bible
ra
🌐 Language
English
Español
Français
Deutsch
Português
Italiano
Nederlands
Русский
中文
日本語
한국어
العربية
Türkçe
Tiếng Việt
ไทย
Indonesia
All Languages
Home
/
Czech
/
Czech Bible (SYK) 1922 Dr. Jan Ladislav Sýkora
/
Acts 26
Acts 26
Czech Bible (SYK) 1922 Dr. Jan Ladislav Sýkora
← Chapter 25
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 25
Chapter 26
Chapter 27
Chapter 28
Chapter 27 →
1
I řekl Agrippa k Pavlovi: „Dovoluje se ti, abys mluvil sám sebe.“ Tu Pavel vztáhl ruku a hájil se (takto):
2
„Za šťastného se pokládám, králi Agrippo, že mohu dnes hájiti se před tebou proti všemu tomu, z čeho mě židé obvinují,
3
zvláště proto poněvadž znáš všecky obyčeje a otázky sporné, které se mezi židy vyskytují; proto prosím, poslyš mě trpělivě.
4
O životě mém od mladosti, jak jsem jej vedl od počátku ve svém národě, i v Jerusalemě, vědí všichni židé;
5
znajíce mě od prvopočátku (mohli by), kdyby chtěli, vydati svědectví, že jsem podle nejpřísnější strany našeho náboženství byl živ jako farisej.
6
A nyní stojím před soudem pro naději v zaslíbení dané od Boha našim otcům,
7
jehož dvanáctero pokolení naše, sloužíc (vytrvale) dnem i nocí Bohu, doufá dosíci. Pro tu naději jsem žalován od židů, králi.
8
Což se pokládá u vás za neuvěřitelno, křísí-li Bůh mrtvé?
9
Já ovšem domníval jsem se, že jsem povinen vykonati mnoho protivného proti jménu Ježíše Nazaretského.
10
To jsem také činil v Jerusalemě, a mnoho, věřících (křesťanů) jsem já zavřel do vězení, vzav si k tomu moc od velekněží, a když byli usmrcováni souhlasil jsem.
11
Také po všech synagogách často je trestaje, nutil jsem je, aby se rouhali, a zuře náramně proti nim pronásledoval jsem je až do cizích měst.
12
Když jsem v takovém úmyslu bral se do Damašku s mocí a svolením velekněží,
13
spatřil jsem, králi, v poledne na cestě s nebe světlo nad slunce jasnější, kteréž ozařovalo mě i ty, kteří šli se mnou.
14
A když jsme my všichni padli na zem, uslyšel jsem hlas, jenž pravil mně jazykem hebrejským:,Šavle, Šavle, proč mě pronásleduješ? Tvrdo ti bude proti ostnu kopati.‘
15
Já pak jsem řekl: Kdo jsi Pane?‘ A Pán řekl:,Já jsem Ježíš, jehož ty pronásleduješ.
16
Avšak vstaň a postav se na nohy své, neboť proto jsem se ukázal tobě, abych tě učinil služebníkem a svědkem těch věcí, které jsi uviděl a pro které se ti (ještě) ukáži,
17
vysvobozuje tě z lidu i z pohanů, ke kterým tě posílám
18
otevřít oči jejich, aby se obrátili ode tmy ke světlu a z moci satanovy k Bohu, by věrou ve mne obdrželi odpuštění hříchů a podíl mezi posvěcenými.‘
19
A proto, králi Agrippo, nebyl jsem neposlušen nebeského vidění,
20
nýbrž hlásal jsem nejprve obyvatelům damašským, potom v Jerusalemě a po celé zemi judské i pohanům, aby činili pokání a se obrátili k Bohu, činíce hodné skutky pokání.
21
Pro tu příčinu židé uchopivše mě ve chrámě, pokoušeli se mě usmrtiti,
22
ale s pomocí Boží stojím pevně až do dnešního dne a vydávám svědectví před malými i velikými, nemluvě nic než to, co proroci i Mojžíš pověděli, že se stane,
23
(totiž) že Kristus měl trpěti, že měl první z mrtvých vstáti a zvěstovati světlo lidu (israelskému) i pohanům.“
24
Když toto mluvil na svou obranu, Festus pravil hlasem velikým: „Ty blázníš, Pavle. Mnoho učení se přivádí tě k bláznovství.“
25
Ale Pavel řekl: „Neblázním, velmožný Feste, nýbrž mluvím slova pravdy a střízlivosti.
26
Ví zajisté o těch věcech král, k němuž také neohroženě mluvím; neboť nemyslím, že by ho bylo tajno něco z těch věcí; vždyť se to nedělo pokoutně.
27
Věříš, králi Agrippo, prorokům? Vím, že věříš.“
28
I řekl Agrippa k Pavlovi: „Málem bys mě přemluvil, že bych se stal křesťanem.“
29
A Pavel: „Dej Bůh, abyste ať málem ať mnohem, nejen ty, nýbrž také všichni, kteří mě dnes slyší, stali se takovými, jakým i já jsem, kromě okovů těchto.“
30
I vstal král a vladař i Bernike a ti, kteří s nimi byli seděli,
31
a odešedše pravili k sobě vespolek: „Člověk tento neučinil nic hodného smrti neb okovů.“
32
Agrippa pak řekl k Festovi: „Mohl býti propuštěn člověk tento, kdyby se byl neodvolal k císaři.“
← Chapter 25
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 25
Chapter 26
Chapter 27
Chapter 28
Chapter 27 →
All chapters:
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28