bible
ra
🌐 Language
English
Español
Français
Deutsch
Português
Italiano
Nederlands
Русский
中文
日本語
한국어
العربية
Türkçe
Tiếng Việt
ไทย
Indonesia
All Languages
Home
/
Czech
/
Czech Bible (COL) Dr. Rudolf Col (1947)
/
Acts 16
Acts 16
Czech Bible (COL) Dr. Rudolf Col (1947)
← Chapter 15
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 25
Chapter 26
Chapter 27
Chapter 28
Chapter 17 →
1
Přišel pak do Derbe a do Lystry. A hle, tam byl jeden učedník jménem Timothej, syn věřící židovky, ale z otce pohana.
2
Poněvadž o něm dávali bratří v Lystře i v Ikoniu dobré svědectví,
3
chtěl ho Pavel vzíti s sebou na cestu. Vzal ho a obřezal ho kvůli židům, kteří žili v oněch krajinách; neboť všichni věděli, že (jeho) otec byl pohan.
4
Když pak procházeli od města k městu, odevzdávali jim ustanovení vydaná apoštoly a staršími v Jerusalemě, aby je zachovávali.
5
A tak byly křesťanské obce utvrzovány ve víře a denně jich přibývalo.
6
Prošli pak Frygií a galatskou krajinou, poněvadž jim bylo zabráněno Duchem svatým hlásati slovo [Boží] v Asii.
7
Když přišli do Mysie, pokoušeli se jíti do Bithynie, ale Duch Ježíšův jim to nedovolil.
8
Prošli tedy Mysií a sestoupili do Troady.
9
A Pavel měl v noci vidění: Jakýsi Makedoňan stál a prosil ho: „Přejdi do Makedonie a pomoz nám!“
10
Po tomto vidění ihned jsme se snažili odejíti do Makedonie, neboť jsme poznali, že Bůh nás povolal kázat jim evangelium.
11
Odpluli jsme z Troady a dorazili přímým směrem na (ostrov) Samothrake a druhého dne pak do Neapole a odtud do Filipp.
12
To je první město té části Makedonie s římským právem.
13
I pobyli jsme v tom městě několik dní. V sobotu však jsme vyšli za bránu k řece, kde jsme se domnívali, že je modlitebna. Posadili jsme se a mluvili k ženám, které se (tam) sešly.
14
I poslouchala jedna žena jménem Lydie, prodavačka nachu, z města Thyatiry, proselytka. A Bůh otevřel její srdce, aby byla pozorná na to, co Pavel mluvil.
15
Když pak byla pokřtěna ona i její dům, prosila: „Jsem-li podle vašeho soudu věrná Pánu, vejděte do mého domu a zůstávejte tam!“ I přinutila nás.
16
Na cestě do modlitebny potkala nás jedna služebná, která měla věšteckého ducha a svým pánům vydělávala věštěním velké peníze.
17
Ta, kráčejíc za Pavlem a námi, volala takto: „Tito lidé jsou služebníci nejvyššího Boha, oni zvěstují vám cestu k spáse!“
18
Tak to činila po mnoho dní. S nevolí nad tím obrátil se Pavel a řekl duchu: „Přikazuji ti ve jménu Ježíše Krista, abys z ní vyšel!“ A vyšel v tu chvíli.
19
Ale její páni vidouce, že naděje na zisk je pryč, uchopili Pavla a Silu a dovedli je na náměstí k představeným (města).
20
Postavili je před úředníky a řekli: „Tito lidé – jsou to Židé – pobuřují naše město
21
a hlásají obyčeje, které my jato Římané nesmíme ani přijímati, ani činiti.“
22
I povstal také lid proti nim. Úředníci strhli s nich šaty a kázali je mrskati metlami.
23
A když jim dali mnoho ran, vsadili je do vězení a přikázali žalářníkovi, aby je hlídal bezpečně.
24
On je podle tohoto příkazu vsadil do vnitřního vězení a sevřel jejich nohy kládou.
25
O půl noci se však Pavel a Silas modlili a zpěvem chválili Boha. I poslouchali je vězni.
26
Náhle se však stalo veliké zemětřesení, takže se pohnuly základy žaláře, a vtom se otevřely všechny dveře a všem spadla pouta.
27
Když se žalářník probudil a spatřil dveře vězení otevřené, vytasil meč a chtěl se usmrtiti, neboť se domníval, že vězni utekli.
28
I zvolal Pavel silným hlasem: „Nečiň si nic zlého, neboť jsme tu všichni!“
29
Dal si přinésti světlo a vešel tam a třesa se padl Pavlovi a Silovi k nohám.
30
Vyvedl je pak ven a řekl: „Páni, co mám činiti, abych byl spasen?“
31
A oni mu řekli: „Uvěř v Pána Ježíše, a budeš spasen ty i tvůj dům!“
32
I mluvili slovo Páně jemu a všem, kteří byli v jeho domě.
33
A vzal je v onu noční hodinu s sebou, umyl jejich rány a hned se dal pokřtít on i všichni jeho domácí.
34
Pak je uvedl nahoru do svého příbytku, předložil jim jídlo a veselil se nad tím, že uvěřil v Boha s celým svým domem.
35
Když se pak rozednilo, poslali úředníci služebníky s rozkazem: „Propusť ty lidi!“
36
I oznámil žalářník ta slova Pavlovi: „Úředníci vzkázali, abyste byli propuštěni. Nuže, tedy vyjděte a jděte v pokoji!“
37
Avšak Pavel jim vzkázal: „Bez vyšetření dali veřejně zmrskati nás, římské občany, a vsaditi do žaláře, a nyní nás tajně vyhánějí? Ne, ať přijdou sami a vyvedou nás!“
38
Služebníci tedy oznámili úředníkům ta slova. Když ti uslyšeli, že jsou Římané, ulekli se a přišli je odprosit.
39
Vyvedli je pak s prosbou, aby odešli z města.
40
I vyšli ze žaláře a odebrali se k Lydii, a uzřevše bratry, potěšili je a odešli.
← Chapter 15
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 25
Chapter 26
Chapter 27
Chapter 28
Chapter 17 →
All chapters:
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28