bible
ra
🌐 Language
English
Español
Français
Deutsch
Português
Italiano
Nederlands
Русский
中文
日本語
한국어
العربية
Türkçe
Tiếng Việt
ไทย
Indonesia
All Languages
Home
/
Czech
/
Czech Bible (SKRABAL) 1951 - Dr Pavel Škrabal
/
Acts 8
Acts 8
Czech Bible (SKRABAL) 1951 - Dr Pavel Škrabal
← Chapter 7
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 25
Chapter 26
Chapter 27
Chapter 28
Chapter 9 →
1
Šavel pak souhlasil s jeho usmrcením. V ten den nastalo veliké pronásledování i církve v Jerusalemě; všichni, kromě apoštolů, rozprchli se po krajích Judeje a Samařská.
2
Zbožní muži pak pochovali Štěpána a velmi nad ním naříkali.
3
Šavel však hubil církev; vnikal do domů, odvlékal muže i ženy a vsazoval do žaláře.
4
Ti tedy, kteří se rozprchli, hlásali na svých cestách to učení.
5
Tak Filip sestoupil do samařského města a hlásal jim Krista.
6
Lid byl pozorný k tomu, co Filip mluvil, jednomyslně poslouchal a pozoroval znamení, která činil.
7
Z mnoha posedlých totiž vycházeli nečistí duchové s mocným křikem. Také bylo uzdraveno mnoho ochrnutých a chromých.
8
Proto se ono město náramně rozradovalo.
9
V tom městě žil předtím nějaký muž jménem Šimon a provozoval kouzla. Ten mámil samařský lid a říkal o sobě, že je něco velikého.
10
Všichni, malí i velcí, věnovali mu pozornost a říkali: „Tento je Boží moc, která se nazývá Veliká.“
11
Byli mu zcela oddáni, protože je dlouhou dobu mámil svými kouzly.
12
Když však uvěřili Filipovi, který hlásal Boží království a jméno Ježíše Krista, dávali se křtít muži i ženy.
13
Tu uvěřil i sám Simon, dal se pokřtít a přidržoval se Filipa. A když viděl, jak se dějí veliká znamení a moci, žasl.
14
Když apoštolově v Jerusalemě uslyšeli, že Samaria přijala Boží slovo, poslali k nim Petra a Jana.
15
Ti tam přišli a modlili se nad nimi, aby přijali Ducha svatého.
16
Doposud totiž na žádného z nich nesestoupil, ale byli jen pokřtěni ve jméno Pána Ježíše.
17
Tehdy vkládali na ně ruce, a oni přijímali Ducha svatého.
18
Když však Šimon viděl, že se vkládáním rukou apoštolů uděluje Duch svatý, nabídl jim peníze
19
se slovy: „Dejte i mně tuto moc, aby každý, na koho vložím ruce, přijal Ducha svatého.“
20
Ale Petr mu řekl: „Ať zhynou tvé peníze i s tebou, poněvadž ses domníval, že Boží dar lze získat za peníze.
21
Nemáš podílu ani údělu v této věci; neboť tvé srdce není přímé před Bohem.
22
Proto se odvrať od této své špatnosti a pros Pána, snad ti bude odpuštěn ten úmysl tvého srdce.
23
„Pozoruji totiž, že jsi pln hořké žluči a spoután nepravostí.“
24
Šimon pak odpověděl: „Modlete se za mne k Pánu, aby na mne nepřišlo nic z toho, co jste řekli.“
25
Když tedy oni vydali svědectví a skončili hlásání slova Páně, vrátili se do Jerusalema a mnohým samařským krajinám kázali radostnou zvěst.
26
Anděl Páně pak takto promluvil k Filipovi: „Vstaň a jdi k jihu na cestu, kterou se sestupuje z Jerusalema do Gázy; je to pustá cesta.“
27
On vstal a odešel. A hle, jeden Ethiopan, mocný komoří u ethiopské královny kandaky, který spravoval všechny její poklady, přišel se poklonit do Jerusalema.
28
Na zpáteční cestě seděl na svém voze a četl proroka Izaiáše,
29
I řekl Duch Filipovi: „Přistup a připoj se k tomuto vozu.“
30
Filip tedy přispěchal a když slyšel, jak čte proroka Izaiáše, řekl:,, A rozumíš tomu, co čteš?“
31
A on pravil: „Jak bych také mohl, když mi to nikdo nevyloží?“ I požádal Filipa, aby vystoupil a posadil se s ním.
32
A to místo z Písma, které četl, bylo toto: Jako ovce k zabití byl veden a jako beránek před tím, který ho stříhá, je němý, tak neotevřel svých úst.
33
V ponížení byl soud nad ním zrušen. Kdo pochopí jeho pokolení? Neboť bude vzat jeho život ze země.
34
Komoří se otázal Filipa: „Prosím tě, o kom to prorok mluví? O sobě či o někom jiném?“
35
Filip tedy počal mluvit, a vycházeje od onoho místa z Písma, zvěstoval mu Ježíše.
36
Jak pokračovali v cestě, přišli k jakési vodě; i pravil komoří: „Hle, voda, co brání, abych nebyl pokřtěn?“
37
***
38
I rozkázal zastavit vůz, a oba, Filip i komoří, sestoupili do vody, a pokřtil ho.
39
Když však vystoupili z vody, duch ran uchvátil Filipa, takže ho již komoří ne spatřil. Jel tedy svou cestou a radoval se
40
Filip se pak octl v Azotu, procházel vše mi městy a hlásal radostnou zvěst, až při šel do Caesareje.
← Chapter 7
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 25
Chapter 26
Chapter 27
Chapter 28
Chapter 9 →
All chapters:
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28