Acts 3

Czech Bible (SYK) 1922 Dr. Jan Ladislav Sýkora

← Chapter 2 Jump to: Chapter 4 →

1Petr a Jan šli do chrámu k modlitbě na hodinu devátou.

2A tu nesli jakéhosi muže, který byl chromý ze života matky své. — Kladli jej každého dne ke bráně chrámové, jménem „Krásná“, aby prosil o almužnu ty, kteří vcházeli do chrámu. —

3Ten uzřev Petra a Jana, ani chtějí vejíti do chrámu, prosil, aby dostal almužnu.

4Ale Petr upřev naň s Janem zrak řekl: „Pohleď na nás.“

5I hleděl na ně pozorně očekávaje, že něco od nich dostane.

6Petr však řekl: „Zlata a stříbra nemám, ale co mám, to ti dám; ve jménu Ježíše Krista Nazaretského vstaň a choď“.

7A vzav jej za pravou ruku pozdvihl ho. A hned utvrdily se nohy i kosti jeho.

8I vyskočiv postavil se a chodil; a vešel s nimi do chrámu chodě i poskakuje a chvále Boha.

9A veškeren lid viděl ho, an chodí a chválí Boha.

10I poznali ho, že to jest ten, jenž pro almužnu sedával u Krásné brány chrámové, a byli naplněni úžasem a ustrnutím nad tím, co se mu přihodilo.

11Poněvadž se však držel Petra a Jana, sběhl se k nim pln úžasu veškeren lid při podloubí, které slove Šalamounovo.

12Uzřev to Petr promluvil k lidu: „Muži israelští, proč se divíte tomu aneb proč hledíte na nás, jako bychom svou mocí nebo silou byli učinili, aby tento chodil?

13Bůh Abrahamův a Bůh Isákův a Bůh Jakubův, Bůh otců našich oslavil Syna svého Ježíše, kterého vy jste vydali a zapřeli před Pilátem, když on usoudil, aby byl propuštěn.

14Vy však jste zapřeli světce a spravedlivého a žádali jste, aby vám byl darován muž vražedník;

15původce života jste zabili, ale Bůh vzkřísil ho z mrtvých, a my jsme toho svědky.

16A pro víru ve jméno jeho utvrdilo jeho jméno tohoto (člověka), kterého vidíte i znáte, a ta víra, která jest skrze něj, dala mu pevné to zdraví před očima vás všech.

17A nyní, bratří, vím, že jste to učinili z nevědomosti, jakož i náčelníci vaši.

18Ale Bůh naplnil tak to, co předpověděl ústy všech proroků, že totiž Kristus jeho bude trpěti.

19Čiňte tedy pokání a obraťte se, aby shlazeny byly hříchy vaše,

20by přišly časy oddechu od Hospodina a on (aby) poslal Krista Ježíše vám předurčeného,

21jehož nebe musí přijmouti až do časů obnovy všech věcí; o tom mluvil Bůh ústy svých svatých proroků odvěkých.

22Mojžíš pravil:,Proroka vzbudí vám Hospodin, Bůh váš, z bratří vašich jako mne; toho poslouchejte ve všem, co bude mluviti vám.

23Každý, kdo neposlechne proroka toho, bude vyhlazen z lidu.‘

24A také všickni proroci od Samuela i po něm, kteří mluvili, zvěstovali dny tyto.

25Vy jste synové proroků a té úmluvy, kterou Bůh učinil s otci našimi, když pravil k Abrahamovi:,A v potomstvu tvém budou požehnána všecka pokolení země.‘

26Vám Bůh, vzbudiv Syna svého, poslal jej nejprve, aby vám žehnal, když by se odvrátil každý od nepravostí svých.“

← Chapter 2 Jump to: Chapter 4 →