Luke 21

Czech Bible (SYK) 1922 Dr. Jan Ladislav Sýkora

← Chapter 20 Jump to: Chapter 22 →

1Pohleděv pak vzhůru, spatřil boháče, ani metají své dary do pokladnice.

2A uzřel také jednu vdovu nuznou, ana tam vrhá dvě lepty.

3I řekl: „Vpravdě pravím vám: Tato chudá vdova dala více než všichni;

4neboť všichni tito dali Bohu darem z toho, co jim přebývalo, tato však dala ze svého nedostatku, všecko živobytí, které měla.“

5A když někteří pravili o chrámě, že jest ozdoben krásnými kameny a dary, řekl:

6„Přijdou dnové, ve kterých z toho, co vidíte, nezůstane kámen na kameni, který by nebyl rozbořen.“

7I otázali se ho: „Mistře, kdy budou tyto věci? A které bude znamení, když to bude míti nastati?“

8On pak řekl jim: „Hleďte, abyste nebyli svedeni; neboť mnozí přijdou ve jménu mém a řeknou:,Já jsem to,‘ a,Čas se přiblížil‘. Nechoďte (tedy) za nimi.

9Když pak uslyšíte o válkách a o rozbrojích, nelekejte se; neboť musí to teprve nastati, nebude však hned konec.“

10Na to pravil k nim: „Povstane národ proti národu a království proti království,

11a budou zemětřesení veliká po místech a hlad i mor, budou i hrůzy a znamení s nebe veliká.

12Ale přede všemi věcmi těmi vztáhnou na vás ruce své a budou vás pronásledovati vydávajíce vás do synagog a do vězení a vodíce vás ke králům a vladařům pro jméno mé.

13Přihodí se vám to na svědectví.

14Vložte si tedy v srdce své, že nebudete přemýšleti napřed, kterak byste se hájili;

15neboť já vám dám výmluvnost a moudrost, které veškeří protivníci vaši nebudou moci odolati ani odmlouvati.

16Budou pak vás vydávati i rodiče a bratří a příbuzní a přátelé; i usmrtí některé z vás

17a budete v nenávisti u všech pro jméno mé;

18ale ani vlas s hlavy vaši nezahyne.

19Vytrvalostí svou získáte duše své.“

20„Když však uvidíte, že Jerusalem obléhán jest od vojska, tu vězte, že se přiblížilo zpuštění jeho.

21Tehda, kdo jsou v judsku, utecte na hory, a kdo v městě, vyjděte ven, a kdo na venkově, nevcházejte do něho;

22neboť jsou to dnové pomsty, aby se naplnilo všecko, co psáno jest.

23Běda pak těhotným a kojícím v oněch dnech; neboť bude soužení veliké na zemi a hněv nad lidem tímto.

24I budou padati pod ostřím meče a v zajetí budou vedeni mezi všecky národy, a Jerusalem bude šlapán od pohanů, dokavad se nenaplní čas pohanův.“

25„A budou znamení na slunci a na měsíci i na hvězdách, a na zemi bude úzkost mezi národy pro nesnázi nad hukotem moře a příbojů,

26takže lidé budou trnouti od strachu a očekávání těch věcí, které přijdou na veškeren okrsek zemský; neboť moci nebeské budou se pohybovati.

27A tehdy uvidí Syna člověka, an přichází v oblace s velikou moci a slávou.

28Když pak se to počne díti, pohleďte vzhůru a pozdvihněte hlav svých, neboť se přibližuje vykoupení vaše.“

29I pověděl jim podobenství: „Patřte na fíkový strom a na všecko stromoví;

30když již vyhánějí pupence, víte, že blízko jest léto.

31Tak i vy, když uzříte, že tyto věci se dějí, vězte, že blízko jest království Boží.

32Vpravdě pravím vám: nepomine pokolení toto, až všecko se stane,

33Nebe a země pominou, ale slova má nepominou.“

34Mějte se však na pozoru, aby srdce vaše neobtížila se opojeností a opilstvím a péčemi tohoto života, a aby onen den nepřišel na vás náhle.

35Neboť jako osidlo přijde na všecky, kteří obývají na povrchu veškeré země.“

36„Bděte tedy a modlete se v každé době, abyste se stali hodni ujíti všeho toho, co se díti bude, a postaviti se před Syna člověka.“

37Býval pak ty dny ve chrámě a učil, v noci však vycházel a přenocoval na hoře, která slove Olivetská.

38A veškeren lid přicházel ráno k němu, aby ho ve chrámě poslouchal.

← Chapter 20 Jump to: Chapter 22 →