Luke 5

Czech Bible (SYK) 1922 Dr. Jan Ladislav Sýkora

← Chapter 4 Jump to: Chapter 6 →

1I stalo se, když zástupové na něho naléhali, aby slyšeli slovo Boží, on stál podle jezera Genesaretského.

2A uzřel dvě lodi, any stojí podle jezera, rybáři pak vystoupivše z nich vypírali sítě.

3I vstoupil na jednu loď, která patřila Šimonovi, a žádal ho, aby odrazil maličko od země. A posadiv se, učil z lodi zástupy.

4Když pak přestal mluviti, řekl k Šimonovi: „Zajeď na hlubinu a rozestřete sítě své k lovení.“

5A Šimon odpovídaje řekl jemu: „Mistře, po celou noc pracovavše nic jsme nechytili, ale k slovu tvému rozestru síť.“

6A když to učinili, zahrnuli veliké množství ryb a síť jejich se trhala.

7I pokynuli svým druhům, kteří byli na jiné lodi, aby přišli a jim pomohli. I přišli a naplnili obě lodi, takže se (téměř) potopovaly.

8Uzřev to Šimon Petr padl k nohám Ježíšovým a řekl: „Odejdi ode mne, Pane, neboť jsem člověk hříšný.“

9Úžas zajisté pojal ho a všecky, kteří byli s ním, nad lovem ryb, který učinili;

10podobně i Jakuba a Jana, syny Zebedeovy, kteří byli společníky Šimonovými. I řekl Ježíš Šimonovi: „Neboj se, od toho času budeš lidi loviti.“

11A přirazivše (lodi) k zemi, opustili všecko a šli za ním.

12Když pak byl v jednom městě, byl tam muž, plný malomocenství a ten uzřev Ježíše, padl na tvář a prosil ho řka: „Pane, chceš-li, můžeš mě očistiti.“

13I vztáhl ruku a dotkl se ho řka: „Chci, buď čist.“ A hned malomocenství odešlo od něho.

14A on přikázal mu, aby nikomu (o tom) nepravil, nýbrž (řekl): „Jdi, ukaž se knězi a obětuj za očištění své, jak přikázal Mojžíš, na svědectví jim“.

15Ale pověst o něm rozšiřovala se vždy více a mnozí zástupové scházeli se, aby ho slyšeli a byli uzdravováni od svých nemocí.

16On však uchyloval se na pustiny a modlil se.

17Jednoho dne seděl a učil, a seděli (tam i) fariseové a zákoníci, kteří přišli ze všeliké osady galilejské i judské a z Jerusalema, a moc Páně čelila k tomu, aby (je) uzdravoval.

18A hle, muži nesli na loži člověka, který byl ochrnulý, a hledali, aby ho vnesli dovnitř a položili před něho,

19a nenalezše pro zástup, kudy by ho vnesli, vystoupili na střechu a spustili jej s ložem, skrze cihly doprostřed před Ježíše.

20A on vida jejich víru, řekl: „Člověče, odpouštějí se tobě hříchové tvoji.“

21I počali fariseové a zákoníci mysliti takto: „Kdo jest tento, jenž mluví rouhání? Kdo může odpouštěti hřích leč jediný Bůh?“

22Ale Ježíš seznav myšlení jejich, odpověděl a řekl jim: „Co to myslíte v srdci svém?

23Co jest snazší říci:,Odpouštějí se tobě hříchy*, čili říci:,Vstaň a choď?‘

24Abyste však věděli, že má moc Syn člověka na zemi odpouštěti hříchy, (řekl ochrnulému): Tobě pravím: Vstaň, vezmi lože své a jdi do domu svého.“

25A hned vstav před nimi, vzal lože, na němž byl ležel, a odešel do domu svého velebě Boha.

26I pojal úžas všecky a velebili Boha; a byli naplněni bázní řkouce: „Viděli jsme dnes věci neuvěřitelné.“

27A potom vyšed, spatřil celníka jménem Levi, an sedí u celnice, a řekl jemu: „Pojď za mnou.“

28A on opustiv všecko, vstal a šel za ním.

29I učinil mu Levi hostinu velikou v domě svém a veliký byl zástup celníkův a jiných, kteří s nimi stolovali.

30I reptali fariseové a zákoníci jejich, pravíce k jeho učeníkům: „Proč s celníky a hříšníky jíte a pijete?“

31A Ježíš odpověděl jim: „Nepotřebují zdraví lékaře, nýbrž nemocní.

32Nepřišel jsem volat spravedlivé, nýbrž hříšné ku pokání.“

33Oni pak řekli k němu: „Proč učeníci Janovi postí se často a konají modlitby, podobně i farisejští, tvoji pak jedí a pijí?“

34A Ježíš řekl jim: „Můžete ukládati svatebníkům, aby se postili, pokud ženich jest s nimi?

35Přijdou však dnové, kdy ženich bude odňat od nich; tehda budou se postiti v těch dnech.“

36Pravil pak k nim i podobenství: „Nikdo nepřišívá záplaty z roucha nového k rouchu starému, sic jinak i nové roucho roztrhne i k starému hodit se nebude záplata z roucha nového.

37A nikdo nevlévá vína mladého do měchů starých, sic víno mladé roztrhne měchy a samo vyteče a měchy se zničí;

38ale víno mladé má se vlévati do měchů nových, a obé se zachová.

39A nikdo, jenž pil staré (víno), nechce hned mladého, neboť praví:,Staré jest lepší.‘“

← Chapter 4 Jump to: Chapter 6 →