bible
ra
🌐 Language
English
Español
Français
Deutsch
Português
Italiano
Nederlands
Русский
中文
日本語
한국어
العربية
Türkçe
Tiếng Việt
ไทย
Indonesia
All Languages
Home
/
Czech
/
Czech Bible (SYK) 1922 Dr. Jan Ladislav Sýkora
/
Luke 4
Luke 4
Czech Bible (SYK) 1922 Dr. Jan Ladislav Sýkora
← Chapter 3
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 5 →
1
Ježíš pak jsa pln Ducha svatého vrátil se od Jordánu veden Duchem na poušti po čtyřicet dní a pokoušen byl od ďábla.
2
I nejedl ničeho v těch dnech, a když uplynuly, zlačněl.
3
Tu řekl mu ďábel: „Jsi-li Syn Boží, rci tomuto kameni, aby se stal chlebem.“
4
A Ježíš mu odpověděl: „Psáno jest: Ne samým chlebem živ jest člověk, nýbrž každým slovem Božím.“
5
I uvedl jej ďábel na horu (vysokou) a ukázal mu v okamžiku všecka království okrsku zemského
6
a řekl jemu: „Tobě dám všecku moc tuto i slávu jejich, neboť mě jest dána, a dávám ji, komu chci.
7
Pokloníš-li se tedy přede mnou, všecko bude tvé.“
8
I odpověděl mu Ježíš: „Psáno jest: Pánu Bohu svému budeš se klaněti a jemu jedinému poctu božskou vzdávati.“
9
A uvedl jej do Jerusalema a postavil ho na cimbuří chrámu a řekl jemu: „Jsi-li Syn Boží, spusť se odtud dolů,
10
neboť psáno jest: Andělům svým přikázal o tobě, aby tě ochránili,
11
a na ruce uchopí tebe, abys snad neurazil o kámen nohy své.“
12
„A Ježíš mu odpověděl: „Jest řečeno: Nebudeš pokoušeti Pána Boha svého.“
13
Ďábel pak dokonav všeliké pokušení, odstoupil od něho až do času.
14
I navrátil se Ježíš mocí Ducha do Galilee a pověst o něm vyšla po celé krajině.
15
A on učil v jejich synagogách a byl veleben ode všech.
16
A přišed do Nazareta, kde vyrostl, podle obyčeje svého vešel v den sobotní do synagogy a povstal, aby četl.
17
I podali mu knihu proroka Isaiáše, a on rozvinuv knihu, nalezl místo, kde bylo psáno:
18
„Duch Páně nade mnou; proto pomazal mě, poslal mě zvěstovat evangelium chudým, uzdravovat zkroušené srdcem,
19
ohlásit zajatým propuštění a slepým prohlédnutí, propustit utisknuté na svobodu, ohlásit milostivé léto Hospodinovo a den odplaty.“
20
A svinuv knihu vrátil ji služebníkovi a posadil se. A oči všech v synagoze byly upřeny na něho.
21
I počal mluviti k nim: „Dnes naplnilo se to písmo, které jste slyšeli ušima svýma.“
22
A všichni přisvědčovali mu a divili se libým slovům, která vycházela z úst jeho, a pravili: „Není-liž tento syn Josefův?“
23
I řekl k nim: „Zajisté řeknete mi to přísloví:,Lékaři, uzdrav se sám; ty věci veliké, které, jak jsme slyšeli, konal jsi v Kafarnaum, učiň také zde ve své otčině.‘“
24
A řekl: „Vpravdě pravím vám: Žádný prorok není příjemný ve své otčině.
25
Vpravdě pravím vám: Mnoho vdov bylo v lidu israelském za dnů v Eliášových, když nebe se zavřelo po tři léta a šest měsíců, takže hlad veliký nastal po vší zemi,
26
a k žádné z nich nebyl poslán Eliáš, leč do Sarepty Sidonské k ženě vdově.
27
A mnoho bylo malomocných v lidu israelském za proroka Elisea, a žádný z nich nebyl uzdraven leč jen Náman syrský.“
28
I naplnili se všichni v synagoze hněvem, slyšíce to,
29
a povstavše vyvrhli jej ven z města a dovedli ho až na okraj hory, na níž město jejich bylo vystaveno, aby ho srazili dolů.
30
Ale on prošed prostředkem jich, ubíral se odtud.
31
I přišel do Kafarnaum, města Galilejského, a učil je tam v sobotu.
32
A žasli nad jeho učením, neboť řeč jeho byla mocná.
33
Byl pak v synagoze člověk, který měl ducha nečistého; a ten vykřikl hlasem velikým
34
řka: „Ha, co tobě do nás, Ježíši Nazaretský? Přišel jsi nás zahubit? Vím, kdo jsi: Světec Boží.“
35
I přikázal mu Ježíš řka: „Umlkni a vyjdi od něho.“ A duch zlý vrhnuv jej doprostřed, vyšel od něho nic mu neuškodiv.
36
I padl úžas na všecky a rozmlouvali vespolek řkouce: „Jaké jest to slovo, že s mocí a silou rozkazuje duchům nečistým a vycházejí?“
37
A rozcházela se pověst o něm na každé místo té krajiny.
38
Ježíš pak vyšed ze synagogy, vstoupil do domu Šimonova; tchýně Šimonova však byla stižena velikou zimnicí; i prosili ho za ni.
39
A on postaviv se nad ní, přikázal zimnici. I přestala jí. A ona hned vstavši, posluhovala jim.
40
Když pak slunce zapadlo, všichni, kteří měli nemocné rozličnými neduhy, přivedli je k němu; on pak vzkládaje ruce na jednoho každého z nich, uzdravoval je.
41
Vycházeli však od mnohých i duchové zlí, křičíce a volajíce: „Ty jsi Syn Boží.“ Ale on hroze nedopouštěl jim mluviti, neboť věděli, že jest Vykupitelem.
42
Když pak se rozednilo, vyšed odebral se na místo osamělé, a zástupové hledali ho a přišli až k němu a zdržovali jej, aby neodcházel od nich.
43
Ale on řekl jim: „Také jiným městům musím zvěstovat království Boží, neboť k tomu byl jsem poslán.“
44
I hlásal v synagogách galilejských.
← Chapter 3
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 5 →
All chapters:
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24