Acts 11

Czech Bible (SYK) 1922 Dr. Jan Ladislav Sýkora

← Chapter 10 Jump to: Chapter 12 →

1Uslyšeli však apoštolé a ti bratři, kteří byli v Judsku, že i pohané přijali slovo Boží.

2A když Petr přišel do Jerusalema, domlouvali mu ti, kteří byli z obřízky,

3řkouce: „Proč jsi vešel k mužům neobřezaným a jedl s nimi?“

4Tu Petr počav vykládati jim to pořádkem řka:

5„Já jsem byl v městě Joppe a se modlil, a tu jsem uzřel u vytržení mysli vidění, jakousi nádobu jako veliké prostěradlo, ano se snáší dolů, jsouc spouštěno za čtyři cípy s nebe; i přišlo až ke mně.

6Pohlédnuv do něho, zpozoroval a uzřel jsem čtvernožce pozemské i šelmy a plazy a ptactvo nebeské. Uslyšel jsem však také hlas, který mi pravil:

7,Vstaň, Petře, bij a jez.‘

8I řekl jsem:,Nikoli, Pane, neboť nikdy nevešlo nic poskvrněného neb nečistého do úst mých.‘

9A hlas odpověděl po druhé s nebe:,Co Bůh očistil, ty neprav býti poskvrněným.‘

10To stalo se po třikrát; a všecko bylo zase vzato do nebe.

11A hle, hned nato stanuli tři muži u domu, ve kterém jsem byl, byvše posláni ke mně z Cesaree,

12i řekl mi Duch, abych šel nic se nerozpakuje. Šlo pak se mnou i těchto šest bratří, a vešli jsme do domu toho muže.

13I vypravoval nám, kterak uzřel ve svém domě anděla, an postaviv se řekl:,Pošli do Joppe a povolej k sobě Šimona, příjmím Petra;

14ten promluví k tobě slova, skrze něž budeš spasen ty i veškeren dům tvůj.‘

15Když pak jsem počal mluviti, připadl Duch svatý na ně jako i na nás na počátku.

16I rozpomenul jsem se na slovo Páně, jak pravil: Jan křtil vodou, vy však budete pokřtěni Duchem svatým.‘

17Jestli tedy Bůh dal jim stejnou milost jako i nám, kteří jsme uvěřili v Pána ježíše Krista, kdo byl jsem já, abych mohl zabrániti Bohu?“

18Uslyševše to upokojili se a velebili Boha řkouce: „Tedy také pohanům dal Bůh pokání k životu.“

19Ti tedy, kteří se byli rozprchli před soužením povstalým pro Štěpána, přišli až do Fenicie a na Kypros i do Antiochie, nehlásajíce slova nikomu leč jedině židům.

20Byli však mezi nimi také někteří muži z Kypru a Kyreny, kteří přišedše do Antiochie mluvili též k pohanům, zvěstujíce jim Pána Ježíše.

21A ruka Páně byla s nimi, a veliký počet, jenž uvěřil, obrátil se ku Pánu.

22I přišla pověst o tom k uším církve, která byla v Jerusalemě, a poslali Barnabáše až do Antiochie.

23Ten přišed a uzřev milost Boží, zaradoval se a napomínal všecky, aby v předsevzetí srdce svého vytrvali v Pánu,

24neboť byl to muž dobrý a plný Ducha svatého a víry. I přidal se značný zástup ku Pánu.

25Šel tedy (Barnabáš) do Tarsu, aby vyhledal Šavla, a naleznuv jej přivedl ho do Antiochie.

26I pobyli spolu v té církvi po celý rok a vyučili zástup značný, takže v Antiochii nejprve byli učeníci nazváni křesťany.

27V těchto dnech však proroci přišli z Jerusalema do Antiochie,

28a jeden z nich, jménem Agabus, povstav naznačil skrze Ducha svatého, že bude veliký hlad po celém okrsku zemském; ten povstal za Klaudia.

29I ustanovili se učeníci na tom, že každý z nich podle toho, jak kdo co má, pošle (něco) ku podpoře bratřím, kteří přebývali v Judsku.

30To skutečně také učinili, poslavše to starším po Barnabášovi a Šavlovi.

← Chapter 10 Jump to: Chapter 12 →