bible
ra
🌐 Language
English
Español
Français
Deutsch
Português
Italiano
Nederlands
Русский
中文
日本語
한국어
العربية
Türkçe
Tiếng Việt
ไทย
Indonesia
All Languages
Home
/
Czech
/
Czech Bible (COL) Dr. Rudolf Col (1947)
/
Acts 5
Acts 5
Czech Bible (COL) Dr. Rudolf Col (1947)
← Chapter 4
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 25
Chapter 26
Chapter 27
Chapter 28
Chapter 6 →
1
Jeden muž však, jménem
2
Ananiáš, se svou manželkou Safírou prodal pozemek a s vědomím své manželky ponechal si lstivě část z peněz za pozemek. Jakýsi díl přinesl a položil jej apoštolům k nohám.
3
Ale Petr řekl: „Ananiáši, proč naplnil ďábel tvé srdce, abys selhal Duchu svatému a aby sis lstivě ponechal pro sebe část z peněz za pole?
4
Copak, jsouc neprodáno, nepatřilo tobě, a když jsi je prodal, (nebyly peníze) v tvé moci? Proč sis usmyslil tuto věc? Neselhal jsi lidem, nýbrž Bohu.“
5
Při těch slovech padl Ananiáš a skonal. I padla veliká bázeň na všechny, kteří to slyšeli.
6
Mládenci pak vstali, zavinuli ho, vynesli a pochovali.
7
Asi po třech hodinách přišla i jeho manželka, aniž věděla, co se přihodilo.
8
I řekl jí Petr: „Pověz mi, [ženo,] za tolik jste to pole prodali?“ Ona řekla: „Ano, za tolik.“
9
A Petr k ní: „Proč jste se umluvili pokoušeti Ducha Páně? Hle, nohy těch, kteří pochovali tvého muže, jsou přede dveřmi a vynesou (i) tebe.“
10
I padla hned před jeho nohy a skonala. Když pak mládenci vešli, nalezli ji mrtvou. Vynesli (ji) a pochovali vedle jejího muže.
11
I zmocnila se veliká bázeň celé křesťanské obce i všech, kteří o tom slyšeli.
12
Rukama apoštolů se dělo mezi lidem mnoho zázraků a divů. Všichni bývali svorně v podloubí Šalomounově.
13
Z ostatních však se nikdo neodvažoval připojit se k nim; ale lid je velebil.
14
Vždy více přibývalo Pánu věřících, množství mužů i žen.
15
I vynášeli nemocné na ulice a kladli je na lůžka i nosítka, aby alespoň stín kolemjdoucího Petra zastínil někoho z nich [a aby byli osvobozeni od svých nemocí].
16
Přicházelo do Jerusalema také množství lidu z okolních měst a přinášeli nemocné a nečistými duchy sužované. Ti všichni byli uzdravováni.
17
Tu povstal velekněz a všichni jeho přívrženci, to je strana saducejská, byli naplněni řevnivostí.
18
Dali zajmouti apoštoly a vsadili je do veřejného vězení.
19
Avšak anděl Páně otevřel v noci žalářní dveře, vyvedl je ven a řekl:
20
„Jděte, postavte se a mluvte v chrámě lidu všechna slova toho života!“
21
Jakmile to uslyšeli, vešli na úsvitě do chrámu a učili. Když pak přišel velekněz a jeho přívrženci, svolali veleradu, a to všechny starší izraelských synů, a poslali do žaláře, aby je přivedli.
22
Když však služebníci přišli [a otevřeli vězení], nenalezli je. I vrátili se a ohlásili:
23
„Žalář jsme nalezli sice zavřený naprosto bezpečně, též stráže stály přede dveřmi, avšak když jsme otevřeli, nenalezli jsme uvnitř nikoho.“
24
Po té zprávě byl velitel chrámové stráže i velekněží na rozpacích o nich, co by to znamenalo.
25
Tu kdosi přišel a oznámil jim: „Hle, muži, které jste vsadili do vězení, jsou v chrámě a učí lid!“
26
I odešel velitel se služebníky a přivedl je; avšak bez násilí, neboť se báli lidu, aby je neukamenovali.
27
Když je přivedli, postavili je ve veleradě. I promluvil k nim velekněz takto:
28
„Přísně jsme vám přikázali, abyste neučili v tom jméně, a hle, naplnili jste Jerusalem svým učením a chcete uvésti na nás krev toho člověka.“
29
Petr však a apoštolové odpověděli: „Poslouchati sluší více Boha než lidí.
30
Bůh otců našich vzkřísil Ježíše, kterého jste vy pověsili na dřevo a usmrtili.
31
Toho povýšil Bůh svou pravicí za panovníka a vykupitele, aby dal změnu smýšlení a odpuštění hříchů izraelskému národu.
32
A my jsme svědky těch věcí, i Duch svatý, kterého Bůh dal těm, kdož ho poslouchají.“
33
Když to uslyšeli, pukali hněvem a pomýšleli je usmrtiti.
34
Ale jeden farizej jménem Gamaliel, učitel zákona, vážený u všeho lidu, povstal ve veleradě a rozkázal, aby ty lidi na chvíli vyvedli ven.
35
Potom jim řekl: „Muži izraelští, dobře si rozmyslete při těchto lidech, co chcete učiniti!
36
Neboť před krátkou dobou povstal Theudas a pravil o sobě, že je cosi (velikého), a přidrželo se ho asi čtyři sta mužů; byl však usmrcen a všichni jeho přívrženci byli rozptýleni a zničeni.
37
Po něm povstal za dnů soupisu Juda Galilejský a svedl za sebou lid. Také on zahynul a všichni jeho přívrženci byli rozprášeni.“
38
„A proto nyní vám pravím: Upusťte od těchto lidí a nechte je; neboť je-li z lidí ten záměr nebo to dílo, rozpadne se;
39
je-li však od Boha, nebudete moci je zničiti, abyste snad nebyli shledáni odbojníky proti Bohu.“
40
I souhlasili s ním. Povolali si apoštoly, dali je zmrskat a zakázali jim [vůbec] mluviti ve jménu Ježíšovu a propustili je.
41
Ti šli z velerady s radostí nad tím, že byli uznáni za hodny trpěti pohanu pro jméno Ježíšovo.
42
A nepřestávali den co den v chrámě i po domech učit a hlásat Krista Ježíše.
← Chapter 4
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 25
Chapter 26
Chapter 27
Chapter 28
Chapter 6 →
All chapters:
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28