bible
ra
🌐 Language
English
Español
Français
Deutsch
Português
Italiano
Nederlands
Русский
中文
日本語
한국어
العربية
Türkçe
Tiếng Việt
ไทย
Indonesia
All Languages
Home
/
Czech
/
Czech Bible (COL) Dr. Rudolf Col (1947)
/
Acts 23
Acts 23
Czech Bible (COL) Dr. Rudolf Col (1947)
← Chapter 22
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 25
Chapter 26
Chapter 27
Chapter 28
Chapter 24 →
1
Tu Pavel upřel zrak na veleradu a pravil: „Bratří, já jsem žil před Bohem se svědomím zcela dobrým až do dnešního dne.“
2
Ale velekněz Ananiáš poručil mužům okolo něho stojícím, aby ho bili po ústech.
3
Tu Pavel řekl k němu: „Bůh bude tebe bíti, obílená stěno! Také ty zde sedíš, abys mě podle zákona soudil, a proti zákonu mě kážeš bíti?“
4
I řekli mu okolostojící: „Božímu veleknězi zlořečíš?“
5
A Pavel řekl: „Nevěděl jsem, bratří, že je to velekněz. Vždyť je psáno:,Knížeti svého lidu nezlořeč!' “
6
Poněvadž věděl, že jedna část je ze saduceů a druhá z farizeů, zvolal ve veleradě: „Bratří, já jsem farizej a z farizejské rodiny. Pro naději, a to ve vzkříšení z mrtvých, jsem souzen.“
7
A když to pověděl, povstal mezi farizeji a saduceji nepokoj a shromáždění se rozštěpilo. –
8
Neboť saduceové praví, že není vzkříšení ani anděla ani ducha, farizeové však učí obojímu. –
9
I strhl se veliký křik. Někteří zákoníci z farizejské strany povstali a přeli se: „Nic zlého neshledáváme na tomto člověku. Což, mluvil-li k němu duch nebo anděl?“
10
A když nepokoj vzrostl, velitel ze strachu, aby Pavla nerozsápali, rozkázal, aby vojsko sešlo dolů a vytrhlo ho z jejich středu a přivedlo do kasáren.
11
Následující noci přistoupil Pán k němu a řekl: „Buď dobré mysli, neboť jako jsi svědčil o mně v Jerusalemě, tak musíš svědčiti i v Římě.“
12
Druhého dne se srotili někteří židé a zapřisáhli se, že nebudou jísti ani píti, dokud Pavla neusmrtí.
13
Bylo pak jich přes čtyřicet, kteří se tak spikli.
14
Ti přišli k velekněžím a starším a řekli: „Slavnostně jsme se zapřisáhli, že ničeho neokusíme, dokud neusmrtíme Pavla.
15
Proto nyní ohlaste vy s veleradou veliteli, aby ho k vám přivedl, jako byste chtěli důkladněji vyšetřiti jeho záležitost. My pak jsme ochotni ho usmrtit, ještě dříve než se přiblíží.“
16
O těch úkladech se však dověděl syn Pavlovy sestry. Šel, a vstoupiv do kasáren, oznámil to Pavlovi.
17
Pavel pak zavolal k sobě jednoho setníka a řekl: „Doveď tohoto jinocha k veliteli, neboť má mu něco oznámiti!“
18
A on ho vzav s sebou, dovedl k veliteli a řekl: „Vězeň Pavel povolal mě k sobě a prosil mě, abych tohoto jinocha dovedl k tobě, poněvadž ti má něco povědět.“
19
Tu ho vzal velitel za ruku, odstoupil s ním stranou a otázal se ho: „Co mi máš oznámiti?“
20
A on řekl: „Židé se umluvili, že tě požádají, abys dal zítra uvésti Pavla před veleradu, jako by chtěli o něm něco důkladněji zvěděti.
21
Ale ty jim nevěř, neboť z nich víc než čtyřicet mužů činí mu úklady a zapřisáhli se, že nebudou jísti ani píti, dokud ho neusmrtí. A nyní jsou připraveni a čekají na tvou přípověď.“
22
Velitel propustil tedy jinocha a přikázal mu, aby nikomu neříkal, že mu to ohlásil.
23
I povolal (velitel) k sobě dva setníky a řekl jim: „Mějte od třetí hodiny noční v pohotovosti dvě stě vojínů k odchodu do Caesareje, k tomu sedmdesát jezdců a dvě stě kopiníků!
24
Připravte také jezdecká zvířata, aby na ně Pavla posadili a dovedli ho zdravého k vladaři Felixovi!“
25
[Bál se totiž, aby ho snad židé násilně neodvedli a neusmrtili a aby se on sám potom nedostal do pomluvy, jako by byl přijal úplatek.]
26
A napsal list tohoto znění: „Klaudius Lysias posílá velmožnému vladaři Felixovi pozdravení!
27
Tohoto muže zajali židé a jižjiž ho chtěli usmrtiti. I zakročil jsem s vojskem a vytrhl ho, poněvadž jsem zvěděl, že je římským občanem.
28
A chtěje poznati, z čeho ho obviňují, uvedl jsem ho před jejich veleradu.
29
I shledal jsem, že na něho žalují ve věcech svého zákona, ale že není vinen žádným zločinem, na který je smrt nebo vězení.
30
Poněvadž mi však bylo sděleno o úkladech, které osnovali proti tomuto muži, posílám ho k tobě a žalobcům (jeho) jsem přikázal, aby svou při vedli před tebou. Buď zdráv!“
31
Podle rozkazu vzali vojíni Pavla a v noci ho dovedli do Antipatridy.
32
Druhého dne nechali jezdce s ním dále jeti a sami se vrátili do kasáren.
33
Po příjezdu do Caesareje odevzdali list vladaři a postavili před něho i Pavla.
34
Když (jej) přečetl, otázal se, z kterého území je (Pavel), a zvěděv, že je z Kilikie,
35
pravil: „Vyslechnu tě, až přijdou tvoji žalobci.“ I rozkázal, aby ho hlídali v domě Herodově.
← Chapter 22
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 25
Chapter 26
Chapter 27
Chapter 28
Chapter 24 →
All chapters:
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28