bible
ra
🌐 Language
English
Español
Français
Deutsch
Português
Italiano
Nederlands
Русский
中文
日本語
한국어
العربية
Türkçe
Tiếng Việt
ไทย
Indonesia
All Languages
Home
/
Czech
/
Czech Bible (SYK) 1922 Dr. Jan Ladislav Sýkora
/
Luke 1
Luke 1
Czech Bible (SYK) 1922 Dr. Jan Ladislav Sýkora
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 2 →
1
Poněvadž mnozí podjali se toho, aby uspořádali vypravování těch věcí, které se u nás naplnily,
2
jak nám je podali ti, kteří byli od počátku očitými svědky a přisluhovateli slova,
3
vidělo se i mně, kterýž jsem od prvopočátku vyzvěděl vše důkladně, pořádkem o tom psáti tobě, velmožný Theofile,
4
abys poznal pravdu těch věcí, kterým jsi byl vyučen.
5
Za časů Heroda, krále Judského, žil jistý kněz, jménem Zachariáš, ze třídy Abiovy, a měl manželku z dcer Áronových, a její jméno bylo Alžběta.
6
Oba byli spravedliví před Bohem, plníce všecky příkazy a předpisy Páně bez úhony.
7
A neměli žádného dítka, neboť Alžběta byla neplodná, a oba byli již pokročilí ve věku svém.
8
Stalo se pak, když v pořádku třídy své konal úřad kněžský před Bohem,
9
že podle obyčeje úřadu kněžského připadlo naň losem, aby vejda do chrámu Páně, zapálil v oběť kadidlo;
10
a všecko množství lidu modlilo se venku v době zápalu.
11
I ukázal se mu anděl Páně, stoje na pravé straně oltáře kadidlového,
12
a Zachariáš uzřev jej ulekl se a bázeň připadla na něho.
13
I řekl mu anděl: „Neboj se, Zachariáši; neboť vyslyšena jest modlitba tvá, a manželka tvá Alžběta porodí tobě syna, a nazveš jméno jeho Jan.
14
I budeš míti radost a plesání, a mnozí budou se radovati z jeho narození;
15
neboť bude veliký před Pánem, a vína a nápoje opojného píti nebude a již ze života matky své bude naplněn Duchem svatým,
16
a mnohé ze synův israelských obrátí ku Pánu Bohu jejich.
17
A on předejde před ním v duchu a moci Eliášově, aby obrátil srdce otců k dítkám a nevěřící ke smýšlení spravedlivých, by připravil Pánu lid hotový.“
18
I řekl Zachariáš k andělovi: „Po čem to poznám? Neboť já jsem stár, a manželka moje pokročila ve věku svém.“
19
A anděl odpověděl jemu: „Já jsem Gabriel, který stojím před Bohem, a jsem poslán, abych mluvil k tobě a ty věci ti zvěstoval.
20
I budeš němý a nebudeš moci mluviti až do dne, ve kterém se ty věci stanou, poněvadž jsi neuvěřil mým slovům, která se naplní časem svým.“
21
A lid očekával Zachariáše, a divili se, že prodléval ve chrámě.
22
Když pak vyšel, nemohl k nim mluviti; i poznali, že měl vidění ve chrámě. A on pokyvoval jim a zůstával němý.
23
I stalo se, když naplnily se dnové služby jeho, odešel do svého domu.
24
A po těch dnech počala Alžběta, manželka jeho; i tajila se po pět měsíců řkouc:
25
„Takto mi učinil Pán ve dnech, v nichž vzhlédl, aby odňal pohanu moji mezi lidmi.“
26
Měsíce šestého pak anděl Gabriel poslán byl od Boha do města galilejského, jemuž jméno Nazaret,
27
k panně, zasnoubené muži, jemuž jméno bylo Josef, z domu Davidova, a jméno panny Maria.
28
A vešed k ní anděl, řekl: „Zdráva buď, milostiplná, Pán s tebou, požehnaná?s ty mezi ženami.“
29
Ona pak (uzřevši jej) užasla nad řečí jeho a myslila, jaké by to bylo pozdravení.
30
I řekl jí anděl: „Neboj se, Maria, neboť jsi nalezla milost u Boha.
31
Hle počneš v životě a porodíš syna a nazveš jméno jeho Ježíš.
32
Ten bude veliký a Synem Nejvyššího slouti bude, a Pán Bůh dá mu trůn Davida, otce jeho, a bude kralovati v domě Jakubově na věky,
33
a království jeho nebude konce.“
34
I řekla Maria k andělu: „Kterak se to stane, když muže nepoznávám?“
35
A odpověděv anděl řekl jí: „Duch svatý sestoupí v tebe, a moc nejvyššího zastíní tě; proto také to svaté, co se z tebe narodí, slouti bude Syn Boží.
36
A hle, Alžběta, příbuzná tvá, i ona počala syna ve stáří svém, a nyní jest již v šestém měsíci, ta, která slove neplodná,
37
neboť nemožná není u Boha nižádná věc.“
38
I řekla Maria: „Aj já dívka Páně, staniž se mi podle slova tvého.“ Tu odešel od ní anděl.
39
Maria pak povstavši v těch dnech odešla s chvatem na hory do města Judova,
40
a vešedši do domu Zachariášova, pozdravila Alžbětu.
41
I stalo se, jak uslyšela Alžběta pozdravení Mariino, dítko zaplesalo v životě jejím, a Alžběta byla naplněna Duchem svatým.
42
I zvolala hlasem velikým řkouc: „Požehnaná’s ty mezi ženami a požehnaný plod života tvého.
43
A odkud mi to, aby Matka Pána mého přišla ke mně?
44
Neboť hle, jak došel hlas pozdravu tvého do mých uší, zaplesalo radostí dítko v životě mém.
45
A blahoslavená, která uvěřila, neboť se vyplní ty věci, které jí byly pověděny od Pána.“
46
I řekla Maria: „Velebí duše má Hospodina,
47
a duch můj zaplesal v Bohu, Spasiteli mém,
48
že vzhlédl na ponížení své služebnice, neboť hle, od této chvíle blahoslaviti mě budou všechna pokolení,
49
protože veliké věci učinil mi ten, jenž jest mocný; jeho jméno (jest) svaté,
50
a jeho milosrdenství (trvá) od pokolení do pokolení, těm, kteří se ho bojí.
51
On učinil mocné věci ramenem svým: Rozptýlil pyšné smýšlením srdce jejich,
52
sesadil mocné s trůnu a povýšil nízké.
53
Lačné naplnil dobrými věcmi a bohaté propustil prázdné.
54
Ujal se Israele, služebníka svého, aby byl pamětliv svého milosrdenství,
55
(jakož mluvil k otcům našim) vzhledem k Abrahamovi a potomstvu jeho navěky.“
56
I zůstala Maria s ní asi tři měsíce, a navrátila se do svého domu.
57
Alžbětě pak naplnil se čas, aby porodila; i porodila syna.
58
A sousedé i příbuzní její uslyšeli, že Hospodin prokázal jí veliké milosrdenství; i radovali se s ní.
59
A v den osmý přišli obřezat dítko a chtěli je nazvati dle jména otce jeho Zachariášem.
60
Ale matka jeho promluvivši pravila: „Nikoliv, ale slouti bude Jan.“
61
I řekli k ní: „Vždyť není nikoho ve tvém příbuzenstvu, jenž by se tím jménem nazýval.“
62
I pokynuli otci jeho, jak by chtěl, aby se jmenovalo.
63
A on požádav tabulky, napsal na ni: „Jan jest jméno jeho.“ I podivili se všichni.
64
A hned se otevřela ústa jeho i jazyk jeho a mluvil velebě Boha.
65
I připadla hrůza na všecky sousedy jeho a po všech horách judských rozhlašovaly se všecky ty věci,
66
a všichni, kteří to slyšeli, vštípili si to v srdce své řkouce: „Čím as bude toto dítko?“ Neboť ruka Páně byla s ním.
67
Zachariáš pak, otec jeho, byl naplněn Duchem svatým a prorokoval řka:
68
„Požehnán (buď) Hospodin, Bůh israelský, že vzhlédl a vykoupení zjednal lidu svému
69
a že vzbudil nám mocnou spásu v domě Davida, služebníka svého,
70
jakož byl mluvil ústy svatých proroků svých odvěkých,
71
spásu od nepřátel našich a z ruky všech, kteří nás nenávidí,
72
aby učinil milosrdenství s našimi otci a byl pamětliv svaté úmluvy své,
73
přísahy to, kterou přísahal Abrahamovi, našemu otci, že nám dá,
74
abychom vysvobozeni z rukou nepřátel svých, beze strachu sloužili jemu
75
ve svatosti a spravedlnosti před ním po všechny dny své.
76
A ty pak, dítko, prorokem Nejvyššího slouti budeš, neboť předejdeš před Pánem připravovat cesty jeho,
77
abys dal lidu jeho známost o spáse odpuštěním hříchů jejich
78
pro srdečné milosrdenství Boha našeho, ve kterém vzhlédl na nás vycházející z výsosti,
79
aby posvítil těm, kteří jsou ve tmě a stínu smrti, aby řídil nohy naše na cestu pokoje.“
80
Dítko pak rostlo a sílilo podle ducha, a bylo na poušti až do dne, kdy se ukázalo lidu israelskému.
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 2 →
All chapters:
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24