bible
ra
🌐 Language
English
Español
Français
Deutsch
Português
Italiano
Nederlands
Русский
中文
日本語
한국어
العربية
Türkçe
Tiếng Việt
ไทย
Indonesia
All Languages
Home
/
Czech
/
Czech Bible (SKRABAL) 1951 - Dr Pavel Škrabal
/
Acts 23
Acts 23
Czech Bible (SKRABAL) 1951 - Dr Pavel Škrabal
← Chapter 22
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 25
Chapter 26
Chapter 27
Chapter 28
Chapter 24 →
1
Pavel upřel zrak na veleradu a řekl: „Bratři! Až do dneška žil jsem před Bohem s naprosto dobrým svědomím.“
2
Ale velekněz Ananiáš poručil těm, kdo stáli u něho, aby ho udeřili přes ústa.
3
Tu Pavel řekl k němu: „Tebe udeří Bůh, obílená stěno! Také ty tu sedíš, abys mě soudil podle Zákona, a proti Zákonu kážeš mě udeřit?“
4
A ti, kdo tu stáli, řekli: „Božího velekněze tupíš?“
5
Pavel pak pravil: „Nevěděl jsem, bratři, že je to velekněz. Vždyť je psáno: Nebudeš hanět knížete svého lidu.“
6
Poněvadž Pavel poznal, že jedna část je sadducejská a druhá farizejská, zvolal ve veleradě: „Bratři, já jsem farizeus, syn farizeů. Pro naději ve vzkříšení z mrtvých jsem souzeni“
7
A když to řekl, nastala roztržka mezi farizeji a sadduceji a shromáždění se rozštěpilo.
8
Sadduceové totiž praví, že není vzkříšení, ani anděla, ani ducha, farizeové však vyznávají obojí.
9
I povstal velký křik. A někteří vykladatelé Písma z farizejské strany povstali, přeli se a volali: „Neshledáváme na tom člověku nic zlého. Což mluvil-li k němu duch nebo anděl?“
10
Když se rozjitření rozmohlo, tisícník se pak bál, aby Pavla nerozsápali, rozkázal vojákům sestoupit, vytrhnout ho z jejich středu a zavést do tábora.
11
Následující noci Pán k němu přistoupil a řekl: „Neztrácej odvahu! Neboť jako jsi svědčil o mně v Jerusalemě, tak musíš svědčit i v Římě.“
12
Jak se rozednilo, srotili se Židé a zapřísáhli se, že nebudou jíst ani pít, dokud nezabijí Pavla.
13
Těch mužů, kteří se takto spikli, bylo víc než čtyřicet.
14
Ti přišli k velekněžím a starším a prohlásili: „My jsme se slavnostně zapřísáhli, že ničeho neokusíme, dokud nezabijeme Pavla.
15
Proto je nyní na vás, abyste s veleradou hlásili tisícníkovi, že vám ho má předvésti, jako byste chtěli jeho věc důkladněji vyšetřit. My pak jsme přichystáni zabít ho, dříve než se přiblíží.“
16
Když však uslyšel o úkladech syn sestry Pavlovy, šel, dostal se do tábora a oznámil to Pavlovi.
17
Pavel si pak zavolal jednoho setníka a řekl mu: „Doveď tohoto mládence k tisícníkovi, poněvadž mu má co oznámit.“
18
On ho tedy vzal a zavedl k tisícníkovi se slovy: „Vězeň Pavel si mě zavolal a žádal, abych zavedl tohoto mládence k tobě, poněvadž ti má co říci.“
19
Tisícník ho vzal za ruku, odstoupil s ním do soukromí a tázal se ho: „Co mi to máš oznámiti?“
20
Řekl pak: „Židé se smluvili, že tě požádají, abys zítra předvedl Pavla do velerady, jako by chtěla jeho věc důkladněji vyšetřit.
21
Ale ty jim nevěř! Neboť přes čtyřicet mužů z nich činí mu úklady; ti se totiž zapřísáhli, že nebudou jíst ani pít, dokud ho nezabijí, a nyní jsou připraveni a čekají jen na příslib od tebe.“
22
Tisícník pak propustil mládence s příkazem: „Nikomu neříkej, co jsi mi prozradil!“
23
I zavolal si dva setníky a řekl: „Od třetí hodiny noční mějte pohotově pro cestu do Caesareje dvě stě vojáků, sedmdesát jezdců a dvě stě kopiníků.
24
Také přistrojte jezdecká zvířata, abyste na ně posadili Pavla a v bezpečí ho doprovodili k vladaři Felixovi.“
25
Napsal pak list tohoto znění:
26
„Klaudius Lysias zdraví slovutného vladaře Felixa!
27
Tohoto muže jali Židé a když se ho chystali zabít, zakročil jsem s vojskem a vytrhl jej, poněvadž jsem se dověděl, že je Říman.
28
Poněvadž jsem chtěl zvěděti, z čeho ho obviňují, zavedl jsem ho do jejich velerady.
29
I shledal jsem, že obvinění se týká sporu o jejich Zákon, ale že nejde o provinění, které zasluhuje smrt nebo žalář.
30
Když mi pak bylo doneseno o úkladech, které tomu muži strojí, hned jsem ti ho poslal; zároveň jsem oznámil žalobcům, že mají vést při proti němu před tebou. Buď zdráv!“
31
Vojáci tedy, jak jim bylo nařízeno, j vzali Pavla a dovedli ho v noci do Antipatridy.
32
Druhého dne přenechali jezdcům, aby ho doprovodili, samí pak se vrátili do tábora.
33
Když dojeli do Caesareje, odevzdali vladaři list a postavili před něj i Pavla.
34
Přečtl jej a otázal se, z které provincie pochází, a když se dozvěděl, že z Kilikie,
35
řekl: „Vyslechnu tě, až přijdou I také tvoji žalobci\; a rozkázal, aby ho hlídali v Herodově vládní budově.
← Chapter 22
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 25
Chapter 26
Chapter 27
Chapter 28
Chapter 24 →
All chapters:
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28