bible
ra
🌐 Language
English
Español
Français
Deutsch
Português
Italiano
Nederlands
Русский
中文
日本語
한국어
العربية
Türkçe
Tiếng Việt
ไทย
Indonesia
All Languages
Home
/
Czech
/
Czech Bible (SKRABAL) 1951 - Dr Pavel Škrabal
/
Acts 16
Acts 16
Czech Bible (SKRABAL) 1951 - Dr Pavel Škrabal
← Chapter 15
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 25
Chapter 26
Chapter 27
Chapter 28
Chapter 17 →
1
Přišel také do Derbe a Lystry. A hle, byl tam jeden učedník jménem Timothej, syn věřící židovky a otce Řeka,
2
kterému dávali dobré svědectví bratři v Lystře a Ikoniu.
3
Pavel chtěl, aby odešel s nimi, i vzal ho a obřezal kvůli Židům, kteří byli v těch místech; všichni totiž věděli, že jeho otec byl Řek.
4
Když procházeli městy, doporučovali jim, aby zachovávali ustanovení, která vydali apoštolově a starší v Jerusalemě.
5
A tak se církve utvrzovaly ve víře a rostly početně každým dnem.
6
Potom prošli Frygií a krajem galatským, protože Duch svatý jim zakázal mluvit slovo v Asii.
7
Když došli k Mysii, pokoušeli se odebrat do Bithynie, ale Duch Ježíšův jim to nedovolil.
8
Šli tedy podél Mysie a sestoupili do Troady.
9
I ukázalo se Pavlovi v noci vidění: jakýsi Makedoňan stál a prosil ho takto: „Přejdi do Makedonie a pomoz nám!“
10
Když to vidění spatřil, hned jsme se snažili odejít do Makedonie, protože jsme byli ujištěni, že nás volá Bůh hlásat jim radostnou zvěst.
11
Vypluli jsme z Troady a jeli jsme rovnou do Samothrake a následujícího dne do Neapole,
12
odtamtud pak do Filipp; je to první město v té části Makedonie, a osada. V tom městě jsme pobyli několik dní.
13
V sobotu jsme vyšli za bránu k řece, kde se nám zdálo, že je modlitebna; i posadili jsme se a mluvili k ženám, které se sešly.
14
Poslouchala i jedna žena jménem Lydie, prodavačka nachu z města Thyatiry, ctitelka jednoho Boha. A Pán jí otevřel srdce, aby pozorně naslouchala tomu, co Pavel mluvil.
15
Když byla pokřtěna ona i její dům, zaprosila: „Jestliže jste usoudili, že jsem věřící v Pána, vejděte do mého domu a zůstávejte tam.“ A přinutila nás.
16
Jednou pak na cestě do modlitebny nás potkala jakási služebná, která měla věšteckého ducha a věštěním přinášela svým pánům značný zisk.
17
Ta chodila za Pavlem a za námi a křičela: „Tito lidé jsou služebníci Boha nejvyššího a zvěstují vám cestu spásy.“
18
To pak činila po mnoho dní. Pavla to rozmrzelo; i obrátil se a řekl duchu: „Přikazuji ti ve jménu Ježíše Krista, abys z ní vyšel!“ A v tu chvíli vyšel.
19
Když pak její páni viděli, že jim unikla naděje na zisk, chopili Pavla a Silu a vlekli je na náměstí k předákům.
20
Předvedli je úřadům a řekli: „Tito lidé znepokojují naše město; jsou to Židé
21
a hlásají zvyky, které my jakožto Římané nesmíme přijímat ani činit.“
22
Tu lid povstal proti nim a úředníci jim strhli šaty a kázali je zmrskat.
23
Když jim dali mnoho ran, vsadili je do vězení a nařídili žalářníkovi, aby je bedlivě střežil.
24
A ten, protože dostal takový rozkaz, vsadil je do vnitřního vězení a sevřel jim nohy do klády.
25
Kolem půlnoci se Pavel i Silas modlili a pěli chvály Bohu. Ostatní vězňové je poslouchali.
26
Najednou však nastalo velké zemětřesení, takže se pohnuly základy žaláře. A hned se otevřely všechny dveře a všem se uvolnila pouta.
27
Když žalářník procitl a spatřil dveře vězení otevřené, vytasil meč a chtěl se zabít, neboť se domníval, že vězňové utekli.
28
Ale Pavel silně zakřikl: „Nečiň si nic zlého! Vždyť jsme zde všichni.“
29
I požádal o světla, vběhl tam a s třesením padl před Pavlem a Silou,
30
vyvedl je ven a řekl: „Pánové, co mám činit, abych byl spasen?“
31
Oni pak řekli: „Věř v Pána Ježíše, a budeš spasen ty i tvůj dům.“
32
I mluvili slovo Páně k němu a ke všem, kteří byli v jeho domě.
33
A v té noční hodině je vzal, umyl jim rány a hned byl pokřtěn on i všichni jeho lidé.
34
Pak je uvedl do domu, pohostil a veselil se s celým domem, že uvěřil v Boha.
35
Když se však rozednilo, úředníci poslali biřice se vzkazem: „Propusť ty lidi.“
36
Žalářník pak oznámil ta slova Pavlovi: „Úředníci poslali, abyste byli propuštěni. Nuže, vyjděte a jděte v pokoji.“
37
Ale Pavel jim řekl: „Zmrskali nás veřejně a bez soudu, nás, římské občany, vsadili do I žaláře a teď nás tajně vyhánějí? Tak ne! Ale ať sami přijdou a vyvedou nás!“
38
Biřici pověděli ta slova úředníkům. Když tedy uslyšeli, že jsou Římané, ulekli se.
39
I přišli a odprosili je, vyvedli a žádali je, aby odešli z města.
40
Vyšli tedy ze žaláře a šli k Lydii. A když spatřili bratry, potěšili je a odcestovali.
← Chapter 15
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 25
Chapter 26
Chapter 27
Chapter 28
Chapter 17 →
All chapters:
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28