Luke 3

Czech Bible (SYK) 1922 Dr. Jan Ladislav Sýkora

← Chapter 2 Jump to: Chapter 4 →

1Roku pak patnáctého panování císaře Tiberia, když Pontius Pilát spravoval Judsko a Herodes byl tetrarchou v Galilei, Filip pak, bratr jeho, tetrarchou krajiny iturejské a trachonitské a Lysaniáš tetrarchou abilínským,

2za velekněží Annáše a Kaifáše stalo se slovo Páně k Janovi, synu Zachariášovu, na poušti.

3I přišel do veškerého okolí jordánského a kázal křest pokání na odpuštění hříchů,

4jakož psáno jest v knize řečí proroka Isaiáše: „Hlas volajícího na poušti: Připravte cestu Páně, přímé čiňte stezky jeho;

5každé údolí budiž vyplněno a každá hora i pahrbek budiž ponížen, a místa drsná cestami rovnými;

6a veškeré lidstvo zakusí spásu Boží.“

7Pravil tedy k zástupům, kteří vycházeli, aby pokřtěni byli od něho: „Pokolení zmijí, kdo ukázal vám, abyste utekli budoucímu hněvu?

8Přinášejte tedy ovoce pokání hodné a nezačínejte říkati sami u sebe:,Otce máme Abrahama.‘ Neboť pravím vám, že Bůh může z kamenů těchto syny vzbuditi Abrahamovi.

9Již zajisté přiložena jest sekera ke kořeni stromů; každý tedy strom, který nenese ovoce dobrého, vyťat a na oheň uvržen bude.“

10I tázali se ho zástupové: „Co tedy máme činiti?“

11On pak odpověděl jim: „Kdo má dvě sukně, dej tomu, jenž nemá žádné; a kdo má pokrmy, učiň podobně.“

12Přišli pak i celníci, aby byli pokřtěni, a řekli: „Mistře, co máme činiti?“

13A on řekl jim: „Nic více nevybírejte, než co vám jest ustanoveno.“

14Tázali se ho však i vojáci řkouce: „Co máme činiti také my?“ I řekl jim: „Nikoho neutiskujte, ani nekřivděte a buďte spokojeni se svým platem.“

15Když však lid očekával a všichni ve svém srdci myslili o Janovi, není-li snad Vykupitelem,

16Jan odpověděl všechněm řka: „Já křtím vás vodou; přijde však mocnější nežli jsem já, jemuž nejsem hoden rozvázati řeménky u obuvi jeho. Ten bude vás křtíti Duchem svatým a ohněm;

17jeho věječka jest v ruce jeho, i vyčistí mlat svůj a shromáždí pšenici do své obilnice, plevy však bude páliti ohněm neuhasitelným.“

18A tak i mnoho jiných věcí napomínaje zvěstoval lidu.

19Ale tetrarcha Herodes, bývaje od něho kárán pro Herodiadu, manželku svého bratra, a pro všecky věci zlé, které Herodes konal,

20přičinil ke všemu i to, že Jana zavřel do vězení.

21Stalo se pak, když všechen lid dal se pokřtít a když i Ježíš byl pokřtěn a se modlil, otevřelo se nebe,

22a Duch svatý v tělesné způsobě jako holubice sestoupil na něj a hlas s nebe zazněl: „Ty jsi Syn můj milý, v tobě se mi zalíbilo.“

23A ten Ježíš, když počínal, byl as ve třiceti letech, jsa, jak se domnívali, syn Josefův, (jenž byl) syn Heliův, ten Matatův,

24ten Leviův, ten Melchův, ten Janův, ten Josefův,

25ten Matatiášův, ten Amosův, ten Nahumův, ten Esliův, ten Naggeův,

26ten Maatův, ten Matatiášův, ten Semeiův, ten Josefův, ten Judův,

27ten Joananův, ten Resův, ten Zorobabelův, ten Salatielův, ten Neriův,

28ten Melchiův, ten Addiův, ten Kosamův, ten Elmadamův, ten Herův,

29ten Jesusův, ten Eliezerův, ten Jorimův, ten Matatův, ten Leviův,

30ten Simeonův, ten Judův, ten Josefův, ten Jonášův, ten Eliakimův,

31ten Meleův, ten Mennův, ten Matatův, ten Natanův, ten Davidův,

32ten Jesseův, ten Obedův, ten Boozův, ten Salmonův, ten Naasonův,

33ten Aminadabův, ten Aramův, ten Ezronův, ten Faresův, ten Judův,

34ten Jakubův, ten Isákův, ten Abrahamův, ten Thareův, ten Náchorův,

35ten Sarugův, ten Ragauův, ten Falegův, ten Heberův, ten Saleův,

36ten Kainanův, ten Arfaxadův, ten Semův, ten Noemův, ten Lamechův,

37ten Metusalemů, ten Henochův, ten Jaredův, ten Malaleelův, ten Kainanův,

38ten Enosův, ten Setův, ten Adamův, ten Boží.

← Chapter 2 Jump to: Chapter 4 →