bible
ra
🌐 Language
English
Español
Français
Deutsch
Português
Italiano
Nederlands
Русский
中文
日本語
한국어
العربية
Türkçe
Tiếng Việt
ไทย
Indonesia
All Languages
Home
/
Czech
/
Czech Bible (COL) Dr. Rudolf Col (1947)
/
Acts 4
Acts 4
Czech Bible (COL) Dr. Rudolf Col (1947)
← Chapter 3
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 25
Chapter 26
Chapter 27
Chapter 28
Chapter 5 →
1
Mezitím však co mluvili k lidu, přistoupili k nim kněží a velitel chrámové stráže i saduceové.
2
Tito totiž těžce nesli, že učí lid a že v Ježíši hlásají zmrtvýchvstání.
3
A dali je zajmouti a vsaditi do žaláře až do příštího dne, neboť již byl večer.
4
Mnozí z těch, kdož slyšeli to slovo, uvěřili a počet mužů dosáhl pěti tisíc.
5
Druhého dne se shromáždili v Jerusalemě jejich předáci a starší a zákonÍci,
6
též velekněz Annáš i Kaifáš, Jan i Alexander, a všichni ostatní z velekněžského rodu.
7
Postavili je doprostřed a tázali se: „Jakou pravomocí nebo v čím jméně vy jste to učinili?“
8
Tu Petr naplněn Duchem svatým řekl k nim: „Předáci lidu a starší, [poslyšte]!
9
Jestliže my jsme dnes vyslýcháni pro s dobrodiní na člověku nemocném, čím on byl uzdraven,
10
budiž známo vám i celému izraelskému národu: Ve jménu [Pána našeho] Ježíše Krista Nazaretského, kterého jste vy ukřižovali, kterého však Bůh vzkřísil z mrtvých, skrze toho stojí tento před vámi zdráv.
11
To je ten kámen, který byl zavržen od vás stavitelů, ale který se stal kamenem úhelným.
12
A není v nikom jiném spásy; neboť není jiného jména pod nebem daného lidem, v němž bychom mohli býti spaseni.“
13
Oni pak pozorovali Petrovu a Janovu neohroženost a když shledali, že jsou to lidé neučení a prostí, divili se a poznávali, že bývali s Ježíšem.
14
Poněvadž však viděli, že u nich stojí také ten uzdravený člověk, nemohli nic namítnouti.
15
Rozkázali jim však, aby vyšli z velerady ven, a radili se vespolek řkouce:
16
„Co máme učiniti s těmito lidmi? Neboť je zjevno všem obyvatelům jerusalemským, že skutečně učinili zázrak, a nemůžeme to popříti.
17
Avšak aby se to dále mezi lidem nerozhlašovalo, pohrozme jim, aby v tom jméně nemluvili již nikomu z lidí!“
18
A když je zavolali, přikázali (jim), aby vůbec nemluvili ani neučili ve jménu Ježíšovu.
19
Ale Petr a Jan jim odpověděli: „Posuďte, je-li spravedlivé před Bohem, abychom poslouchali více vás než Boha!
20
Neboť my nemůžeme nemluviti to, co jsme viděli a slyšeli.“
21
Oni (jim) však pohrozili a propustili je – neboť nenalezli, jak by je potrestali – a to kvůli lidu, poněvadž všichni velebili Boha pro to, co se stalo.
22
Vždyť více než čtyřicet let měl ten člověk, který byl zázračně uzdraven.
23
Byvše propuštěni, přišli k svým a pověděli jim všechno, co jim velekněží a starší řekli.
24
Když (to) tito uslyšeli, pozdvihli všichni do jednoho (svůj) hlas k Bohu a pravili: „Pane, ty jsi stvořil nebe a zemi, moře i všechno, co je na nich!
25
Ty jsi ústy našeho otce Davida, svého služebníka, v Duchu svatém řekl:,Proč se vzbouřili pohani a proč vymyslili marné věci národové?
26
Proč povstali králové země a sešli se vespolek knížata proti Pánu a proti jeho Pomazanému?' “
27
„Neboť v tomto městě se skutečně sešli Herodes a Pontský Pilát s pohany a s lidem izraelským proti tvému svatému Synu Ježíšovi – kterého jsi pomazal –
28
aby provedli, co tvá ruka a tvůj úradek předem ustanovily.
29
Nyní, Pane, viz, jak hrozí, a dej svým služebníkům, aby se vší neohrožeností mluvili tvé slovo!
30
Pozvedni svou ruku k uzdravování a konání zázraků a divů jménem svatého svého Syna Ježíše!“
31
Po této modlitbě se otřáslo místo, kde byli shromážděni, a všichni byli naplněni Duchem svatým; i mluvili slovo Boží neohroženě.
32
Obec věřících měla jedno srdce a jednu duši; nikdo z nich nenazýval něco ze svého majetku vlastním, nýbrž všechno bylo jim společné.
33
A velikou mocí vydávali apoštolové svědectví o zmrtvýchvstání Pána našeho Ježíše [Krista], a veliká milost byla v nich všech.
34
Vždyť nebylo mezi nimi ani žádného chuďasa, poněvadž majetníci polí nebo domů je prodávali a stržené za ně peníze přinášeli a
35
kladli apoštolům k nohám. Rozdávalo se pak každému, jak bylo komu potřebí.
36
Tak (na příklad) levita Josef, rodem z Kypru, apoštoly nazvaný Barnabáš, to jest v překladě „Syn útěchy“,
37
maje pole, prodal je a peníze za ně přinesl a položil je apoštolům k nohám.
← Chapter 3
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 25
Chapter 26
Chapter 27
Chapter 28
Chapter 5 →
All chapters:
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28