bylo poručeno, dovedli ho v noci do Antipatridy,
32
a druhého dne, nechavše jezdce s ním, odejeti, vrátili se do ležení.
33
Oni pak přijevše do Cesaree a odevzdavše list vladaři, postavili před něho i Pavla.
34
A on přečet jej otázal se, z které krajiny jest, a zvěděv, že jest z Cilicie,
35
pravil: „Vyslechnu tě, až přijdou tvoji žalobníci.“ I rozkázal, aby ho hlídali v domě Herodově.
← Chapter 22
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 25
Chapter 26
Chapter 27
Chapter 28
Chapter 24 →
All chapters:
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28