Acts 26

Czech Bible (SKRABAL) 1951 - Dr Pavel Škrabal

← Chapter 25 Jump to: Chapter 27 →

1Potom řekl Agrippa Pavlovi: „Dovoluje se ti mluvit za sebe.“ Tu Pavel vztáhl ruku a hájil se:

2„Pokládám se za šťastného, králi Agrippo, že se dnes mohu hájit před tebou ze všeho, z čeho mě Židé obviňují,

3zvláště proto, že znáš jak všechny zvyky Židů, tak sporné otázky. Proto prosím, abys mě trpělivě vyslechl.

4Můj život od mládí, jaký jsem vedl od počátku v svém národě v Jerusalemě, znají všichni Židé,

5neboť vědí od dřívějška - jen kdyby chtěli svědčit, že jsem žil podle nejpřísnější strany našeho náboženství, totiž jako farizeus.

6A nyní stojím před soudem pro naději v zaslíbení Bohem daná našim otcům, naději to,

7jejíž vyplnění doufá dosíci dvanáct našich kmenů vytrvalou službou Bohu dnem i nocí. Z této naděje mě Židé obviňují, králi.

8Proč se vám zdá neuvěřitelné, že Bůh křísí mrtvé?“

9„Já jsem se ovšem domníval, že musím podnikat mnoho nepřátelského proti jménu Ježíše Nazaretského.

10To jsem také učinil v Jerusalemě a mnoho svatých jsem zavřel do žaláře, když jsem k tomu dostal moc od velekněží, a když byli usmrcováni, dával jsem souhlas.

11A často jsem je po všech synagogách tresty nutil k tomu, aby se rouhali, v bezmezné pak zuřivosti proti nim pronásledoval jsem je až i ve vzdálených městech.

12Když jsem se s takovým úmyslem ubíral do Damašku, s mocí a dovolením od veleknězi,

13v poledne jsem cestou uviděl, králi, jak mne i ty, kteří se ubírali se mnou, ozářilo s nebe světlo nad slunce jasnější.

14A když jsme všichni padli na zem, uslyšel jsem hlas, který ke mně mluvil hebrejsky:, Šavle, Šavle, proč mě pronásleduješ? Přijde ti to draze vyhazovat proti (poháněčskému) bodci!'

15Já pak jsem se otázal:, Kdo jsi, pane?'A Pán řekl:, ]á jsem Ježíš, kterého ty pronásleduješ.

16Ale vstaň a postav se na nohy. Neboť proto jsem se ti zjevil, abych tě učinil služebníkem a svědkem toho, co jsi při mně viděl a co ti ještě ukážu.

17Vysvobozuji tě z lidu a pohanů, ke kterým tě posílám,

18abys jim otevřel oči, aby se obrátili ze tmy ke světlu, z moci ďáblovy k Bohu, aby dostali odpuštění hříchů a úděl mezi posvěcenými skrze víru ve mne.' “

19„Od té chvíle, králi Agrippo, nebyl jsem neposlušen nebeského vidění,

20ale nejprve těm, kdo jsou v Damašku, pak v Jerusalemě, po celé Judské zemi a pohanům jsem hlásal, aby se káli, obraceli se k Bohu a činili skutky hodné pokání.

21Proto se mě Židé zmocnili v chrámě a pokoušeli se usmrtit mě.

22Ale s pomocí Boží stojím zde až do dneška, vydávám svědectví před malým i velkým a neříkám leč to, co mluvili proroci i Mojžíš o budoucích věcech,

23totiž že Mesiáš musí trpěti, první vstát z mrtvých a zvěstovat světlo lidu i pohanům.“

24Když se takto hájil, Festus hlasitě zvolá: „Blouzníš, Pavle? Tvé velké vědění tě připravuje o rozum.“

25A Pavel: „Neblouzním, vznešený Feste, ale mluvím slova pravdivá a rozumná.

26Vždyť král dobře zná ty věci, proto také mluvím k němu otevřeně. Nemyslím totiž, že by mu z toho bylo něco tajno. Vždyť se to nedělo pokoutně.

27Věříš prorokům, králi Agrippo? Vím, že věříš.“

28Agrippa však řekl Pavlovi: „Málem bys mě přesvědčil, abych se stal křesťanem.“

29A Pavel: „Dej Bůh, abyste málem či mnohem, nejen ty, nýbrž i všichni moji posluchači, stali se dnes tím, čím jsem i já - kromě těchto okovů.“

30I vstal král i vladař a Berenike a ostatní přísedící.

31Při odchodu pak pravili mezi sebou: „Tento člověk neučinil nic, co by zasluhovalo smrt nebo okovy.“

32Agrippa řekl Festovi: „Ten člověk mohl být propuštěn, kdyby se nebyl odvolal k císaři.“

← Chapter 25 Jump to: Chapter 27 →