bible
ra
🌐 Language
English
Español
Français
Deutsch
Português
Italiano
Nederlands
Русский
中文
日本語
한국어
العربية
Türkçe
Tiếng Việt
ไทย
Indonesia
All Languages
Home
/
Czech
/
Czech Bible (SYK) 1922 Dr. Jan Ladislav Sýkora
/
Luke 22
Luke 22
Czech Bible (SYK) 1922 Dr. Jan Ladislav Sýkora
← Chapter 21
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 23 →
1
Přibližoval se pak svátek přesnic, jenž slove velikonoce.
2
I hledali velekněží a zákoníci, kterak by Ježíše usmrtili; ale báli se lidu.
3
A tu vešel ďábel do Jidáše, příjmím Iškariotského, jenž byl jedním ze dvanácti.
4
I odešel a mluvil s veleknězi a s veliteli, kterak by jim ho zradil.
5
A oni zaradovali se a se dohodli, že mu dají peníze.
6
I slíbil (jim to) a hledal příhodné chvíle, aby jim ho vydal bez zástupů.
7
Přišel pak den přesnic, ve kterém se musil zabíjeti beránek.
8
I poslal Petra a Jana řka: „Jděte a připravte nám beránka, abychom jedli.“
9
A oni řekli jemu: „Kde chceš, abychom připravili?“
10
I řekl jim: „Hle, jak vejdete do města, potká vás jeden člověk, džbán vody nesa. Jděte za ním do domu, do kterého vejde,
11
a rcete hospodáři domu:,Mistr praví tobě: Kde jest pokojík, ve kterém bych jedl beránka s učeníky svými?‘
12
A on vám ukáže večeřadlo veliké, prostřené; tam připravte.“
13
I odešli a shledali (vše tak), jak jim pověděl, a připravili beránka.
14
A když přišla hodina, zaujal místo za stolem a dvanáct apoštolů s ním.
15
I řekl jim: „S toužebností jsem žádal tohoto beránka jísti s vámi, prve než bych trpěl;
16
neboť pravím vám, že již nebudu ho jísti, dokavad se nenaplní v království Božím.“
17
A pojav kalich, díky učinil a řekl: „Vezměte (to) a rozdělte mezi sebe,
18
neboť pravím vám, že nebudu již píti z plodu vinného kmene, dokavad nepřijde království Boží.“
19
A vzav chléb, učinil díky a rozlámav jej, dal jim řka: „Toto jest tělo mé, které se za vás vydává; to čiňte na mou památku.“
20
Taktéž (vzal) i kalich po jídle a řekl: „Tento kalich jest nová úmluva (potvrzená) mou krví, která se za vás vylévá.“
21
„Avšak hle, ruka zrádce mého jest se mnou při stole.
22
A Syn člověka jde sice tak, jak uloženo jest, ale běda tomu, skrze něhož bude zrazen.“
23
A oni počali se tázati mezi sebou, kdo by to z nich byl, jenž to učiní.
24
Povstal však i spor mezi nimi o tom, kdo z nich zdá se býti větší.
25
I řekl jim: „Králové národu panují nad nimi, a ti, kteří mají nad nimi moc, nazývají se dobrodinci,
26
ale vy ne tak, nýbrž kdo jest mezi vámi větší, budiž jako menší, a kdo jest v čele, budiž jako služebník.
27
Neboť kdo jest větší, ten-li, který stoluje, či-li ten, jenž přisluhuje? Zdali ne ten, který stoluje? Ale já jsem mezi vámi jako ten, který přisluhuje.
28
Vy pak jste to, kteří jste vytrvali se mnou v mých pokušeních,
29
a já vám odkazuji království, jak mně (je) odkázal Otec můj,
30
abyste jedli a pili za stolem mým v království mém a seděli na stolicích soudíce dvanácte pokolení israelských.“
31
I řekl Pán: „Šimone, Šimone, hle, satan vyžádal si vás, aby vás tříbil jako pšenici,
32
ale já jsem prosil za tebe, aby nepřestala víra tvá, a ty někdy obrátě potvrzuj bratry své.“
33
On pak řekl jemu: „Pane, s tebou jsem hotov i do žaláře i na smrt jíti.“
34
Ale on řekl: „Pravím tobě, Petře, že dnes kohout nezazpívá, dokavad třikrát nezapřeš, že mne znáš.“
35
A řekl jim: „Když jsem vás poslal bez měšce a bez mošny a bez obuvi, zdaliž jste měli v čem nedostatek?“ A oni řekli: „V ničem.“
36
I řekl jim: „Ale nyní, kdo má měšec, vezmi (jej), podobně i mošnu, a kdo nemá, prodej plášť svůj a kup meč.
37
Neboť pravím vám, že musí se na mně naplniti ještě toto Písmo:,A s hříšníky počten jest.‘ Neboť to, co se mne týká, béře konec.“
38
Ale oni pravili: „Pane, hle, dva meče (jsou) zde.“ I řekl jim: „Dosti jest.“
39
A vyšed odebral se podle obyčeje svého na horu Olivetskou; jeho učeníci pak šli za ním.
40
A když přišel na místo, řekl jim: „Modlete se, abyste nevešli v pokušení.
41
Poté vzdálil se od nich as na dohod kamenem a pokleknuv na kolena modlil se
42
řka: „Otče, chceš-li, odejmi tento kalich ode mne, avšak ne má, nýbrž tvá vůle se staň.“
43
I ukázal se mu anděl s nebe a posiloval ho. A on ocitnuv se v úzkosti smrtelné modlil se snažněji.
44
I stal se pot jeho jako krůpěje krve tekoucí na zem.
45
A když vstal od modlitby a přišel ke svým učeníkům, nalezl je, ani spí od zármutku.
46
I řekl k nim: „Proč spíte? Vstaňte a modlete se, abyste nevešli v pokušení.“
47
Když ještě mluvil, hle zástup (přicházel), a ten jenž slul Jidáš, jeden ze dvanácti, šel před nimi a přiblížil se k Ježíšovi, aby ho políbil.
48
Ale Ježíš řekl jemu: „Jidáši, políbením zrazuješ Syna člověka?“
49
Ti pak, kteří byli při něm, uzřevše, co nastává, řekli jemu: „Pane, máme bíti mečem?“
50
A jeden z nich udeřil služebníka veleknězova a uťal mu pravé ucho.
51
Ale Ježíš promluviv řekl: „Nechte, až potud.“ A dotek se ucha jeho uzdravil je.
52
I řekl Ježíš k velekněžím a velitelům chrámovým a starším, kteří byli na něj přišli: „Jako na lotra jste vyšli s meči a kyji?
53
Když jsem býval denně s vámi ve chrámě, nevztáhli jste ruky na mne, ale toto jest hodina vaše a moc temnosti.“
54
I jali ho a dovedli do domu veleknězova, Petr pak šel za ním zdaleka.
55
A když udělali oheň uprostřed dvora a se kolem posadili, Petr sedl si mezi nimi.
56
Jedna děvečka pak spatřivši jej, an sedí u ohně, a pohleděvši naň upřeně pravila: „Také tento byl s nimi.“
57
Ale on zapřel řka: „Ženo, neznám ho.“
58
A krátce na to jiný uzřev ho řekl: „Také ty jsi z nich.“ Ale Petr řekl: „Člověče, nejsem.“
59
A když uplynula asi jedna hodina, někdo jiný tvrdil řka: „Vpravdě i tento byl s ním, neboť jest také Galilejský.“
60
Petr však řekl: „Člověče, nevím, co pravíš.“ A ihned, když ještě mluvil, zazpíval kohout.
61
I obrátil se Pán a pohleděl na Petra. A Petr rozpomenul se na slova Páně, jak mu byl řekl: „Prve než kohout zazpívá, zapřeš mě třikráte.“
62
I vyšel ven a plakal hořce.
63
A ti muži, kteří jej drželi, posmívali se mu tlukouce ho.
64
A zakryvše ho bili jej v tvář a tázali se ho řkouce: „Hádej, kdo jest, jenž tě udeřil?“
65
A mnoho jiného rouhajíce se mluvili proti němu.
66
A když se rozednilo, sešli se starší lidu i velekněží a zákoníci a uvedše jej do své rady řekli: „Jsi-li ty Kristus, pověz nám to.“
67
I řekl jim: „Povím-li vám to, neuvěříte mi,
68
otáži-li se však také, neodpovíte mi, ani mně nepropustíte.
69
Ale od té chvíle Syn člověka bude seděti na pravici moci Boží.“
70
I řekli všichni: „Ty jsi tedy Syn Boží?“ A on řekl: „Vy (to) pravíte, já jsem.“
71
Avšak oni řekli: „K čemu ještě potřebujeme svědectví? Vždyť sami jsme slyšeli z úst jeho.“
← Chapter 21
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 23 →
All chapters:
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24