bible
ra
🌐 Language
English
Español
Français
Deutsch
Português
Italiano
Nederlands
Русский
中文
日本語
한국어
العربية
Türkçe
Tiếng Việt
ไทย
Indonesia
All Languages
Home
/
Czech
/
Czech Bible (COL) Dr. Rudolf Col (1947)
/
Acts 13
Acts 13
Czech Bible (COL) Dr. Rudolf Col (1947)
← Chapter 12
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 25
Chapter 26
Chapter 27
Chapter 28
Chapter 14 →
1
V Antiochii při tamější křesťanské obci byli proroci a učitelé; mezi nimi (byli) Barnabáš a Šimon příjmením Niger, Lucius z Kyreny a Manahen, jenž byl spoluvychován s knížetem Herodem, a Šavel.
2
Když konali Pánu služby Boží a postili se, řekl jim Duch svatý: „Oddělte mi Barnabáše a Šavla pro dílo, ke kterému jsem je povolal!“
3
Tu se postili a po modlitbě vložili na ně ruce a propustili je.
4
A oni jsouce vysláni Duchem svatým, odešli do Seleukie a odtud se plavili na Kypr.
5
A když dorazili do Salaminy, kázali slovo Boží v židovských synagogách. Jako přisluhovatele pak měli (s sebou) i Jana.
6
A když prošli celý ostrov až k Pafu, nalezli jednoho muže židovského jménem Barjesu, jenž byl čarodějem a nepravým prorokem.
7
Byl u místodržitele Sergia Pavla, muže rozumného. Ten si zavolal Barnabáše a Pavla a byl by si rád poslechl slovo Boží.
8
Avšak Elymas, čaroděj – tak se totiž překládá jeho jméno – odporoval jim, chtěje místodržitele odvrátiti od víry.
9
Šavel, který se nazývá také Pavel, byv naplněn Duchem svatým, pohleděl naň a řekl:
10
„Synu ďáblův, plný všeliké lsti a zchytralosti, nepříteli veškeré spravedlnosti, nepřestaneš křížiti přímé cesty Páně?
11
A nyní hle, ruka Páně nad tebou, i budeš slepý a nebudeš viděti slunce až do určité doby!“ A ihned jej obestřela mrákota a tma, a chodě sem a tam, hledal někoho, kdo by ho vedl za ruku.
12
Když místodržitel uzřel, co se stalo, žasl nad učením Páně a uvěřil.
13
Když odpluli od Pafu, přišli Pavel a jeho průvodci do Perge v Pamfylii. Jan se však od nich odloučil a vrátil se do Jerusalema.
14
Ale oni prošli (krajinu) od Perge a dostali se do Antiochie v Pisidii. V sobotu vstoupili do synagogy a posadili se.
15
Po čtení Zákona a Proroků vzkázali jim představení synagogy: „Muži bratří, dovedete-li říci nějaké povzbuzující slovo k lidu, mluvte!“
16
A tu Pavel povstal, dal rukou znamení k tichu a řekl: „Muži izraelští a všichni, kteří se bojíte Boha, poslyšte!
17
Bůh tohoto lidu izraelského vyvolil si naše otce a povýšil lid, když pobývali jako cizinci v egyptské zemi, a vyvedl je z ní velikou mocí
18
a po dobu čtyřiceti let snášel jejich chování na poušti.
19
A zahubil sedm kmenů v kananejské zemi a rozdělil mezi ně losem jejich zemi,
20
a to asi po čtyřech stech a padesáti letech. Potom jim dal soudce až do proroka Samuela.
21
Nato požádali o krále. I dal jim Bůh Saula, syna Kisova, muže z pokolení Benjaminova, a to na čtyřicet let.
22
A když ho zavrhl, vzbudil jim za krále Davida, o němž vydal i svědectví slovy:,Nalezl jsem Davida, syna Jesseova, muže podle svého srdce, který bude činiti ve všem mou vůli.'
23
Z jeho potomstva vyvedl Bůh izraelskému národu podle svého zaslíbení Spasitele, Ježíše.
24
Před jeho vystoupením hlásal Jan křest pokání všemu lidu izraelskému.
25
A když Jan dokonával svůj (životní) běh, řekl:,Já nejsem ten, za koho mě pokládáte. Hle, po mně přichází Ten, jemuž nejsem hoden rozvázati obuv na nohou.' “
26
„Muži bratří, synové rodu Abrahamova a vy všichni, kteří se bojíte Boha, vám je posláno slovo o té spáse;
27
neboť obyvatelé jerusalemští a jejich předáci ho nepoznali a slova proroků, která se předčítají každou sobotu, naplnili tím, že ho odsoudili.
28
Ačkoliv na něm nenalezli žádné příčiny k smrti, žádali od Piláta, aby byl popraven.
29
A když dokonali všecko, co bylo o něm napsáno, sňali ho s dřeva a položili do hrobu.
30
Ale Bůh ho vzkřísil z mrtvých [třetího dne].
31
Po mnoho dní se zjevoval těm, kteří s ním dříve přišli z Galileje do Jerusalema, a ti jsou nyní jeho svědky před lidem.
32
I my zvěstujeme vám, že Bůh ono zaslíbení, jehož se dostalo našim otcům, naplnil na jejich dítkách tím, že vzkřísil Ježíše,
33
jakož jest i psáno v druhém žalmu:,Můj Syn jsi ty, já dnes jsem tě zplodil.' “
34
„Že však ho vzkřísil z mrtvých a že nemá již podlehnouti porušení, pověděl takto:,Splním vám věrně zaslíbení (daná) Davidovi.' “
35
„Proto i na jiném místě praví:,Nedopustíš, aby tvůj Světec podlehl porušení.'
36
Neboť David zemřel, jakmile za svého života vyplnil vůli Boží, a byl pochován k svým otcům, tedy podlehl porušení.
37
Ten však, kterého Bůh vzkřísil z mrtvých, nepodlehl porušení.“
38
„Proto známo budiž vám, muži bratří, že se vám skrze něho zvěstuje odpuštění hříchů, a z čeho jste nemohli býti ospravedlněni v zákoně Mojžíšově,
39
z toho všeho bývá ospravedlněn skrze něho každý, kdo věří.
40
Hleďte tedy, ať nepřijde na vás to, co je pověděno u Proroků:
41
,Vizte, pohrdači, a divte se a zhyňte! Neboť já vykonám za vašich dnů dílo, dílo, o němž neuvěříte, bude-li vám někdo o něm vypravovati.' “
42
Když pak vycházeli, prosili je, aby jim příští sobotu (opět) mluvili o těch věcech.
43
A po rozpuštění shromáždění doprovázelo mnoho židů a zbožných proselytů Pavla a Barnabáše. Ti k nim mluvili a napomínali je, aby vytrvali v milosti Boží.
44
Příští sobotu se pak sešlo téměř celé město poslechnout slovo Boží.
45
Při pohledu na zástupy se však naplnili židé řevnivostí a potupně odporovali slovům Pavlovým.
46
Tehdy Pavel a Barnabáš řekli neohroženě: „Vám se mělo nejdříve hlásati slovo Boží, ale poněvadž je odmítáte a sami sebe pokládáte za nehodný života věčného, hle, obracíme se k pohanům.
47
Neboť takto přikázal nám Pán:,Ustanovil jsem tě světlem pohanům, abys byl k spáse až na sám konec země!' “
48
Když to pohani slyšeli, radovali se a velebili slovo Páně. I uvěřili všichni, kteří byli určeni k životu věčnému.
49
Slovo Páně se pak rozšiřovalo po celé krajině.
50
Ale židé popudili vznešené proselytky a vážené měšťany a vyvolali pronásledování Pavla a Barnabáše; i vyhnali je ze svého území.
51
Oni však setřásli prach se svých nohou proti nim a přišli do Ikonia.
52
Učedníci však byli naplněni radostí a Duchem svatým.
← Chapter 12
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 25
Chapter 26
Chapter 27
Chapter 28
Chapter 14 →
All chapters:
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28